od EKKAR 26. 2. 2017 00:30
Denkez mě předběh, ale tak to je vždycky, když má člověk moc práce ještě po noční.
Na "podkres" to zapojení bude stačit, i když sériově zapojený bedny budou hrát míň nahlas.
A k tomu výkonu - ten souvisí s napájecím napětím a PŘÍKONEM = energií odebranou ze zdroje. Asi chápeš, že žádnej střízlivej a svéprávnej konstruktér nebude dávat na zařízení s trvalým odběrem 3A pojistku na 3A - protože by "jela na hraně" a sebemenším zvednutím odběru a hlavně při zapínání by mu vylítla jak Trepifajxl. Naprosto obvyklý dimenzování je na dvojnásobek stálýho odběru při běžný funkci - to odpovídá běžnýmu trvalýmu odběru tvýho zesilovače kolem 1,5A (zatím je to předpoklad jen podle hodnoty pojistky - proč je to s velkou pravděpodobností i pravda zdůvodním dál).
Vrátíme se k zesilovači a jeho výstupu - tam máš udanou impedanci zátěže 4-16ohm. U repráků menší impedance znamená větší zátěž - takže pro zesilovač nejhorší případ je 4ohmy. Když si vezmeš požadavek, že aby zesilovač normálně pracoval a reprák kmital jak má, musíš skrz něj prohánět střídavej proud, musíš docílit toho, že z výstupu zesu jednou půjde proud ven a podruhý dovnitř "do zesu". Docílí se toho tím, že se vnitřním zapojením udělá z napájecího napětí jeho polovina - a změnou vlastností toho zapojení se s tímhle napětím "pohybuje" přesně sousledně se vstupním signálem nahoru a dolů - tím se mění napětí proti společnýmu vodiči a mezi tyhle body zapojeným reprákem pak teče proud jedním nebo druhým směrem - v cestě ještě musí bejt relativně velkej elektrolytickej kondík, kterej zabrání trvalýmu toku proudu. To je základní princip.
Když to celý vezmeme napájený 12V zdrojem, tak aby nedocházelo ani k přiblížení se k limitaci = k omezení výstupního napětí, může se napětí toho výstupního bodu pohybovat jen v určitým menším rozmezí mezi 0V a +12V. Klidovej stav je +6V = polovička napájecího. Když vezmeš klasický tranzistorový stupně, obvykle se jejich funkce nastavuje tak, aby rozkmit napětí nebyl větší, než zhruba 1V od hranice minima a maxima napájecího - tzn. zde aby napětí kolísalo nanejvejš od +1V do +11V (doslova o 5V od středu = +1V je +6V mínus 5V a +11V je +6V plus 5V). O to aby proud tekl tam a zpátky se stará ten výstupní kondenzátor. Důležitý ale je, že napětí na výstupu s rozmezím ±5V od středu má ty krajní hodnoty jen na špičkách půlvln, to znamená, že jeho EFEKTIVNÍ hodnota (důležitá pro další výpočty) je ve skutečnosti menší. U sinusovýho průběhu se určuje efektivní hodnota jako špičková hodnota děleno odmocnina ze 2 neboli Ušp : 1,414. To v případě střídavýho napětí 5V dává efektivní hodnotu 3,53V - a s tímhle napětím se dá počítat dál, jako by to byla stejnosměrná hodnota. Pro impedanci 4ohmy je pak proud do zátěže (repráku) danej Ohmovým zákonem U/R=I neboli tady 3,53V/4ohm = 0,883A. Pokud k výstupu připojíš menší zátěž = reprák s vyšší impedancí, poteče tam ještě menší proud - třeba pro 8ohmovej to je 3,53V/8ohm = 0,441A a pro 16ohm to bude 3,53V/16ohm = 0,220A ... Pro výstupní výkon to znamená (podle Jouleova zákona) výkon v prvním případě 3,53V x 0,883A = 3,11W, v dalších pak 3,53V x 0,411A = 1,45W a nakonec dokonce jen 3,53V x 0,22A = 0,77W.
Jak sis všimnul, v případě největšího odevzdatelnýho výkonu je proud do zátěže asi 0,8A - PRO KAŽDEJ KANÁL. Když jsou 2, bude to samozřejmě v nejnepříznivejším případě dvojnásobek = přibližně 1,6 - 1,7A, což velice dobře koresponduje s tím, co jsem o odhadu proudový spotřeby podle instalovaný pojistky napsal vejš. A ještě je potřeba upozornit na pojem ÚČINNOST - to je totiž to, na co naráží Platprd, když si utahuje z větičky "příkon není výkon". On skutečně není - přestože někdo jako Platprd si to nemyslí (lidi jako on vůbec celkově moc nemyslí), určitá část energie se vždycky spotřebuje "mimo odvedenou užitečnou práci" = prostě na ohřev aparatury jen tím, jak skrz ni ten proud teče. Obvyklá účinnost u lineárních zesilovačů ve třídě AB (což je asi tak 95% všech analogovejch zesilovačů výkonu obvykle používanejch v bytech i v autech) je o maličko víc než 65% - to znamená, že pro každej odevzdanej watt výkonu do zátěže si zesilovač odebere ze svýho zdroje NEBOLI MÁ PŘÍKON asi 1,5násobek toho odevzdanýho výkonu. O to je pak vyšší napájecí proud - v případě toho tvýho zesilovače to v momentě maximálního výkonu bude někde těsně nad hranicí 2,2A, obvykle ale míň (nehraješ nikdy trvale naplno a hudební signál nemá nikdy trvale maximální úroveň). Další v akustice používaný technologie zapojení zesilovačů (třída A, D, T nebo H) mají účinnost odlišnou, bohužel až na "D" ("T") vždycky menší než AB. Tím je způsobený, že zesilovače "v áčku" žerou a do chladičů zbůhdarma protopí na každej watt výkonu ještě víc energie než zesilovače "v ábéčku" - ale zase s ohledem na (ne)produkovaný zkreslení to jsou nejkvalitnější zesilovače vůbec. Proto jsou taky na pořízení i provoz někdy až neskutečně drahý. Holt kvalitu je potřeba zaplatit. U těch tříd "D" a "T" je to trochu jinak, ty jsou zapojený jako pulsně-šířkový regulátory výkonu a jejich účinnost je vysoká právě kvůli tomu, že jejich výkonový prvky jsou buď trvale pevně zavřený, nebo plně otevřený a vzniká tak na nich minimální tepelná ztráta - ony energii do zátěže doslova sekají po kouskách, neškrtí ji jako postupným zmáčknutím hadičky, ale buď ji pustí naplno, nebo ji plně zadrží. Výslednej schodovitej průběh se musí filtrovat, aby to "nervalo uši", ale výsledkem je účinnost těsně nad 90%, což je veleveledůležitý třeba v mobilech, kde jde o výdrž baterie. Přitom každá úleva na ceně se projevuje negativně na tý kvalitě filtrace a tím i na nekvalitním výsledným zvuku - zase platí, že kvalitní = drahý.
No a včil už víš, proč nemáš doma 100W zesilovač a proč k němu můžeš napíchnout ty bedničky bez nebezpečí jejich bezprostřední exploze. ...
je mi tady z toho na blití.