Neznáte někdo tenhle zesík

AV receivery, stereo zesilovače

Moderátor: Moderátoři AVMania.cz

Odeslat příspěvekod Tomplee 12. 10. 2009 21:04

Zdravím, tenhle zesík mi zbyl po tchánovi. Nepoznáváte to někdo? Ovšem to je DIY, ale jde mi o to, jestli to není něco známého, třeba za amatérskýho rádia, nebo tak něco. Díky.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Tomplee
Junior
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod EKKAR 13. 10. 2009 07:56

Podle kondenzátorů a tranzistorů je to počátek 80.let - přesnější vyjádření o autorovi zapojení ale dát nemůžu, potřeboval bych na to podrobnější fotku, ze které bych přečetl označení na pouzdrech výkonových tranzistorů případně označení zespodu na desce s plošnými spoji - nebo aspoň fotku, na které vyznačíš šipkou od textu/popisu napsaného někde po straně konkrétní kus. Jestli si pan tchán tu desku objednal, mělo by na ní být kódové označení - podle něj by se dalo dohledat ze kterého čísla a ročníku zapojení je. Horší situace s identifikací může nastat, pokud byl pan tchán natolik zručný bastlíř, že si desku vyráběl sám - takoví kutilové a bastlíři se většinou neobtěžovali na desku nějaké označení pro pozdější možnou identifikaci vůbec umisťovat. Z Amatérského rádia to může být tak na 50-60%, obdobné plánky vycházely i ve sbornících HiFi-klubů SVAZARMu. Rozhodně je to nějaká kompilace. Celé to je dost solidně udělané, i když podle velikosti síťového trafa to nějaký zvláštní výkon nemá - odhadem tak 2 x 30-35W sinus. Bližší opravdu jedině podle podrobnějších fotek.
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod kammo122 13. 10. 2009 17:28

nice ..velmi solidna domaca praca ... :tleskani ;-)
CA 540A , JBL LX600
kammo122
Mírně pokročilý
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod kolega 14. 10. 2009 10:38

No já bych asi řekl, že to může být i ryze individuální konstrukce (a velice fundovaně udělaná), nenapadá mě žádná podobnost s přístroji, které se dělaly tehdy, jako byly třeba takové Transwiwaty, Zetawaty, Texany, a pod. Ale mohu se mýlit.

Jo, jo, chtělo by to větší fotku (vyšší rozlišení), zejména tu první - pohled zhora, aby byly čitelný nápisy na výkonových tranzistorech a integráčích, jestli to je na bázi nějakých OZ MAA503 :mrgreen: , nebo už něčeho lepšího (komplikovaný zdroj by nasvědčoval použití OZ). Ten výkon by mohl být i větší, jak tak na to koukám, je to trafo typu C, tedy s orientovaných plechů, které si nechají líbit velké sycení a tím přenesou i větší výkon (oproti stejně velkým trafům se standardním sycením). Tohle bych "šacoval" tak na 180-200W, tedy nf sinusový výkon by mohl dosahovat až 2x70W. Podobné transformátory jsme tehdy v těh 80 letech bagrovali z tehdy dosluhujících sovětských (rozuměj ruských) elektronkových televizorů. Byly výhodné právě pro svůj velký výkon/malé rozměry a také malý rozptyl magnetického pole - nemusely se stínit.
A použití dvojitých potenciometrů s přesným souběhem napovídá, že to asi byl zesík docela (na svou dobu) kvalitní, tedy asi né osazený OZ MAA503, jak jsem myslel původně, ale něčím lepším, tehdy z "nepřátelského" kapitalistického zahraničí. (např hit byly tehdy nízkošumové OZ NE5432, pokud si dobře vzpomínám).
Otázka ale je, zda po těh letech bude tento "stroj" ještě fungovat a zda se vyplatí, pokud to fungovat nebude, investovat do toho ani né ani tak peníze, tyto součástky jsou dnes za hubičku, ale hlavně čas na opravu.
OM-D E-M1 a M.Zuika |12-40/2,8|45/1,8|60/2,8|75-300/Rll|
kolega
Junior
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod EKKAR 14. 10. 2009 12:57

2 kolega:
ten zdroj má evidentně několik sekcí - minimálně 4 (výkonová pro zes a 3 stabilizované - v horní části fotky 2560 uprostřed jsou 3 Graetzovy usměrňovače z diod řady KY132/150 (modré pruhy na straně katod) a pravděpodobně 3 výkonové integrované stabilizátory z řady MA78xx, dole hned nad červeným PVC potaženými elyty jsou 4 diody pravděpodobně KY708 nebo 710 - a BEZ CHLADIČE, takže jimi asi není usměrňován proud vyšší než cca 3A - podle toho tipuji výkon). Samotné výkonové zesilovače jsou nad sebou - na fotkách jsou patrné 2 desky v zadní části zesu, umístěné cca 2cm nad sebou s pravděpodobně společným (?) chladičem. V buzení vůbec nemusí být žádný operák - ta kulatá pouzdra můžou být trandy z řady KF5xx. Samotný zes vůbec nemusí být nějak pojmenovaný - hodně konstruktérů svá díla zveřejnilo jen jako "Nízkofrekvenční zesilovač", nanejvýš s údajem o dosahovaném výkonu - viz třeba zesilovač, dnes označovaný jménem svého konstruktéra jako "Andrlík" (Konstrukční příloha AR 1985) byl autorem označen jako "SU-7070", což si samozřejmě dnes už skoro nikdo neuvědomí - viz fotka na obálce zmíněné prílohy (můžu oskenovat jako důkaz).
Dále: neznám žádný operační zesilovač NE5432 - ani obyčejný, ani nízkošumový. Asi jsi měl na mysli NE5534(AN/AP) - jednoduchý nebo NE5532AP - dvojitý. Na fotkách od tazatele žádné pouzdro DIP8 nevidím, spíš bych tipoval, že v ekvalizéru (v přední části za čelním panelem se stereopotenciometry) jsou použité východoněmecké čtyřnásobné operační zesilovače s j-FET vstupy typu B084 nebo možná "nízkošumové" provedení B074 (východoněmecké ekvivalenty "Texasů" TL074/084), případně nějaká varianta LM324 - můžou to být třeba rumunské βM324 - vidím tam 3 pouzdra DIL14 v objímkách.
Tolik k dohadům a ODHADŮM. Opravdu identifikovat se ten zesilovač budu moci pokusit až podle podrobnějších fotek a to i spodní strany desky toho zesilovače (obrazce plošných spojů). Pokud ho najdu a identifikuju, jsem schopný oskenovat celý článek a poslat ho na mail nebo i jen odkázat na konkrétní číslo a ročník.
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod Tomplee 14. 10. 2009 14:13

Pánové, děkuji vám zdvořile.
Nové fotky nemůžu momentálně udělat, protože stroj už je nejen zase sestaven a uklizen, ale hlavně je daleko a uvidím ho nejdřív o víkendu. Původní fotky ale dodám za chvíli v plném rozlišení, jen co se mi povede je aploudovat.
Zatím jsem ten stroj jen profouknul vzduchem, hraje zdá se docela příjemně, ale je slyšet pulsující brum, který je slyšet jak z beden, tak přímo ze stroje (až rezonuje krycí plech). Takže určitě nepůjde do šrotu. (Já jsem ovšem elektromudl, takže sám si to renovovat nebudu, pokud to bude něco náročnějšího než jen opravit poškozený kontakt)
Tomplee
Junior
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Tomplee 14. 10. 2009 16:20

Tak tady jsou ty obrázky v plném rozlišení:
shora
zpředu
zezadu
zleva
zprava

Díky, EKKARe.
Tomplee
Junior
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod EKKAR 14. 10. 2009 16:24

Hm, ten "pulsující brum" bude nějaký napůl vyschlý elektrolyt nebo to může být i zemní smyčka - doporučuju přečíst http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... 0&thold=-1 a zařídit se podle článku. Jestli to ale drnčí i uvnitř skříně, bude na vině trafo, které i přes konstrukci s jádrem "C" má nějaké rozptylové pole - může to být i třeba lokální zkrat a přetížení některého vinutí, který způsobuje větší a silnější rozptylové magnetické pole.
Na ty fotky si klidně počkám i do víkendu, jak se zdá, tak zesík je víceméně funkční (není divu, tyhle konstrukce, pokud se dobře navrhnou a udělají a nepoužívají se "na krev", vydrží hodně), takže oprava nebude nijak finančně náročná - tipoval bych to na několik stokorun maximálně. Bude ale potřeba servisní zásah ohledně toho brumu - to znamená nejdřív sehnat schéma a pak ochotný servis, který by na základě schématu byl schopný zes opravit. Může to být i schopný bastlíř - koneckonců je to amatérská konstrukce...
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod EKKAR 14. 10. 2009 16:41

Aj waj - prů*er!
Ty stábly se mi potvrdily - 2x MA7815 a 1x MA7805 (nevím, k čemu tam je +5V - ale to je vedlejší), stejně tak 4násobné "Made in DDR" operáky B084D jak v ekvalizéru, tak v indikátoru úrovně s A277D (pohled zprava - řídí ty LEDky na panelu). V té lesklé obdélníkové krabičce je na 100% předzesilovač pro přenosku - bohužel má křišťálová koule s dalekým dosahem je v servise kvůli seřízení, takže Ti nepomůžu s jeho zapojením/typem. Deska s relátkem je určitě ochranný obvod pro repra - aby se nepoškodily nebo nezničily lupnutím při zapnutí/vypnutí.
Horší je, že není čitelný popis na výkonových trandech nf stupně - až to budeš fotit o tom víkendu, zkus se podívat, jestli na nich není nějaký popis z boku, na válcové ploše toho "kloboučku" - a samozřejmě to i vyfotit. Na webu, kde najdeš linknutý článek o zemní smyčce, je i diskusní fórum - tam se můžeš případně poptat po bastlíři, který by podle Tvého bydliště mohl pomoci s případnou opravou. Já se pokusím o identifikaci zapojení - můžeš se samozřejmě optat i tam.
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod kolega 14. 10. 2009 17:53

Tak podle těh detailnéjších obrázků je to daleko jasnější, se vším co z nich vydedukoval a napsal EKKAR souhlasím (označení tech OZ 5432 jsem jen odhadoval, už si přesně nevzpomínám ,měl jsem na mysli ty co uvádí EKKAR, ale stejně jsem je uváděl jen jako příklad, né že tam přímo jsou - ale mohou být třeba v těch předzesilovačích)
Také z těh obrázků plyne, že to zase takový zázrak nebude, spíše pěkný "bastl". Chaotické a nestíněné přívody k potenciometrům, a hlavně bych rozhodně alespoň vyměnil, zvláště pokud nemáš pojištěnou domácnost proti požáru, ty stíněné kablíky, které vedou od síťového vypínače jednak k primáru trafa a k síťové pojisce a přívodnímu konektoru. To je fakt na pořádnej průšvih, ten použitej nf kablík není určen pro toto napětí a proudy (toto trafo má při zapnutí velký magnetizační proud), ani tento účel použití.
Použití integrovaných stabilizátorů 78xx může být i zdrojem těh pulzujících brumů, protože zřejmě jeden (nebo i více) z nich kmitá (což oni velmi rádi :-) ), je třeba na nich zkontrolovat blokovací kondiky (na vstupu i výstupu každého z nich musí být kondík alespoň 100nF co nejblíže vývodům. I v tomto případě bych doporučil preventivně vyměnit všechny elektrolitické kondenzátory.
Naposledy upravil kolega dne 14. 10. 2009 18:07, celkově upraveno 1
OM-D E-M1 a M.Zuika |12-40/2,8|45/1,8|60/2,8|75-300/Rll|
kolega
Junior
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod EKKAR 14. 10. 2009 18:06

kolega píše:...označení tech OZ 5432 jsem jen odhadoval, už si přesně nevzpomínám, ale uváděl jsem je jen jako příklad, né že tam přímo jsou...

Žádný takový typ totiž neexistuje - jen ty, co jsem napsal já - 5534 a 5532. Taky jsem tím nemyslel, že by tam měly být - jen že 5432 je neexistující typ.
kolega dále píše:Také z těh obrázků plyne, že to zase takový zázrak nebude, spíše pěkný "bastl". Chaotické a nestíněné přívody k potenciometrům, a hlavně bych rozhodně alespoň vyměnil, zvláště pokud nemáš pojištěnou domácnost proti požáru, ty stíněné kablíky, které vedou od síťového vypínače jednak k primáru trafa a k síťové pojisce a přívodnímu konektoru. To je fakt na pořádnej průšvih, ten použitej nf kablík není určen pro toto napětí, ani tento účel.
Použití integrovaných stabilizátorů 78xx může být i zdrojem těh pulzujících brumů, protože zřejmě jeden (nebo i více) z nich kmitá (což oni velmi rádi :-) ), je třeba na nich zkontrolovat blokovací kondiky (na vstupu i výstupu každého z nich musí být kondík alespoň 100nF co nejblíže vývodům. I v tomto případě bych doporučil preventivně vyměnit všechny elektrolitické kondenzátory.

Přesně tak, raději vyměnit všecky elyty včetně těch velkých červených ve zdroji - koupit tepelnou třídu odolnosti lépe do 105°C než do 85°C . S tím brumem bych si nebyl tak jistý s vinou na straně stáblů - to by těžko drnčela skříň zesu. Spíš je tam něco povoleného, co bude stačit dotáhnout nebo zatlumit proti vibracím.
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod kolega 14. 10. 2009 18:14

Jo s tím brumem je to složitější, zvláště, když je to pulzující. Proto se přikláním k tomu vf kmitání nějakého ze stabilizátorů, čímž se v rytmu těh půlzů přetěžuje zdroj - trafo proto víc vrčí, což se přenáší do kostry -šasi, proto rezonují plechy. Ale může to dělat i nějaká závada v jednom z koncových stupňů, ale to by mu při tom pulzování brumu i "pumpoval" basák. Také by se tím přetěžoval zdroj atd, atd. Ale to jsou zase jenom mé odhady, chtělo by to proměřit, či zkouknout na bijáku.

Možná by to šlo i laicky identifikovat tak, že pokud to způsobuje nějaký ze stabilizátorů, tak se při tom budou jistě přehřívat usměrňovací diody, které ho napájí, nebo pokud to bude dělat jeden z koncových stupňů, tak se budou časem, až se prohřeje chladič, hřát ty výkonové doidy hlavního zdroje - ale také bude pumpovat ten basák, což mu ale hrozně škodí a mohl by se v tom lepším případě jen částečně odmagnetovat jeho permanentní magnet, ale v tom horším případě by odešla jeho kmitací cívka.
OM-D E-M1 a M.Zuika |12-40/2,8|45/1,8|60/2,8|75-300/Rll|
kolega
Junior
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod EKKAR 14. 10. 2009 18:26

Každopádně to chce škopík a generátor - a měřit. Což takhle po netu dost dobře nejde...
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod Tomplee 14. 10. 2009 19:12

EKKARe a kolego, díky za skvělou dálkovou diagnostiku.
(I když to, co jste psali na základě těch malých fotek, se mi líbilo tochu víc :-l )

Samozřejmě když to drnčelo, tak jsem přitáhnul/vypodložil krycí plech, takže ze skříně už to tollik nejde.

Ten brum, se mi zdá, je možná nepatrně silnější, když je přepnuto na "phono".

Poté, co je vidět, že je to spíš bastl než zázrak, máte pocit, že má smysl s tím něco dělat?

Ještě tedy zkusím o víkendu udělat nějaké fotky.
Tomplee
Junior
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Ovo 14. 10. 2009 20:48

EKKAR píše:...
Horší je, že není čitelný popis na výkonových trandech nf stupně ...

Myslím si, že v té době vyráběla Tesla jen jeden komplementární typ tohoto rozměru (KD605-607/615-617).
Ovocné víno každý den, tvůj život se změní v sen.
Ovo
Mírně pokročilý
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod EKKAR 14. 10. 2009 20:50

No rozhodně to není žádný "lůmen", ale solidní poslouchadlo poplatné době svého vzniku. Na ten brum by se mělo přijít právě nejdřív - měřením zatížení a zvlnění jednotlivých větví zdroje, jestli to kmitá nebo ne - a na to všecko je opravdu nejlepší oscilo(škopek). Rozhodně je to solidní amtérská práce, jen by to chtělo ji trošku dotáhnout - už tady padlo, že stíněné kabely nepatří na vedení pod napětím 230V a naopak by se měly stínit přívody ke všem potenciometrům a stejně tak by se měly se stíněním propojit i jejich kovové kryty atd. Zesílení brumu při provozu na vstup PHONO je jasné - zařadí se tím do cesty signálu citlivý předzesilovač, který o dost víc zesílí i případný brum pocházející z napájení. Navíc PHONO je vstup s předzesilovačem, zdůrazňujícím nízké kmitočty podle charakteristiky RIAA - takže tam se ten brum ještě o to víc zdůrazní.
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod marts 14. 10. 2009 21:27

mám dotaz k těm 15V stabilizátorům - vidím v jejich blízkém okolí nějaké větší elyty, a co si vzpomínám tak pro správnou funkci stabilizátoru by na jeho výstupu z principu neměla být žádná velká kapacita kromě těch zmiňovaných malých keramik na zablokování kmitání. Jak je to asi zapojeno tady?
"Life is a game you can't win. But it may be quite a lot of fun playing it."
marts
Expert
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Ovo 14. 10. 2009 21:37

Ty dva elyty budou oddělovací, náhodou mu vyšly do blízkosti stabilizátorů.
Ovocné víno každý den, tvůj život se změní v sen.
Ovo
Mírně pokročilý
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod marts 14. 10. 2009 21:52

jsem si myslel že to má koncové stupně napájené symetricky takže by tam oddělovací kondezátory nemusely být, ale je to možné
"Life is a game you can't win. But it may be quite a lot of fun playing it."
marts
Expert
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Ovo 14. 10. 2009 23:42

marts: Je tam jen jeden Graetz, takže symetrické napájení tam není.
Ovocné víno každý den, tvůj život se změní v sen.
Ovo
Mírně pokročilý
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod EKKAR 15. 10. 2009 07:57

Pánové, pánové - jednak ty kondíky u stáblů jsou skoro tutově na vstupní straně těch IO - tam prostě nějaké vyhlazení být musí, aby na vstupu stabilizátoru byla trvalá stejnosměrná složka, pokud možno o nejméně 2V vyšší, než je výstupní napětí - viz datasheet a druhak na symetrické napájení úplně klidně stačí jen 1 Graetzův můstek - prostě trafo má vyvedený střed spojený se zemí a od krajních vývodů jsou zapojené 2 a 2 diody střídavě ke kladné a k záporné sběrnici - nejsou potřeba 2 oddělená vinutí a 8 diod! Takže pravdu má s velkou pravděpodobností Marts, odpověď na jeho otázku je výše - kondíky jsou na vstupu stabilizačních IO - a je klidně možné, že ty dva 15V zdroje jsou na výstupu spojeny do symetrického zdroje ±15V třeba právě pro ekvalizér! Důvod? Protože v 80. letech nebyl na našem trhu dostupný "záporný" stabilizátor komplementární k řadě 78xx, ve světě běžně produkovaný pod označením 79xx - takže se potřeba symetrického stabilizovaného napětí řešila dvěma "kladnými" stabilizátory s výstupy vlastně spojenými do série. Vstupní vinutí musela být oddělená, stejně tak usměrňovače a prvotní vyhlazení/filtrace.
A k té velikosti pouzder výkonových výstupních trandů: nikdo netvrdí, že celé osazení je TESLA, může to být osazené nějakým trofejním typem nebo individuálním dovozem, krom toho výstupáky můžou klidně být osazené Darlingtony KD366/367, které se také pouzdřily do TO-3 (kovová "pecka") - a někteří autoři - konstruktéři je používali i pro nf aplikace. O jejich vhodnosti nebo nevhodnosti nehodlám diskutovat, už jsem viděl zesy osazené i vysloveně spínacími typy výkonových MOS-FETů a taky to autoři dokázali "nějak donutit hrát"... Samozřejmě KD607/617 byl v té době jediný schopný komplementární pár pro nf aplikace z čs. produkce - ale jeho použití nebylo povinné.
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod Ovo 15. 10. 2009 09:10

Máš pravdu, že symetrické napájení se dá udělat i jedním můstkem, mea culpa.
Ovocné víno každý den, tvůj život se změní v sen.
Ovo
Mírně pokročilý
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Betaron 18. 10. 2009 13:31

Pánové, tak já tedy vím přesně o jaký se jedná zesilovač :-)
Najděte si ve svých domácích archivech „Konstrukční příloha časopisu AR 1984“.
Nestavil jsem tehdy přímo koncový zesilovač, nýbrž pouze předzesilovač pro magnetodynamickou přenosku a korekce.
Dívám se na titulní foto přílohy, původně je v šasi koncák otočený o 90°doleva.
Betaron
Junior
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod EKKAR 18. 10. 2009 14:24

Jop, Betaron se trefil, je to vono. Autor Josef Hurta sice píše výkon 2x85W/4Ω nebo 2x70W/8Ω, při napájecím napětí ±48V to dělá nanejvýš 32V výstupního efektivního napětí - na 4Ω to znamená až 8A (teoreticky) a na 8Ω až 4A výstupního proudu. Ten je ale v této konstrukci omezen konstrukčním výkonem použitého napájecího transformátoru - pro původní konstrukci autor použil trafo na jádru EI 32x70mm, tedy s plochou sloupku 22,4cm čtverečního, což teoreticky znamená možný výkon kolem 500VA. V tom kousku, který sem linknul Tomplee je ale trafo mnohem menší, asi tak 200-250VA, tomu bude odpovídat i dosažitelný výstupní výkon. Plánky jsou k dohledání na netu, nebo je sem můžu pověsit oskenované.
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod Tomplee 18. 10. 2009 22:51

Óoó, Betarone, díky za identifikaci. :tleskani 8-D

Na webu plánky nějak nejsem schopen najít. Prosím EKKARe, poraď, kde hledat. Anebo, není-li příliš smělé tolik žádat, hoď sken, (nebo případně pošli na ((edit:smazána adresa :-P )) ).

Teď už jen najít někoho, komu se v tom bude chtít vrtat.
Naposledy upravil Tomplee dne 19. 10. 2009 14:09, celkově upraveno 1
Tomplee
Junior
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod EKKAR 19. 10. 2009 11:22

Máš to v mailu, bohužel je to ve 3 kouskách - nechápu, jak jim může dělat problémy 10,5MB příloha.
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod Betaron 19. 10. 2009 11:23

Tak to není problém; „Konstrukční příloha AR 1984“ v pdf je pro zájemce zde:
http://leteckaposta.cz/865534559
;-)
Betaron
Junior
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Tomplee 19. 10. 2009 14:06

EKKARe, Betarone, děkuji oběma zdvořile, už se těším, jak to zase bude dobře hrát, a to jen díky vám.
Tomplee
Junior
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Tomplee 19. 10. 2009 16:59

Ještě otázka na vás, profíky (sori, pokud jsem úplně mimo):
Koukám do té dokumentace a valím oči :shock: : v zesilovači nejsou použity žádné zpětnovazební korekční členy.

Jsem myslel, že tranzistorové zesilovače bez zpětné vazby se nedělají.
Chápu-li to dobře, tak v tom zesíku by nemělo být žádné zkreslení TIM+SID (takže teplý zvuk, žádné sykavky - to by sedělo), ale znamená to patrně vysoká zkreslení, která se obvykle tou zpětnou vazbou odstraňují:
1) harmonické (autor uvádí 0,5% - to nevím, jestli bylo hodně i tehdy)
2) přechodové zkreslení mezi kladnou a zápornou složkou (což ale nevím, jak by se mělo zvukově projevit).

Je to tak?
Tomplee
Junior
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod EKKAR 19. 10. 2009 17:16

Jsi mimo.
Ten zesík šlape ve třídě AB, to znamená má pootevřené tranzistory s určitým klidovým proudem - a kladná půlvlna otevírá "horní" a záporná "dolní" půlku koncového stupně. Tím je odstraněno přechodové zkreslení (TIM).
A zpětná vazba tam je - minimálně ta určující zisk - dělič z výstupu přes R64/C44 a R65/C45 na bázi T2 ve vstupním diferenciálu. Další (lokální) je kondíkem C46 - kompenzuje frekvenční charku zesu v oblasti rozkmitového stupně.

Obecně - správně navržený zesilovač má mít "od přírody" charakteristiku rovnou nebo pokud možno co nejrovnější - a od určité frekvence může mít pokles. Pokud se udělá obecný lineární zesilovač, který bez kompenzací "umí chodit" do 300-500kHz nebo i výš a na vstup dostane RC článek s mezní frekvencí 70-80kHz, netřeba dalších frekvenčně závislých článků. Když nějaký zes ke své funkci nutně potřebuje kompenzační RC články nebo lokální zpětné vazby, neřku-li ještě frekvenčně závislé, znamená to, že je buď laděný do přesně určeného pásma (zesilovače pro vysílání nebo pro speciální aplikace), anebo že je nesprávně navržený - protože potřebuje kompenzační "berličky".
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod Tomplee 19. 10. 2009 22:34

Hm, těch pětných vazeb tam tedy asi bude víc. Patrně jsem špatně pochopil hlášku v dokumentaci "v zesilovači nejsou použity žádné zpětnovazební korekční členy" jako "není tam nikde vůbec vůbec žádná zpětná vazba". (Když se totiž dívám na plánek, vidím jen obrázek plný pěkných čar, teček, čtverečků atd. Už jsem starší člověk, asi bych se neměl snažit se v tom vyznat.)

Ale zmátl jsi mě tím zkreslením:
EKKAR píše:Tím je odstraněno přechodové zkreslení (TIM).

Myslel jsem, že TIM a přechodové zkreslení jsou různé věci:
- TIM: zkreslení vzniklé interferencí signálu s tím, který jde zpět zpětnou vazbou, a
- přechodové zkreslení: podivně navázaná kladná a záporná půlvlna (crossover distortion?).
Tomplee
Junior
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Ovo 19. 10. 2009 23:11

Jj, máš pravdu. Přechdové zkreslení je typické pro zesilovače v třídě B, AB přesně z toho důvodu co píšeš. TIM (u tranzistorového zesilovače) se projevuje dosažením mezní přeběhové rychlosti, kterou Ekkar v souladu s praxí na vstupu omezil tím RC členem.
Ovocné víno každý den, tvůj život se změní v sen.
Ovo
Mírně pokročilý
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod EKKAR 20. 10. 2009 12:36

Je potřeba rozlišit, co která zpětná vazba dělá - některá jen stabilizuje pracovní bod dané součástky, jako třeba rezistory s malou hodnotou odporu umístěné v emitorech výkonových tranzistorů (na neblokovaném emitorovém odporu = bez paralelního kondenzátoru při průchodu proudu vzniká úbytek napětí, který se přičítá k napětí Ube - neboli k otevření tranzistoru do vodivého stavu je na jeho bázi třeba přivéstt vyšší napětí - pokud se nezvýší napětí, tranzistor se sám přivře = stabilizuje se tím do určité míry jeho kolektorový proud). Tomu se říká proudová zpětná vazba. Další typ vazby je napěťová, kdy se určitá část napětí z výstupu přivádí zpět na vstup - a třeba právě frekvenčně závislým členem. Takovou vazbou je třeba právě frekvenční kompenzace kondenzátorem C46, nebo celková zpětná vazba určující zesílení celého koncového zesilovače přes výše zmíněný dělič R64/C44 a R65/C45. Hlavní součástky určující velikost zpětné vazby jsou odpory, kondenzátory slouží jen pro snížení zisku na vysokých frekvencích (C44) a pro stejnosměrné oddělení zpětnovazebního děliče od společné země (C45). Zpětná vazba se tak uplatní pouze pro střídavý signál, kdežto pro stejnosměrné napětí na vstupu se chová, jako by tam nebyla = zesilovač má stejnosměrné zesílení blízké k A=1 neboli 0dB.

Jinak vstupní RC člen tvořící dolní propust je v tomto zesilovači tvořen součástkami R50 a C38.
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod Attilator 15. 2. 2018 11:12

Ahoj lidi,
stavěl někdo z Vás tento zesilovač? Já se do toho pustil před 30 lety, ale pamatuji, že stále osciloval. Teď jsem ho objevil a rád bych ho doladil. Jakmile se dotknu prstem vstupu, začne oscilovat na 400kHz. Kontroloval jsem kondíky C44 i C46, a jsou OK. Mám obavy, že bude chyba v otištěném schématu.
Attilator
Kolemjdoucí

Odeslat příspěvekod Attilator 8. 7. 2019 14:29

Koukam, ze je to mrtve vklano. Po roce a pul zadna odezva....
Attilator
Kolemjdoucí


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků