Stránka 2 z 3

Re: Neznáte někdo tenhle zesík

Odeslat příspěvekNapsal: 14. 10. 2009 19:50
od EKKAR
No rozhodně to není žádný "lůmen", ale solidní poslouchadlo poplatné době svého vzniku. Na ten brum by se mělo přijít právě nejdřív - měřením zatížení a zvlnění jednotlivých větví zdroje, jestli to kmitá nebo ne - a na to všecko je opravdu nejlepší oscilo(škopek). Rozhodně je to solidní amtérská práce, jen by to chtělo ji trošku dotáhnout - už tady padlo, že stíněné kabely nepatří na vedení pod napětím 230V a naopak by se měly stínit přívody ke všem potenciometrům a stejně tak by se měly se stíněním propojit i jejich kovové kryty atd. Zesílení brumu při provozu na vstup PHONO je jasné - zařadí se tím do cesty signálu citlivý předzesilovač, který o dost víc zesílí i případný brum pocházející z napájení. Navíc PHONO je vstup s předzesilovačem, zdůrazňujícím nízké kmitočty podle charakteristiky RIAA - takže tam se ten brum ještě o to víc zdůrazní.

Re: Neznáte někdo tenhle zesík

Odeslat příspěvekNapsal: 14. 10. 2009 20:27
od marts
mám dotaz k těm 15V stabilizátorům - vidím v jejich blízkém okolí nějaké větší elyty, a co si vzpomínám tak pro správnou funkci stabilizátoru by na jeho výstupu z principu neměla být žádná velká kapacita kromě těch zmiňovaných malých keramik na zablokování kmitání. Jak je to asi zapojeno tady?

Re: Neznáte někdo tenhle zesík

Odeslat příspěvekNapsal: 14. 10. 2009 20:37
od Ovo
Ty dva elyty budou oddělovací, náhodou mu vyšly do blízkosti stabilizátorů.

Re: Neznáte někdo tenhle zesík

Odeslat příspěvekNapsal: 14. 10. 2009 20:52
od marts
jsem si myslel že to má koncové stupně napájené symetricky takže by tam oddělovací kondezátory nemusely být, ale je to možné

Re: Neznáte někdo tenhle zesík

Odeslat příspěvekNapsal: 14. 10. 2009 22:42
od Ovo
marts: Je tam jen jeden Graetz, takže symetrické napájení tam není.

Re: Neznáte někdo tenhle zesík

Odeslat příspěvekNapsal: 15. 10. 2009 06:57
od EKKAR
Pánové, pánové - jednak ty kondíky u stáblů jsou skoro tutově na vstupní straně těch IO - tam prostě nějaké vyhlazení být musí, aby na vstupu stabilizátoru byla trvalá stejnosměrná složka, pokud možno o nejméně 2V vyšší, než je výstupní napětí - viz datasheet a druhak na symetrické napájení úplně klidně stačí jen 1 Graetzův můstek - prostě trafo má vyvedený střed spojený se zemí a od krajních vývodů jsou zapojené 2 a 2 diody střídavě ke kladné a k záporné sběrnici - nejsou potřeba 2 oddělená vinutí a 8 diod! Takže pravdu má s velkou pravděpodobností Marts, odpověď na jeho otázku je výše - kondíky jsou na vstupu stabilizačních IO - a je klidně možné, že ty dva 15V zdroje jsou na výstupu spojeny do symetrického zdroje ±15V třeba právě pro ekvalizér! Důvod? Protože v 80. letech nebyl na našem trhu dostupný "záporný" stabilizátor komplementární k řadě 78xx, ve světě běžně produkovaný pod označením 79xx - takže se potřeba symetrického stabilizovaného napětí řešila dvěma "kladnými" stabilizátory s výstupy vlastně spojenými do série. Vstupní vinutí musela být oddělená, stejně tak usměrňovače a prvotní vyhlazení/filtrace.
A k té velikosti pouzder výkonových výstupních trandů: nikdo netvrdí, že celé osazení je TESLA, může to být osazené nějakým trofejním typem nebo individuálním dovozem, krom toho výstupáky můžou klidně být osazené Darlingtony KD366/367, které se také pouzdřily do TO-3 (kovová "pecka") - a někteří autoři - konstruktéři je používali i pro nf aplikace. O jejich vhodnosti nebo nevhodnosti nehodlám diskutovat, už jsem viděl zesy osazené i vysloveně spínacími typy výkonových MOS-FETů a taky to autoři dokázali "nějak donutit hrát"... Samozřejmě KD607/617 byl v té době jediný schopný komplementární pár pro nf aplikace z čs. produkce - ale jeho použití nebylo povinné.

Re: Neznáte někdo tenhle zesík

Odeslat příspěvekNapsal: 15. 10. 2009 08:10
od Ovo
Máš pravdu, že symetrické napájení se dá udělat i jedním můstkem, mea culpa.

Re: Neznáte někdo tenhle zesík

Odeslat příspěvekNapsal: 18. 10. 2009 12:31
od Betaron
Pánové, tak já tedy vím přesně o jaký se jedná zesilovač :-)
Najděte si ve svých domácích archivech „Konstrukční příloha časopisu AR 1984“.
Nestavil jsem tehdy přímo koncový zesilovač, nýbrž pouze předzesilovač pro magnetodynamickou přenosku a korekce.
Dívám se na titulní foto přílohy, původně je v šasi koncák otočený o 90°doleva.

Re: Neznáte někdo tenhle zesík

Odeslat příspěvekNapsal: 18. 10. 2009 13:24
od EKKAR
Jop, Betaron se trefil, je to vono. Autor Josef Hurta sice píše výkon 2x85W/4Ω nebo 2x70W/8Ω, při napájecím napětí ±48V to dělá nanejvýš 32V výstupního efektivního napětí - na 4Ω to znamená až 8A (teoreticky) a na 8Ω až 4A výstupního proudu. Ten je ale v této konstrukci omezen konstrukčním výkonem použitého napájecího transformátoru - pro původní konstrukci autor použil trafo na jádru EI 32x70mm, tedy s plochou sloupku 22,4cm čtverečního, což teoreticky znamená možný výkon kolem 500VA. V tom kousku, který sem linknul Tomplee je ale trafo mnohem menší, asi tak 200-250VA, tomu bude odpovídat i dosažitelný výstupní výkon. Plánky jsou k dohledání na netu, nebo je sem můžu pověsit oskenované.

Re: Neznáte někdo tenhle zesík

Odeslat příspěvekNapsal: 18. 10. 2009 21:51
od Tomplee
Óoó, Betarone, díky za identifikaci. :tleskani 8-D

Na webu plánky nějak nejsem schopen najít. Prosím EKKARe, poraď, kde hledat. Anebo, není-li příliš smělé tolik žádat, hoď sken, (nebo případně pošli na ((edit:smazána adresa :-P )) ).

Teď už jen najít někoho, komu se v tom bude chtít vrtat.

Re: Neznáte někdo tenhle zesík

Odeslat příspěvekNapsal: 19. 10. 2009 10:22
od EKKAR
Máš to v mailu, bohužel je to ve 3 kouskách - nechápu, jak jim může dělat problémy 10,5MB příloha.

Re: Neznáte někdo tenhle zesík

Odeslat příspěvekNapsal: 19. 10. 2009 10:23
od Betaron
Tak to není problém; „Konstrukční příloha AR 1984“ v pdf je pro zájemce zde:
http://leteckaposta.cz/865534559
;-)

Re: Neznáte někdo tenhle zesík

Odeslat příspěvekNapsal: 19. 10. 2009 13:06
od Tomplee
EKKARe, Betarone, děkuji oběma zdvořile, už se těším, jak to zase bude dobře hrát, a to jen díky vám.

Re: Neznáte někdo tenhle zesík

Odeslat příspěvekNapsal: 19. 10. 2009 15:59
od Tomplee
Ještě otázka na vás, profíky (sori, pokud jsem úplně mimo):
Koukám do té dokumentace a valím oči :shock: : v zesilovači nejsou použity žádné zpětnovazební korekční členy.

Jsem myslel, že tranzistorové zesilovače bez zpětné vazby se nedělají.
Chápu-li to dobře, tak v tom zesíku by nemělo být žádné zkreslení TIM+SID (takže teplý zvuk, žádné sykavky - to by sedělo), ale znamená to patrně vysoká zkreslení, která se obvykle tou zpětnou vazbou odstraňují:
1) harmonické (autor uvádí 0,5% - to nevím, jestli bylo hodně i tehdy)
2) přechodové zkreslení mezi kladnou a zápornou složkou (což ale nevím, jak by se mělo zvukově projevit).

Je to tak?

Re: Neznáte někdo tenhle zesík

Odeslat příspěvekNapsal: 19. 10. 2009 16:16
od EKKAR
Jsi mimo.
Ten zesík šlape ve třídě AB, to znamená má pootevřené tranzistory s určitým klidovým proudem - a kladná půlvlna otevírá "horní" a záporná "dolní" půlku koncového stupně. Tím je odstraněno přechodové zkreslení (TIM).
A zpětná vazba tam je - minimálně ta určující zisk - dělič z výstupu přes R64/C44 a R65/C45 na bázi T2 ve vstupním diferenciálu. Další (lokální) je kondíkem C46 - kompenzuje frekvenční charku zesu v oblasti rozkmitového stupně.

Obecně - správně navržený zesilovač má mít "od přírody" charakteristiku rovnou nebo pokud možno co nejrovnější - a od určité frekvence může mít pokles. Pokud se udělá obecný lineární zesilovač, který bez kompenzací "umí chodit" do 300-500kHz nebo i výš a na vstup dostane RC článek s mezní frekvencí 70-80kHz, netřeba dalších frekvenčně závislých článků. Když nějaký zes ke své funkci nutně potřebuje kompenzační RC články nebo lokální zpětné vazby, neřku-li ještě frekvenčně závislé, znamená to, že je buď laděný do přesně určeného pásma (zesilovače pro vysílání nebo pro speciální aplikace), anebo že je nesprávně navržený - protože potřebuje kompenzační "berličky".