Včera jsem
zde slíbil reakci na níže uvedený příspěvek, který deklaruje zjevně nesmyslné a kontroverzní tvrzení, ale nepodkládá je žádnými relevantními fakty:
platprd píše:Zase další hromada blbostí. Když přizpůsobíš charakteristiku dle místnosti, při řekněme 60 dB, tak nemůžeš uplatňovat stejnou úpravu frekvenční charakteristiky repro i při 90 dB, to pochopí i ten ožralý traktorista z JZD.
Možná tak někde v bezodrazovém prostoru, ale ne v běžném obýváku.
Níže uvedené měření frekvenční odezvy ukazuje, že akustickou stopu místnosti, třeba běžného obýváku, naměřenou při střední hlasitosti 60 dB a vyjádřenou inverzní kalibrační křivkou, lze bezproblémově použít i pro poslechové hlasitosti 90 dB a vice versa.
Tady jsou celkem čtyři měření v běžném obýváku (moje stávající poslechovka) ve dvou akusticky diametrálně odlišných místech (v každém místě cca 60 a cca 90 dB). Měřeno kalibrovaným mikrofonem UMIK-1 v REWu, sweep 20 Hz-20 kHz délky 1M, rozlišení 48k, vyhlazování 1/12 oktávy.


Když vezmeme v potaz deklarovanou přesnost měření 1 dB, jsou rozdíly mezi křivkami zcela zanedbatelné.
A jak k téhle otázce přistupují globálně známí a uznávaní specialisté v oboru?
Audyssey také neměří frekvenční odezvu pro mnoho úrovní hlasitosti. Stejně tak návod v REWu neříká nic o nutnosti pořizovat několik kalibračních křivek pro různé hlasitosti. O ničem takovém se nepíše na stránkách minidsp specializujících se na řešení frekvenční odezvy pomocí DSP a DRC. Nic takového nepoužívá ani třeba Stereophile při měření in-room response testovaných reprosoustav.