od p. Nebužel 29. 3. 2025 13:41
Ještě zkusím zaznamenat pár poslechových postřehů z těch srovnání ve stánku Audiga.
Skladby jsem měl předem připravené - poslouchal jsem opakovaně stejné části flaců - např. rip čtvrtého songu Gimme Shelter z alba Patti Smith Twelve, Macy Gray song Slowly z alba Stripped v binaural 24 bit kvalitě, po jednom z songů z CD ripů dvou výborně znějících alb Ivo Sedláčka (Zahrada ticha, Mystical Violin 2), sedmý song Through the never z 24bitového flac downloadu černého alba Metallicy z HDtracks, 1 vokálový track z Supraphonline downloadu flaců alba Bambiny Di Praga s Hradišťanem. Flac rip první skladby z alba Jana Garbárka Visible World, jednoho Tony Ducháčka z alba Apogeum.. k ostatním předpřipraveným songům jsem se nedostal, protže to bych to tam obsadil na hodinu.
Chtěl jsem si hlavně poslechnout uzavřená sluchátka, protože ta vybírám, obzvlášť Dan Clark E3, ale místo toho jsem se kousl u otevřených sluchátek, která se mi podařila půjčovat z různých stanovišť a přenášet k zesilovači. Vše jsem porovnával s HD540 (moje nejlepší sluchátka, které znám skrz naskrz a vím co na nich obdivuji). Začal jsem dvěma drahými Final Audio sluchátky, který byla nejblíž. Hned bylo jasné že HD540 má světlou až skoro nepřirozenou malinko tenčí a výrazně světlejší tonalitu. Vlastně všechna sluchátka i ve stánku Sennheiser zněla tím novým stylem. Všechna jsou laděna podobně, oproti tomu jak zní HD540. Doma mám zvuk HD540 řešený ještě hutněji a tmavěji znějícím zesilovačem, takže doma mi to zní o trošku blíž k tomu jak jsem slyšel že znějí nová sluchátka v Audigu. Nicméně ten rozdíl byl slyšet na každém porovnávavném sluchátku.
Final audio sluchátka zněla obě skvěle. Pro verze měla malinko jasnější tonalitu oproti těm ne-pro ale oboje zněly výborně. Skvělá separace nástrojů. Pak jsem ukořistil Grado HP100 SE. Opět skvělá prezentace prostoru, ale hned mne zarazil důraz na výšky. Jakoby někdo na tu skvělou a přitom zábavnou a přehlednou vybalancovanost zvuku sluchátek Final audio apolikoval další vrstvu v horních frekvencích, která zněla dost rušivě. Asi bych si zvyknul, ale na první poslech mne to rušilo. Pak jsem čapnul ty Abyssy. Nejdřiv Joal a pak Diany DZ. Už přesně nevím v čem byl mezi nimi rozdíl, ale odnesl jsem i z toho, že Joal s velurovými náušníky zněla hodně blízko těm Final audio sluchátkům ale možná s menším důrazem na separaci nástrojů a malinko horšími detaily. Ale byly velmi příjemné na uších a asi by mi stačilo mít Joal. Diany s koženými náušníky byly pocitově na uších jiné než Joal, ale zvukově šlo o step up. Byly to jediná sluchátka, na kterých jsem rychle zaznamenal víc detailů než HD540. U těch předchozích mi to přišlo podobné. Oproti Final Audiu Diana nedávala takový důraz na separaci nástrojů a místo toho na příjemný poslech ale skvěle podaný. Kdyby tedy neměla kožené náušníky, které mi osobně trochu vadí, tak bych řekl "dokonalá sluchátka".
Pak jsem si dal na hlavu zas moje HD540, které miluju, a na těch akustických nahrávkách jsem si řekl ty vole vždyť to zní líp než Diana. Mezitím přišli nějací dva páni a okukovali moje poslouchací místo, tak jsem jim místo toho abych je pustil dal Diany zatímco hrál Ivo Sedláček na Monochord a oni řekli wow. A pak jsem jim podal svoje HD540 a řekl jsem a tohle stojí 3500 a ten co si je poslechl řekl počkat, tohle zní ještě líp. A já na to jo. Pak se ptali zda jsou ty moje nějak modifikované tak jsem řekl že ne. I když jsem odstranil látku kryjící měniče. Ale mají původní náušníky. A mají high endový kabel v ceně 3x cena sluchátek. A jsou to druhé HD540 které jsem koupil - ty první ač vše je též originální, a ač mají 600Ohm měniče, znějí mnohem hůř. Takže se nedá říst že každé HD540 znějí suprově. Když jsem tam dal metallicu, a pak Bambini Di praga, a Patti Smith, tak bylo jasné, že Diana DZ je mnohem lepší na tyhle žánry, kde nejde jen o výborně nahranou akustickou kytaru. Vše mělo objem, bohatost, emoce.
Pak jsem se konečně dostal k Dan Clarkům ale místo modelu E3 mi do ruky přišly jen dva druhé modely, z nichž Stealth byl cenově výš. Přišly mi zvukově skvělé ale s jedním modelem bylo něco špatně - možná v zapojení (grainy spodní pásmo) tak jsem poslech u lampového zesíku přerušil, Dan clark sluchátka jsem vrátil na jejich místo a rozhodl jsem se že kdo uteče vyhraje a stačilo.
Před odchodem mi ale pán co seděl u Warvicků řekl ať ještě určitě vyzkouším tyto elektrostaty od Warvicku, že jsou zvukově výborné, ale mají velký přítlak. Tak jsem si je poslechl opět na stejných songách a přišlo mi, že jsou zvukově velmi podobné Dianám DZ ale vše je ještě o chlup přirozenější a čistší. Rozdíl to nebyl velký - podobná tonalita, ale asi o trochu víc effotless.
Poznámka pod čarou k Sennheiserům:
HD550 mi okamžitě přišly lepší než HD600. Jiné nové modely Sennheiser jsem neporovnával. O HD650 vím že mají víc basu než HD600 které se mi zvukově vůbec ale vůbec nelíbí. O HD660S2 vím, že též nejdou cestou neutrality. Měl jsem kdysi HD580 z irska a to co se mi nelíbilo (nepřirozeně úzká soundstage oproti HD540 a určité měkké zabarvení zvuku) na nich mají HD600 taky ale ještě víc. Zvukový projev HD600 vyloženě nesnáším. HD540 jsou oproti té jejich měkkosti a huňatosti jak břitva.
HD550 tuto měkkou vyblitost nemají. Jejich tonalita je naprosto stejně dobrá jako u Final Audio, Abyss, Verum, Warvick apod. Znějí tonálně výborně. Ale zaostávají v detailech a bohužel zaostávají i v podání prostoru. Takže to nejsou audiofilní sluchátka. Nicméně znějí opravdu skvěle - tonálně správně - jako flagshipy. Jen s menší a neseparovnou stagí, tragickým podáním prostoru. Ale to není až tak důležité pro někoho kdo poslouchá moderní hudební styly. Pro ty pro které nejde o o slyšet každé zacinknutí činelu a rozplívat se v prostoru, ale o to, aby hudba dobře zněla to jsou supr sluchátka.
Naposledy upravil
p. Nebužel dne 29. 3. 2025 14:16, celkově upraveno 6