AVmania.cz

Měl bych dotaz, který mě trápí už tak deset let, a stále se nemůžu dogooglit ani doptat odpovědi - týká se speciálních akumulátorů:

Před mnoha a mnoha lety, jsem se vyskytoval na Praze 6 v Kanále, což byl bývalý protiatomový kryt pod jedním barákem, kde různě přebývala velmi podivná individua (od věčných studentů FEL ČVUT po náboženské vůdce) a byly tam doslova tuny velmi exotického hardwaru. A žádné sluneční světlo a minimum čerstvého vzduchu (navíc prohnaného přes prastarou vzduchotechniku s prastarými filtry) - miloval jsem to tam.

Mimo jiné se tam vyskytovaly akumulátory, prý že z Migů. Relativně malé (menší než autobaterie, ale poměrně vysoké) s napětím okolo 1V a základ byl prý "něcoferritový". Kouzelné na nich bylo, že uměly dát takový proud, že pokud jste kombinačkami zkratovali vývody elektrod, zcela regulérně, i při tom cca 1V, to ty kombinačky utavilo.

Máte někdo tucha, co to mohlo být?

Co třeba NiFE?

NiFe by to teoreticky být mohly - otázka je, mohlo to být i něco jiného? Resp. tuší někdo, co používal Mig za akumulátor?

Naprostej standart, stříbrozinkový akumulátor, běžně se dnes používá třeba v závodních autech - při daný kapacitě mají menší vnitřní odpor než olovo, navíc s vybíjením jejich vnitřní odpor zdánlivě paradoxně klesá = tím se vyrovnává klesající napětí během vybíjení. Neposlední výhodou je mnohem vyšší objemová/váhová kapacita - stříbrozinkový akumulátor má běžně čtvrtinovou váhu/objem proti olověnýmu akumulátoru srovnatelný kapacity. Ag-Zn akumulátory jsou ale choulostivý na zacházení - škodí jim hluboký vybíjení a jsou mnohem citlivější na přebíjení než olověný, dokonce se musejí nabíjet nabíječkou s omezením maximálního napětí, jinak se nenávratně přebitím zničí.

Zvládne to při zkratování utavit kombinačky?

To zvládne i olověný akumulátor...

Až projedu i Voltíka III, tak si udělám UPS ze stříbrozinkových aku

Ten kamarád, co je tehdy do Kanálu dotáhl, z nich chtěl vytvořit soustavu k napájení "opravdové rychlovarné konvice", která by dokázala uvařit litr vody pod dvě vteřIny. Spočítáno a rozkresleno to měl, jen byl (možná naštěstí) příliš zdechlý (Ale co dotáhl do konce, a to jdem čuměl, tak ovládání dvouplotýnkového vařiče pomocí 386SX s Linuxem za pomoci optotriáků. A fungovalo to (utrhl se ten poťák u vařiče a mušle to opravit, tak to vzal z gruntu:)).

Casial píše:Zvládne to při zkratování utavit kombinačky?

V 1995 roku som pracoval v Rusku a tam som prvy krat videl ako sa da pomocou samotneho oloveneho akumulatora a uhlikovej tycky z monoclanku zavarit kontakt pre svorku. Ziaden acetylenovy horak ale bateria samotna..... Navyse nie raz som videl kluc opaleny po polozeni na kontakty autobaterie. Teda nie opaleny ale roztaveny
No stava sa.....

Casial píše:Až projedu i Voltíka III, tak si udělám UPS ze stříbrozinkových aku

Ten kamarád, co je tehdy do Kanálu dotáhl, z nich chtěl vytvořit soustavu k napájení "opravdové rychlovarné konvice", která by dokázala uvařit litr vody pod dvě vteřIny. Spočítáno a rozkresleno to měl...

No co, jen je potřeba uvolnit energii rovnou měrnýmu teplu litru vody potřebnýmu k ohřátí dejme tomu v průměru o 85-90°C (voda z vodovodu má něco mezi 10 a 15°C podle stavu rozvodu a ročního období) - plus nějaký to % navíc k ohřátí nádoby kolem tý vody. Kdyby se to vařilo v beztíži třeba na ISS, stačily by k udržení vody pohromadě jen vzduchový trysky, který by kouli vody udržely na topným článku...

Celkově to dělá při výchozí teplotě vody 15°C a objemu 1 litr energii 355 810J, pokud by se měla uvolnit během 2 sekund, byl by potřebný výkon topnýho tělesa 177 905J za sekundu neboli 177,9kW. Při napětí dejme tomu 230V (abychom mohli demonstrovat kolik by si to cuclo z obyčejné sítě) to odpovídá proudu 773,5A, při napětí 12V (obvyklá autobaterie) pak proudu 14825A.
Jen pro ilustraci zmíním některá "tlustoproudá" zařízení, která odebírají také proudy v řádu stovek ampérů:
- automobilový startér má obvyklý odběr kolem 150-250A při napětí 12V
- oblouková svářečka spojující kovy odtaveným materiálem dává proud cca 50 - 250A podle síly svařovaných kusů, napětí na oblouku kolísá obvykle mezi 30 až přibližně 70V
- rozjíždějící se tramvaj má z troleje odběr 150 - 350A při napětí 700-750V
- železniční lokomotiva odebírá při rozjezdu proud 300 - 1500A (podle váhy vlaku) při napětí 3000V
Kdo si představí sílu vodičů, jakými v těch zařízeních teče potřebný proud, dokáže si určitě i představit, jak by vypadala "rychlovarná konvice", umožňující ohřev litru vody k varu za čas v řádu sekund...

V tom bunkru jsem párkrát také byl. Tam není nic nemožné i kdyby to odporovalo fyzikálním zákonům :o)) Jestlipak to tam ještě funguje?