Denkez píše:Musel jsem jen reagovat na tvou poznámku, že návrháři dávají do svých návrhů zesilovačů nějaký "charakteristický" zvuk. To je naprostý nesmysl.
To je naopak běžná realita, dvojnásobně platná v nižších cenových hladinách. Vezmi si třeba NAD C356 a NAD C338 vzhledem k nějaké jejich
relativní "referenci" (např. Yamaha A-S3000) a u obou zřetelně uslyšíš nezaměnitelné prvky NADovského "stejnozvuku", který oproti neutrální referenci (za kterou se třeba tahle Yamaha dá
vůči těm dvěma NADům považovat) neomylně vyplynou.
NADy mají svůj jasně rozpoznatelný charakteristický zvuk, stejně jako Denony, Marantzy. Ve vyšších cenovkách to samé platí o MacIntoshi, Parasoundu, Audio Research, Accuphase, Luxmann....
-- 2. 8. 2019 14:59 --Denkez píše:Že hraje každý zesilovač jinak? Možná ano, jenže ty rozdíly jsou násobně menší, než se zde prezentuje.
Blábolení. Nikdo zde nijak nekvantifikoval velikost rozdílů, proto jsou slova o "násobně" menším rozdílu bezobsažná. Ano, jsou lidé, kteří ani nepoznají rozdíl mezi zvukem CD a zvukem mp3 320 z toho CD vyrobené. Stejně jako jsou lidé, kteří neslyší žádné zvukové rozdíly mezi různými CD přehrávači potažmo DACy. Takovým lidem se pak pochopitelně i rozdíly mezi zesilovači mohou zdát na hranici slyšitelnosti, přestože normální dobře slyšící člověk je identifikuje během několika taktů.
Denkez píše:Pokud by platil opak, pak by na internetu dávno byla tabulka s popisem charakteristického zvuku zesilovačů.
Tahle věta dokonale odhaluje míru nepochopení problematiky a doslova nulovou zkušenost autora téhle ptákoviny.
Taková tabulka by mohla vzniknout jedině za předpokladu, že by k vytvoření zvuku stačil samotný zesilovač. Ten k sobě ale potřebuje zdroj zvuku, reprosoustavu, akustiku, kabeláž... A to všechno zásadním způsobem ovlivňuje (mění) výsledný zvuk. V tom tkví kouzlo koníčku zvaného hifi - být schopen najít vhodné kombinace. Sestava za třetinu ceny mnohdy zahraje v daných podmínkách mnohem lépe než sestava dražší právě proto, že si spolu komponenty (plus akustika) sednou.
Denkez píše:Pokud se zesilovače (v dané cenové a konstrukční třídě) objektivním měřením sotva dají rozeznat, pak jakékoliv subjektivní hodnocení může mít platnost jen je-li provedeno formou slepého testu.
Tohle "pokud" samozřejmě neplatí. Zesilovače (resp. jen jich elektrické chování) se měřením dají rozeznat velmi zřetelně, nikoliv sotva.
Denkez píše:Nadto se při subjektivním hodnocení používají zhusta pojmy, které se jen těžko dají objektivizovat, např. muzikální, analytický, studený, neunavující, ostrý...
Ano, to jsou výrazy kvalitativní analýzy zvuku. Rozumím tomu, že člověk s minimální poslechovou zkušeností (resp. s nulovou zkušeností s dlouhodobým poslechem a porovnáváním kvalitních aparátů u sebe doma) v nich tápe, ale kdokoliv se o hifi zajímá alespoň trošku důkladněji, chápe jejich význam a obsah velmi přesně.
Ano, tyhle výrazy pocházejí ze subjektivního hodnocení zvuku. Pokud se ale svým charakterem shodne více na sobě nezávislých posluchačů o tom, že nějaký zesilovač zní ostře na výškách a rozplizle na basech, nemá to se subjektivitou rázem nic společného. Ale stejně jako jakákoliv jiná "měkká" dovednost, i tohle musí člověk zažít, aby porozuměl. Proto mám pochopení pro tvá zavádějící vyjádření.
-- 2. 8. 2019 15:17 --Denkez píše:Žádná bedna neumí rozlišovat mezi dobrou a špatnou nahrávkou a s ohledem na jejich kvalitu pak upravovat zvuk, např. zdůrazňovat (jen) chyby. To je totální nesmysl.
To zde ale ani nikdo nenapsal, takže onen "totální nesmysl" je jen ta myšlenka, se kterou jsi sám přišel. Zvláštní, vymezovat se proti vlastním výrokům.
Nicméně on ten tebou uvedený výrok zase takový nesmysl není. Mnohé dnešní nahrávky jsou masterovány do celkem agresivna. Ať už za to může dynamická komprese, ekvalizace či snaha o pronikavý zvuk. Pak stačí, aby bedna měla "vhodně" zvlněnou frekvenční charakteristiku na výškách a aby zdrojem zvuku byl na efekt laděný DAC, a selektivní zvýraznění chyb v nahrávkách respektive nekvalitních nahrávek je na světě jedna báseň. Přitom na kvalitních "audiofilských" nahrávkách může takový systém znít skvěle. Špičková nahrávka zní dobře na lecčems. Průměrná nahrávka ale dobře či špičkově zní jen na opravdu dobrých sestavách (ne nutně za astronomické ceny).
Denkez píše:Dobrá bedna věrně přenese jakýkoliv zvuk, a to stejným způsobem.
Denkezi, nechci na tebe být příliš tvrdý, ale deklaruješ jakousi svou zkušenost, nicméně to, co píšeš, svědčí spíš o naprosté neznalosti a nulové zkušenosti. Nezlob se na mě. Pojem
dobrá bedna je něco jako
dobré auto nebo
dobrá dovolená. Neexistuje bedna, která nemá zkreslení, tedy která
věrně přenese jakýkoliv zvuk. Bedny mají zkreslení typicky mezi několika desetinami procenta až procenty, někdy i přes deset procent v závislosti na kmitočtu a hlasitosti.