Ze začátku bych asi měl vysvětlit co mě vedlo k tomu se do něčeho takového pustit. Dříve, ještě jako student, jsem si nemohl dovolit audio techniku za několik tisíc a desetitisíc, tudíž jsem se rozhodl si zkonstruovat něco vlastního. Ve výsledku se mi povedlo udělat elektrostatická sluchátka i s vlastním zesilovačem (o tom třeba někdy jindy). Se zvukem jsem byl a stále jsem velmi spokojený, jenže mi pořád vrtal červík v hlavě, jak asi hrají ty magnetoplanáry. Poté jsem viděl příspěvek na headfi od Garuspika, což je dnešní autor asi všem známých Verum sluchátek. V tu chvíli jsem si říkal, že bych se mohl taky pokusit vytvořit magnetoplanární membránu. Dlouho jsem přemýšlel, jak to v domácích podmínkách provést, ale vždy mě napadlo víc problémů jak řešení, tak jsem to dal na docela dlouhou dobu k ledu. Po nějakém čase, když jsem přemýšlel u čeho bych se zabavil tak jsem si opět vzpomněl právě na Verumy a pustil jsem se do nějakých prvních pokusů. Asi půl roku jsem se různě pokoušel a vymýšlel různé postupy, až se mi jednoho dnes podařilo zbastlit něco, co vypadalo jako membrána s motivem.
Poté jsem si dal nějaké menší cíle, kterých bych chtěl dosáhnout:
• Ověřit si, že membránu dokážu vyrobit tak aby se impedance pro sluchátka pohybovala v
rozumných mezích, jelikož bez tohoto by nemělo smysl pokračovat dále-
• Pro membrány vytvořit housing a dostat z měničů, alespoň nějaký zvuk. Neočekával jsem žádné
HiFi, jen jsem si chtěl dokázat, že něco takového jde vyrobit.
• Poslední cíl byl ten abych měl zábavu u stavění a vymýšlení sluchátek a třeba se zase něčemu
přiučil.
První použitelná membrána
Tohle se nakonec ukázalo jako docela oříšek, ale nakonec jsem skončil s nijak hezkým tvarem, na druhou stranu jsem naměřil skoro 14 Ω, a to už bylo něco s čím jsem byl spokojený.
Hned jsem koupil magnety, rychle navrhl housing a použil nějaký starý hlavový most. Po smontování a zapojení se z měničů linul zvuk, paráda, ono to hraje
. No, co si budeme, zvuk nebyl zrovna HiFi, těžce dominující basy válcovaly všechno ostatní. Vytáhl jsem DIY měřící hlavu co jsem dříve stavěl, tady bych chtěl poukázat, že výsledek je pouze informativní, jelikož je neověřitelné co to vlastně měří, ale pro komparativní účely posloužila dobře. Na grafu je ale nevyrovnanost dobře vidět, takže to potvrdilo, co jsem slyšel.Vylepšení pro vyváženější zvuk
U předchozího pokusu jsem si tedy ověřil, že vše funguje a nyní to chtělo vylepšit tak aby výsledek byl použitelnější.
Motiv dostal nový tvar a nový housing už vypadal mnohem použitelněji, to lze vidět na fotce ve srovnání s prvním pokusem. Největší změnou byl ale zvuk samotný, nyní už to začínalo být použitelné.
Následně jsem si ještě hrál s housingem a samotnou membráno, experimentoval s tlumením. V tento moment mi sluchátka hodně připomínala Monolith M1070, která jsem krátkou dobu vlastnil. Zvukově to mělo tedy k neutralitě daleko a byl to poměrně zásadně temný zvuk, takže naprostý protipól k elektrostatům. Ve výsledku sluchátka měla impedanci 11 Ω, single sided konstrukci magnetů a váhu asi 470 g. Sluchátka byla pohodlná i na delší poslech.
Lazení stávajícího designu
Pro lazení sluchátek jsem pořád používal výše zmíněnou DIY měřící hlavu, ale ta už mi přistávala stačit, nebylo možné se spolehnout na výsledky takže jsem si pořídil MiniDSP Ears, což je levná záležitost oproti profesionálnímu vybavení, ale výsledky jsou opakovatelné a dají se porovnávat s výsledky jiných lidí (záleží na kompenzační křivce). Chtěl bych jen uvést, že jakýkoliv graf níže používá kompenzační křivku SBAF a s tím je k tomu nutné přistupovat. Měření je vždy referencováno a zarovnáno na SPL 90 dB při frekvenci 200 Hz.
Opět jsem si ještě pohrál se vzhledem a toto je vlastně finální prototyp č. 1, já ho nazývám MGN-1. U sluchátek jsem používal celokožené i velurové náušníky, velurové byly ve výsledku mnohem vyváženější při poslechu a ty jsem většinu času používal. Níže je srovnání v grafu z MiniDSP.
Abych měl srovnání, tak jsem využil Audigo půjčovnu, je skvělé, že tady taková možnost je. Půjčil jsem si tedy Audeze LC2, jsou to ty dřevěné v poslední revizi, kde jsou tenčí náušníky.
Díky těm tenčím náušníkům nebyl ten zvuk až tak temný, jak jsem očekával. Po porovnání byl výsledek hodně podobný, na něco jsem více preferoval Audeze a jinde zase ty moje. Níže je porovnání s MGN-1 s velurovými náušníky.
Pokračování příště, aneb MGN-2.
, napsal bych zbytek rovnou, ale už to bylo moc příloh na jeden příspěvěk. Tak tedy pokračování zde.
Držím palce.
