Na internetu se o nich mnoho informací nenalezne, dokonce ani sluchátka na sobě nenesou žádné označení jež by Vám pomohlo dohledat byť zmínku. A proto si je nyní přiblížíme.
Strohost, funkčnost a přesto elegance
Ne nečekejte žádné líbivé prvky. Sluchátka byla navrženy na nekompresní funkčnost. Už jen 3,5 jack připomíná zmenšený jack od Sennheiser HD 800. Všímavější oko si však všimne extremistického pojetí už zde. Konektor je volen 3,5 mm z prostého důvodu, menší přeběhový odpor a tím pádem daleko lepší přenosové vlastnosti. Když ale zjišťujete dál, tak 24 karátová vrstva ukrývá 99,999% stříbro, které pokračuje kabelem, také z 99,999% stříbra, stíněný teflonem a vyztužený kevlarem, až k měničům. Není tajemství že Sennheiser dlouho usiloval o tuhle konstrukci pro své HD 800 a Sennheiser se nebál kvůli tomu hnát SanDisk až k soudu! Zde neuspěl a tak musel obšlehnout co se dalo.

Samotné pecky zaujmou, na první pohled, ergonomickým tvarem. Na pohled druhý je vše jinak. Když sundáte molitanové náušníky, všimnete si dvou vývodů. Jeden slouží pro výšky a vyšší středy, druhý obstarává středy, nižší středy a basy. To by bylo ovšem nic neříkající, ale po otočení si všimnete pěti dírek (ano je tomu tak 1. pro výšky, 2. vyšší středy, 3. středy, 4. nižší středy 5. basy), jež mají přesný rozměr, úhel a pozici na těle přesně definovanou. Pak už jen málo koho nechá chladným důmyslný tvar, který byl navržen jen pro dokonalý zpracování zvukových vln. Takže ergonomie zde hraje až druhou roli.

Izolace a komfort
Hned na začátek nutno dodat, izolace není silnou stránkou. Zmínil jsem se že ergonomie hraje druhou roli, ale povedlo se jim spojit funkčnost s neuvěřitelným pohodlím! Sluchátka jsem zapůjčil nezávisle několika lidem, nikdo si nestěžoval na posazení v uchu, ba naopak všichni si libovali a smutně vzdechli: „kéž by moje sluchátka seděli tak dobře“. Přímý jack slibuje 100% kompatibilitu s nejlepšími přístroji na světě, zde máme další vodítko které něco nenápadně naznačuje, ale zpět k izolaci. I s dokonalým usazením v uchu, je zde jasně vidět nevýhoda polootevřených sluchátek. Hluk je slyšet, ale není to neřešitelný problém, sluchátka mají dost velkou citlivost a tak stačí jen pořadně přidat hlasitost a od okolí jste dokonale izolování bez jakéhokoliv rušení.

Zvuk
Připomeňme si pár faktů: dokonale navržený konektor, nekompromisní kabel, bezkonkurenčně navržený design sluchátek zaměřen jen a jen na zvuk! Sluchátka mají pro každé ucho jeden dynamický měnič z konstruovaný z neodýmovýho magnetu, stříbrné cívky a duofolovou membránu (ano opět o krok dál než HD 800). Tyhle fakta slibují hodně, ale první poslech čerstvě vybalených sluchátek je studená sprcha, je to fakt hrůza! Pak mi to došlo, kabel potřebuje zahořet. Po 1248 hodinách, jako by někdo vyměnil sluchátka. Skokově se vše otočilo o 180°. Jen nutno podotknout, konektor je nutno otřít směsí lihu, velbloudí moče odstátým v kondenzátu ze vzácný rostliny Taraxacum officinale. To co nastalo je neuvěřitelné. Stax, Ultimate Ears, JH Audio, Sennheiser, Westone…. Jedním slovem všichni tihle břidilové by se měli vrátit do laboratoří a začít od nuly!
Tohle je prostě brutál! Představte si akustický koncert, tak nejste ani polovině zvuku Sansa pecek, ta čistota, rychlost, prostor to nejde popsat, na to prostě slova nejsou. Představte si symphonický orchestr i kdyby měl sto členů, každého z nich slyšíte samostatně, nedochází ke slévání nástrojů, ale přitom slyšíte jak se každý nástroj chvěje, jak sním jaký muzikant natáčí, nebo i jak si přehmátne pod bradou housle. Máte rádi metal? Rychlejší sluchátka nenajdete. Mate rádi jazz? Vyrovnanější sluchátka nenajdete. Máte rádi….? Lepší nenajdete! Ale vše není tak krásné jak se zdá. Okamžitě slyšíte vady ve své sestavě, Dispre má pomalý přeběh signálů, Karfík má zkreslený středy a prostě Sansa peckám nestačí. Vše není ale zatraceno, Sansa Clip+ jim je hoden a je vidět že byl stvořen jen pro ně, ovšem i Ipod Nano II. generace si se Sansa peckama sedne, možná dokonce i lépe.
I když najdete vhodný zdroj zvuku, pořád nemáte vyhráno. Veškerá „živá“ hudba má chyby a tyhle chyby vás dohání k šílenství. Slyšeli jste někdy položit sklenku na mixažní pult? Jak si zpěvačka oddálí hlavu byť o milimetr od mikrofonu? Pak Vás vysloveně začne štvát mikrofon v limitaci, špatně zvolené kabely v nahrávacím studiu, nebo dokonce jen sebe vlhčí zvuk v místnosti.
Naštěstí ani zde není prohráno, elektronická hudba, nebo molitanový náušníky tenhle problém eliminují, ale i tak dostanete nekompromisní zvuk, kterému mohou ostatní sluchátka jen závidět.

Závěr
Sansa pecky, mnohýma nenáviděný a jinýma milovaný už vím proč. Nikdy dokonalejší sluchátka asi už nevzniknou a lepší ani nevznikla. Jejich charakter je natolik ohromující že mnohým lidem nesednou, jiní jim nedali čas na rozehrání, někteří jsou zas placení aby na ně házeli špínu a ti zbylí? Ti je milují.
Myslíte snad že je jiný důvod proč jsou tak tvrdě cenzurovány a nenajdete o nich žádný test? Věřím že ani tenhle test nebude dlouho, protože Vás seznámil s pravdou, která se v dnešní době cenzuruje. A sluchátka jsou na tolik specialní, že je nelze samostatně koupit.

Technické parametry
Porotože jsou veškeré informace tvrdě cenzurovány pod nátlakem ostatních výrobců. Musel jsem veškeré údaje naměřit a simulovat vlastnoručně. Jistě rychle zjistíte proč.

-konstrukceintraaurální, polootevřené
-typ měniče dynamický
-frekvenční rozsah 5 – 90 000 Hz (simulováno)
-zkreslení < 0,001 % (simulováno)
-citlivost135 dB (1 kHz/1 Vrms)
-impedance 16 Ohm
-konektor jack 3,5 mm