Jakou inteligentní nabíječku pro baterie AAA a AA

[kolemjdoucí_]

Po dvou reakcí napíšu i něco samostatně. Téma nabíječek a nabíje mě zajímá už aspoň 25 let, něco o tom vím a s nabíječkama mám určité zkušenosti. 1. Vůbec není špatné nabíje proudem C/10 po dobu 14-16 hodin. Takovou nabíječku si člověk i sám udělá. Stačí např. zvonkové trafo, držák na 4 baterie, spočítat odpor, ten mít i s diodou, aby člověk měl jistotu, že proud prochází. Je to šetrné nabíjení a dobré např. pro zcela vybité články a nebo když vím, kolik mám vybito. To lze i spočítat, vím-li jak dlouho byl odběr u nabitých článků. Rychlonabíječky s vypínáním při delta V, tedy určitém poklesu napětí při plném nabití, ty bohužel ne vždy vypnou. A hlavně, většina nabíjí moc velkým proudem. Články pak hřejí, což je chyba. Jako velmi dobrá mi přijde nabíječka Voltcraft IPC-1L. Krom nabíjení umožní nabíjet s vybitím, testování a regenerační režim. Nabíječka má jednu vadu, po letech zlobí tlačítka - viz starší příspěvky. A dále, většinou nabíjím tak, že jen baterie dobiji. Tj. nevybíjím, neregeneruji, netestuji. Pro běžný režim asi zcela stačí nabíječka FK Technics BC-250. Zde je jen režim nabíjení, proud je rozumně malý, ale zas dost velký, aby netrvalo příliš dlouho (250 mA). Při nabíjení se navíc zobrazuje buď nabitá kapacita a nebo napětí. Tj. např. že článek je nabit na 80% a má napětí 1,40 V. Na zobrazení nemusím mačkat tlačítko, které po letech začne zlobit! Většinu nabíjecích cyklů by asi člověk dělal takto. Nějaká formátování, regenerace a testování, tak na to tato nabíječka není. Je ale otázka, jestli stačí tato dobrá nabíječka za cca 300Kč a nebo mít výše zmíněnou nabíječku za cca tisíc Kč, kde po čase zlobí tlačítka. A nebo nabíječku Maha, dražší o tisíc Kč, která je zas o něco lepší, ale člověk to asi nevyužije. Články totiž odchází samy i časem, ničí je i určitý vyvíjecí režim. Je lepší regenerovat a mít starý zregenerovaný článek, co je jen o trochu lepší a nebo koupit nějaký pořádný jako Eneloop?

[šeďour]

Vidím, že tě tohle téma opravdu baví, ale máš ve svym příspěvku pár nesrovnalostí.

Za prvý...(sic!)...když vím, kolik mám vybito...NESMYSL ! ...jak to zjistíš ?...odhadem, nebo poklepem na článek ??
Za druhý...(sic!)...Články pak hřejí, což je chyba...chyba čeho ?...vždyť je to běžná vlastnost článků Ni-Cd/Ni-MH.Oteplení povrchu je neklamná známka protejkajícího proudu, přeměny energie.
Za třetí...(sic!)...Jako velmi dobrá mi přijde nabíječka Voltcraft IPC-1L...ano, je dobrá, ale tak leda pro hračičky.Její možnosti nastavení, parametry a velikost, vzbuzují úsměv.

A poslední věta se vrací k tomu, co už jsem psal o stránku dřív...(sic!)...Je lepší regenerovat a mít starý zregenerovaný článek, co je jen o trochu lepší a nebo koupit nějaký pořádný jako Eneloop?...samozřejmě, že je lepší koupit novej akumulátor (hybridní -jako je např. Eneloop), než se babrat s nejistym výsledkem a tzv. "oživovat", nebo "regenerovat" starou paštiku.

[rstana]

Pri dnesnych cenach AAA a AA akumulatorov a nabijaciek je uplne smiesne toto vobec nejako riesit. Akakolvek nabijacka, ktora dokaze ukoncit nabijanie a prejst do udrziavacieho rezimu je OK. Po troch/styroch rokov akumulatory tak ci tak vyhodite a kupite si nove. Riesit ci s tou ktorou nabijackou budem mat 800 alebo 840 cyklov je smiesne.

[Fodi]

Úplně nerozumím, co je na IPC-1 tak problematické (já mám verzi bez L- takže full vybavení).
Že je malá? Jak velká by měla být? Aby obsahovala ventilátor pro chlazení článků? Na to jsou jiné mašinky s krapítko vyššími nabíjecími proudy.

Možnosti nastavení- velikost proudu a způsob nabíjení/ vybíjení- co ještě tak zázračného by měla umět? Umí Ni-xx a neumí Li-xxx. To je její vlastnost a je tak i kupovaná, takže OK.
A parametry? Odděleně nabíjí 1-4 články a max proud je 1500 (1800 mA)- taky celkem OK.

Velikost (malost), cena, funkce- pro mě naprosto vyhovující.

[šeďour]

Nechci aby to vypadalo, že slovíčkařim, ale těch 1500mA nabíjecího proudu si vzal kde ?
Já čtu na krabici max 700mA.

Proč mi připadá dobrá pro hračičky, ale nedá se brát moc vážně ?
Nabíjecí proud 700mA na jeden slot mi přijde tak akorát, míň už není pro nabíjení metalhydridů moc vhodný.Horní hranice tedy nic extra a nastavovat proud směrem dolu je už vážně pitomost.
Takže dobrý leda pro hračičku, kterej bude mít pocit, že při nabíjení mohl něco ovlivnit.

Zpomalit nabíjení-> to, ale neni moc výhra

Vybíjecí proud 350mA je relativně nízkej a moc neodpovídá nárokům na měření kapacity.A vzhledem k velikosti celý nabíječky ani nemůže bejt proud větší, výkonová ztráta by se tam "nevešla".Proto mi připadá nabíječka malá, vzhledem k tomu, jak se tváří sofistikovaně.

Ale jinak je to dobrá mašinka.Jak píšu, pro hračičky.Normální uživatel sáhne po něčem míň komplikovaným (za stejnou cenu, ale i s baterkama) a ten,kdo chce brát údržbu a měření článků vážně, zvolí něco úplně jinýho.

[myšpulín]

IPC 1 umí 4 x 1,5 A nebo 2 x 1,8 A
IPC 1L umí 4 x 0,7 A.

[kolemjdoucí_]

Vidím, že tě tohle téma opravdu baví, ale máš ve svym příspěvku pár nesrovnalostí.

Za prvý...(sic!)...když vím, kolik mám vybito...NESMYSL ! ...jak to zjistíš ?...odhadem, nebo poklepem na článek ??
Za druhý...(sic!)...Články pak hřejí, což je chyba...chyba čeho ?...vždyť je to běžná vlastnost článků Ni-Cd/Ni-MH.Oteplení povrchu je neklamná známka protejkajícího proudu, přeměny energie.
Za třetí...(sic!)...Jako velmi dobrá mi přijde nabíječka Voltcraft IPC-1L...ano, je dobrá, ale tak leda pro hračičky.Její možnosti nastavení, parametry a velikost, vzbuzují úsměv.

A poslední věta se vrací k tomu, co už jsem psal o stránku dřív...(sic!)...Je lepší regenerovat a mít starý zregenerovaný článek, co je jen o trochu lepší a nebo koupit nějaký pořádný jako Eneloop?...samozřejmě, že je lepší koupit novej akumulátor (hybridní -jako je např. Eneloop), než se babrat s nejistym výsledkem a tzv. "oživovat", nebo "regenerovat" starou paštiku.

Když vím, kolik mám vybito. To vím jednoduše. Použiju např. nabitý či téměř nabitý článek (nebo několik čl.). Pak mám nějakou zátěž, kterou jsem si změřil. Současně si stopnu, jak dlouho vybíjím. Příklad, jednu a svítím na kole, odběr mám 450 mA, takto svítím 90 minut. Odebráno tedy 1,5 x 450 mAh, pro nabíjení vynásobím číslem 1,4 až 1,5.
Oteplení článku - samozřejmě vadí. Jednak se tím odpařuje voda, čím ztrácím kapacitu (ubývá mi elektrolyt, novou vodu tam nedoliju, že mi zbyl louh mi je prd platný). Za druhý, jsou tam i plasty a těm teplo vadí. Mírné ohřátí moc nevadí, pokud hřejí články dost, tak to vadí hodně. Nakonec lepší nabíječky sledují teplotu nabíjení a při určitém limitu nabíjení přeruší. Proč asi? Protože vyšší teplota článkům nevadí?
Jinak regenerace se mi osvědčila, nemusí být jen pro články, co už bez ní by zcela dosloužily a takhle budou trochu sloužit. Má význam hlavně pro články, které mají ještě hodně života před sebou. V IPC-1L regenerace probíhá tak, že nabije, pak při vybíjení se měří kapacita. Tedy znám kapacitu článků pro určitý vybíjecí proud. Pak se znova nabije a opět se měří doba vybíjení vybíjecím proudem. Tím se určí velmi přesně, kolik článek má. Sleduje se, jestli další nabíjecí cyklus zvýšil kapacitu článku. Pokud ano, cyklus se opakuje. Potíž je, že ta regenerace může trvat kolik dní, mají-li články vyšší kapacitu, tj. přes 2000 mAh. Jistě, někdo může před každým nabíjením nejdřív vybít. Ale to je zbytečné. Já prostě dobíjím články po každém použití, nemívám je vybité ani z poloviny, možná tak ze čtvrtiny. Vybíjení jim totiž škodí, svým způsobem i ten regenerační cyklus taky zkracuje životnost. A když bych sledoval úbytek kapacity, tak zregeneruji.
Jinak se snažím kupovat články s nízkým samovybíjením, samozřejmě. I když kde něco užívám denně, tak tam klidně i klasický článek. Např. v MP3, co poslouchám denně, tam mám klasický článek a samovybíjení mi nějak nevadí.

-- 11. 7. 2014 01:10 --

Pri dnesnych cenach AAA a AA akumulatorov a nabijaciek je uplne smiesne toto vobec nejako riesit. Akakolvek nabijacka, ktora dokaze ukoncit nabijanie a prejst do udrziavacieho rezimu je OK. Po troch/styroch rokov akumulatory tak ci tak vyhodite a kupite si nove. Riesit ci s tou ktorou nabijackou budem mat 800 alebo 840 cyklov je smiesne.

Tak články AA i AAA něco stojí, i když kvalita je dnes jinde. Obvykle má člověk více článků, více sad a k tomu jednu či dvě nabíječky. Vyplatí se kupovat jak články jisté kvality, tak ještě víc kvalitní nabíječku. Kvalitní myslím k danému účelu. Pro běžné uživatele asi stačí, když nabíječka vypne po poklesu napětí po plném nabití. Potom možnost vybití či regenerace taky není k zahození. Četl jsem dřív docela dlouhé pojednání o článcích NiCd a NiMh, kde to rozebírali i z hlediska elektrochemie, zkušeností atd. Právě na základě toho jsem opatrný jednak k vyšším teplotám a hlavně přepolování. Neodstatečné vybití a paměťový efekt jsou spíš mýtem než skutečností. Články mi vydrží podstatně déle než 4 roky, mám některé, co slouží už asi 20 let, některé mají 15 let, jiné 5 let. Ty hodně staré spíš dosluhují, kde na ně nejsou náročné požadavky. Do budíku nebo ovladače k TV slouží docela dobře.

-- 11. 7. 2014 01:16 --

Nechci aby to vypadalo, že slovíčkařim, ale těch 1500mA nabíjecího proudu si vzal kde ?
Já čtu na krabici max 700mA.

Proč mi připadá dobrá pro hračičky, ale nedá se brát moc vážně ?
Nabíjecí proud 700mA na jeden slot mi přijde tak akorát, míň už není pro nabíjení metalhydridů moc vhodný.Horní hranice tedy nic extra a nastavovat proud směrem dolu je už vážně pitomost.
Takže dobrý leda pro hračičku, kterej bude mít pocit, že při nabíjení mohl něco ovlivnit.

Zpomalit nabíjení-> to, ale neni moc výhra

Vybíjecí proud 350mA je relativně nízkej a moc neodpovídá nárokům na měření kapacity.A vzhledem k velikosti celý nabíječky ani nemůže bejt proud větší, výkonová ztráta by se tam "nevešla".Proto mi připadá nabíječka malá, vzhledem k tomu, jak se tváří sofistikovaně.

Ale jinak je to dobrá mašinka.Jak píšu, pro hračičky.Normální uživatel sáhne po něčem míň komplikovaným (za stejnou cenu, ale i s baterkama) a ten,kdo chce brát údržbu a měření článků vážně, zvolí něco úplně jinýho.

Nabíjecí proud 700 mA pro AA a teprv AAA články mi vhodný nepřijde. Ten by byl dobrý pro hodně vybité články, pokud by nabíječka sledovala teplotu článků a stav jejich nabití. Po určitém stupni by mělo dojít k poklesu proudu, aby nedošlo k zahřívání. Nějaké špičkové nabíječky toto umí, pak proti rychlonabíjení nic nenamítám. Ale pokud např. nabíječka MaHa to dělá, že plně vybije a pak se nabíjí proudem c/10, tak to mi přijde velmi dobré. Pro nové články je velmi vhodné je nabíjet nízkými proudy, protože tam delta U nemusí fungovat. To začne fungovat až po pár cyklech. Nabíječka Maha, kterou tu někdo zmiňoval, tam je lepší než zmiňovaná Voltcraft (či její verze od FK techniks), ale je dosti drahá. Pro většinu lidí zřejmě zbytečná. Je na ní ovšem sympatické, že tam jde řada věcí nastavit, např. nabíjecí proud a to velmi jemně.

[šeďour]

Myslím, že zcela zbytečně přeceňuješ zahřívání článků při nabíjení.Jak chceš bojovat s fyzikálním jevem pro technologii tak typickým ?
Vypadá sice hezky, když napíšeš, že pro článek je lepší nabíjet ho desetinou kapacity, ale popravdě...kdo má zájem čekat tak dlouhou dobu, než se články s velkou kapacitou opravdu nabijou ?
Další věc je, že srovnáváš nabíjecí články vyrobený před 15/20 lety a těmi dnešními.To je zavádějící.
Tenkrát vyráběli akumulátory výrobci, kteří měli precizní technologii a bez zbytečných kompromisů.Dnes, po těch letech vyrábí akumulátory kdejaká čínská fabrika.Rychle, mizerně a ve velkym množství.To pak leží dlouho ve velkoskladech různejch řetězců.
Takže akumulátory se ke spotřebiteli dostávaj starý, vyleželý.To jim samozřejmě výrazně zkracuje životnost a zároveň roste jejich samovybíjení.
Spotřebitel neví čim se má řídit (datum výroby nenajde) a tak se řídí tím jediným, čemu rozumí...požaduje co nejvyšší kapacitu.

[kolemjdoucí_]

Zahřívání článků vadí ze dvou důvodů, jedna tam je roztok louhu, z kterého se tímto opařuje voda, v horším případě by mohl louh sám vytéci. Dále, v článku je separátor, který odděluje elektrody a tomu teplo nesvědčí. Malé zahřátí zas tak nevadí, ale pokud jsou články horké (měl jsem i takovou nabíječku), tak toto je rychle zlikviduje. Můžu potvrdit ze zkušenosti. Ano, spotřebitel většinou požaduje rychlé nabití. Řešením může být inteligentní nabíječka, která více vybitý článek nabíjí velkým proudem, jak stoupá nabití, tak se proud snižuje, aby nedocházelo k přehřívání. Dále kvalitní nabíječka by měla mít i hlídání teploty článků. Pokud jsou články skladovány v chladu, např. v lednici, a ne na sluníčku na stole, tak taky vydrží daleko déle. Při nižší teplotě stárnou výrazně pomaleji. Ano, datum výroby tam člověk nevidí. Nejlepší v současné době jsou články s nízkým samovybíjením.

[šeďour]

Myslím, že jde pořád jen o matení pojmů.

Nabíjecí článek se nezahřívá jen tak, proto, že jím proženeš velkej proud z nabíječky.Se vzrůstem napětí na článku stejně proud výrazně klesá.A pokud ne, něco je špatně...

Zahřívá se buď proto, že je starej a má zvýšenej vnitřní odpor.A nebo proto, že je to prostě běžnej technologickej jev a souvisí s nadbytkem energie, kterej článek vyzáří svym povrchem.
Starýmu článku nepomůže žádná zázračná regenerace, ale jen to omezuje jeho použití, na proudově nenáročný aplikace.A u novejch článků je to víceméně jedno.Pokud byly kvalitně vyrobený, čeká je dlouhej provoz v tomhle režimu.
Pokud má nabíječka k vyhodnocení nabíjecího cyklu ještě i čidlo ke snímání teploty, je to jen plus.Ale to spíš slouží k ochraně samotný nabíječky, případně k ukončení nabíjení, pokud došlo k velmi nevýraznýmu poklesu v kolenu charakteristiky nabíjenýho článku.
Např. u nářaďovejch akumulátorů se vyhodnocení konce nabíjení prudkym vzrůstem teploty používá naprost běžně.A taky je naprosto běžná životnost takhle nabíjenejch článků osm až deset let.

Taky jsem četl ty odborný články a to povídání o postupnym úbytku vody a podobný věci.Neber to tak vážně.Před nějakou dobou se zase hrozně řešil tzv. paměťovej jev, cyklování a prorůstání separátorů.

[kolemjdoucí_]

Klasické nabíjení je proudem C/10, rychlonabíjení je záležitostí řekněme posledních 25 let. Rychlonabíjení užňuje jedna určitá konstrukce článků, typ elektrod a pak taky inteligentní nabíječky. Někteří výrobci přímo uvádí i maximální nabíjecí proud.

Pokud jde o regeneraci, tak tu mám ozkoušenou. Některým článkům třeba moc nepomohla, u některých ale byl růst kapacity. Ověřené měřením doby při vybíjecím cyklu, takže žádné odhady a hausnumera. U některých článků jsem se dostal zpět na původní deklarovanou kapacitu. Teď to moc neprovádím, protože články mají nyní tak vysokou kapacitu, že jsem zatím nepotřeboval. Pokud měly např. 1100 mAh, tak mě to zajímalo, u 2500 mAh jsem zatím nepotřeboval.

Pokud jde o úbytek vody z elektrolytu, tak nemám důvod tomu nedůvěřovat. Původní profesí jsem chemik a ty podrobné popisy měly hlavu a patu. Navíc některé ty články odpovídaly tomu, co jsem sám vypozoroval.

Problém s nabíjením je ale hlavně u zabudovaných NiMh článků, které nejdou vyměnit. Např. elektrické zubní kartáčky. Jejich životnost je fakticky omezena životností článku. Podobně i holicí strojky, dnes je tendence dělat jen bateriové. Údajně je možný i provoz ze sítě, ale nefunguje to. Nabíjecí trafo dodává určitý proud, který je počítán na nabíjení článů a nikoli na provoz strojku. Maximálně dokáže dodat část proudu, část ale musí jít z nabíjecích článků. Další zařízení, kde jsou nevýměnné nabíjecí články jsou MP3 přehrávače. Stačí, aby Lion článek nechali dlouhým skladováním vybít. Nabitím se oživí, ale u těchto článků hluboké vybití velmi rychle snižuje kapacitu. Přehrávačů s výměnnou baterií je málo, výrobce nemá zájem, aby zařízení dlouho sloužilo.

Dále je docela problém, kde jde nabíjet jen baterii, tj. více článků v sérii. Neumožňuje to úplné vybití bez rizika přepólování některého článku a i automatické vypnutí při poklesu napětí nezaručí, že nabité jsou články všechny.

[jjosephh]

Jenom poznámka, některé inteligentní nabíječky neumí "oživit" zdánlivě padlé baterie. Dáte je tam a nabíječka odmítne dobíjet. Zatím jsem vymyslel tento postup, který funguje:
http://www.blogovnik.cz/inteligentni-na ... 251832.php
Z mého pohledu jsou tedy nejlepší "hloupé" nabíječky. Které nabijí jakoukoli baterii, tedy i tu, která má napětí pod normálem.

[Fodi]

No, ale jaké "prametry" takto zachráněné články budou mít? Prachbídné ...
K tvému postupu- než 20x vkládat, dá se využít i adaptér na 5v a napřímo do článku krátkodobě (třeba 3 vteřiny) pustit klidně 5V. Až se chytrá nabíječka chytne, tak bych dal třeba refresh.
Jenže získáš článek, který po krátké době od nabití padne i pod 1V.

[myšpulín]

Já to dělám úplně jednoduše, vezmu nabitou baterku a tu kterou díky úplnému vybití nabíječka nevezme a propojím jejich plusy a mínusy. Třeba tak, že je postavím na cokoliv kovového a na čepičky dám taky něco kovového.
Stačí na pár vteřin.

[šeďour]

A k čemu je to dobrý ?

Článek, kterej automatická nabíječka odmítne nabíjet je k ničemu.
Zachraňovat článek, kterej má pod jeden volt je kontraproduktivní ! Je naprosto evidentní, že je ten článek starej, vyčerpanej, nebo, že má vysoký samovybíjení.

Vemte svoje akumulátory, položte je vedle sebe a postupně jim přeměřte digitálním multimetrem napětí.Všechny, co maj pod jeden volt vyhoďte rovnou.

Kupte si nový akumulátory.
Kupujte už jenom hybridní technologii, tedy ty, co maj potlačený samovybíjení.