Referenční nahrávky klasické hudby

[pavel1756]

Že Ty nemáš ego?
Ale i tak ten poslední odstavec beru zpět. Myslel jsem, že jedeš primárně přes Tidal.

[martas38]

No ono to "najednou" může taky s něčím souviset. Všiml jsem si, že spousta alb, co byla na Tidalu před třeba rokem a půl ve formátu flac 16/44,1 je tam dnes v MQA a jedná se očividně o jiné remastery. Sice to má závratnou vzorkovací frekvenci, ale dynamický rozsah je podstatně mizernější. Ale možná je to jen tím, že jsem vůči artefaktům nízkého DR vnímavější, což pochybuju.
Já zatím Tidal nezatracuju, ale tento trend mě štve a pokud mám stejné album i na disku, ať už nagrabované z vlastního CD a nebo někde "sehnané", většinou dávám přednost tomuto před Tidalem.

[introvert]

"Vono" to opravdu bude trochu jinak. Někomu jsme tu maličko pošramotili ego, tak se musel ozvat.

Nerostou vono ty houbičky zejména na podzim ? Aneb, vítejte v podzimu 2021 !

[Rins]

Předem se omlouvám za svůj laický dotaz hodný počítačového analfabeta.
Hlásím se do skupiny co používají Tidal přes Roon.
Pokud si stáhnu do počítače,který slouží jako jádro Roonu album např.z HD Track,tak to mohu přehrát přes Roon? Pokud ano,dojde přes Roon ke komprimaci?

[pavel1756]

Ano, můžeš. Ostatně to je primárním účelem Roonu a jemu podobných aplikací. A defaultně tam žádná komprimace nastavena není.

[Rins]

pavel1756: Moc děkuji za osvětlení.

[pavel1756]

Kapitola První: Ludwig van Beethoven - Dovětek

Předtím, než se podíváme na to nejlepší od Johannesa Brahmse, dovolím si malý reparát v podobě doporučení nejlepších dostupných verzí referenčních nahrávek Beethovenovy hudby, o kterých jsem psal minulý týden.

Co se týče streamovaného obsahu, z mého pohledu je stále tím nejlepším Tidal. Sice jsem jej v tomto vláknu docela nevybíravým způsobem sepsul, ale to nic nemění na tom, že patří k těm nejlepším streamovacím službám současnosti. Všechny doporučené Beethovenovy referenční nahrávky z minulého týdne si tak v klidu můžete vychutnat i přes Tidal. Pokud bych měl popsat rozdíly mezi kvalitou daných nahrávek na Tidalu ku mnou zakoupeným verzím z různých internetových obchodů, lze obecně konstatovat, že streamované nahrávky vykazují jistou dávku digitální ostrosti, plošší hudební scénu a v některých případech i méně mocný, respektive dynamický, zvuk. A to bez ohledu na to, v jaké “údajné” kvalitě jsou na Tidalu dostupné. Z mé zkušenosti tak i zakoupený FLAC v kvalitě 16bit/44,1kHz zní lépe než tidalovská “Hi-Res” verze.

Všechny doporučené referenční nahrávky v podání finského dirigenta Osmo Vänkä lze zakoupit na eclassical.com. Nejvyšší dostupná kvalita není jednotná, avšak není nižší než 24bit/44,1kHz. Pokud vlastníte SACD přehrávač, určitě doporučuji pořídit dané SACD. Jsou k dostání například na prestomusic.com.

V případě Beethovenových symfonií od Pittsburgh Symphony Orchestra pod taktovkou Manfreda Honecka se nabízí v zásadě tři možnosti. Jednak SACD (například Prestomusic), jednak DSD verze z nativedsd.com a jednak nelepší dostupné PCM 24bit/192kHz (například Prestomusic). Tady bych se ještě pozastavil nad rozdíly mezi verzemi DSD a PCM. Přestože jsou oboje skutečně velmi zdařilé, existují mezi nimi malé rozdíly. PCM je trošku dramatičtější a dravější, ale za cenu lehké digitální ostrosti, zatímco DSD je maličko klidnější a analogovější. Nejedná se o žádné dramatické rozdíly, přesto však cvičenému uchu neuniknou. Osobně nedokážu říci, kterou verzi mám raději, a tak vlastním obě. (Co se týče DSD verzí, jsou k dostání v kvalitách 64, 128, 256 a některé dokonce i v 512. Na nahrávce Beethovenovy Páté symfonie jsem kdysi testoval rozdíly mezi jednotlivými verzemi a poctivě mohu říci, že jsem neslyšel rozdíl mezi 64 a 256. Takže za mě klidně stačí základní verze, tedy DSD 64.)

Zinmanovy nahrávky Pátého klavírního koncertu, Houslového koncertu a Trojkoncertu jsou dostupné pouze v CD kvalitě. Vše například opět na Prestomusic. (Paradoxní je skutečnost, že na Tidalu je i Hi-Res verze, která ovšem nezní tak dobře jako FLAC 16bit/44,1kHz z Prestomusic.)

Stejně tak Chaillyho interpretace Beethovenovy Deváté je k dostání pouze v CD kvalitě (Prestomusic a mnoho dalších…).

Celý komplet smyčcových kvartetů v podání Takács Quartet je k dispozici v kvalitě 24bit/96kHz například opět na Prestomusic, ale i u spousty jiných e-shopů.

Konečně klavírní sonáty (Perahia/Pollini), vše na Prestomusic či HDTracks ve verzi 24bit/96kHz s výjimkou 21. sonáty (Alice Sara Ott), která je k dispozici “pouze” v CD kvalitě.

Na závěr bych si ještě dovolil doporučit jednu nahrávku Beethovenovy Symfonie č. 3 v ES-Dur, Op. 55, na kterou jsem minulý týden zapomněl. Jedná se o Reference Recordings: Manfred Honeck & Pittsburgh Symphony Orchestra. Co do kvality platí to samé jako ve čtvrtém odstavci.


To by bylo vše a večer se můžete těšit na Johannesa Brahmse!

[introvert]

Díky. U toho Brahmse, doufám, že nezapomeneš na Variace a fuga na Händelovo téma op. 24

[jardadts]

Doporučil bych nahrávky od vydavatelství www.2L.no
Zde jsou ke stažení jejich ukázky ve všech možných formátech.
http://www.2l.no/hires/

[pavel1756]

Kapitola Druhá: Johannes Brahms


Je trochu paradoxní, že Johannes Brahms, který se jako jeden z mála hudebních skladatelů těšil mimořádné oblibě již za svého života, není dnešnímu světu znám stejně dobře jako například Mozart či Beethoven. Neboť mezi tyto velikány bez nejmenších pochyb patří. Ostatně největší český hudební skladatel všech dob, Antonín Dvořák, sám označil Brahmse za největšího žijícího skladatele jejich doby.

Brahmsovo dílo vykazuje stejné znaky jedinečnosti, mimořádnosti a nesmrtelnosti jako dílo Bachovo či Beethovenovo. Tyto dva hudební skladatele nezmiňuji náhodou. Právě z jejich odkazu Brahms nejvíce čerpal. Jeho kompoziční technika je založena na velkém smyslu, citu a nadání pro polyfonii, dokonalém zvládnutí kontrapunktu, hojném využívání tzv. sonátové formy, variační techniky a přetavení beethovenovské nespoutanosti do “klasické formy”.

K největším Brahmsovým skladbám v oblasti orchestrální tvorby náleží čtyři symfonie, dva klavírní koncerty, houslový koncert, dvojkoncert pro housle, violoncello a orchestr, dále ouvertury Akademická a Tragická; a cyklus symfonických variací na Haydnovo téma. Nejedná se o úplný výčet. Tyto orchestrální skladby zmiňuji jednak proto, že patří k Brahmsovým nejlepším, jednak ale také k tomu vůbec nejlepšímu, co bylo kdy v daném hudebním žánru zkomponováno.

Brahms je autorem i velkého množství komorní hudby. K mým nejoblíbenějším patří zejména pět skladeb, které zde také doporučím. Jedná se o Klavírní trio v H-dur, Klavírní kvartet v c-moll, Smyčcový kvartet v B-dur, Klavírní kvintet a Variace na Handelovo téma.

Přiznám se, že byly doby, kdy jsem byl Brahmsovými symfoniemi doslova posedlý. Shromáždil jsem a přeposlouchal velké množství nahrávek těchto skladeb a je až k neuvěření, že všechny čtyři symfonie podle mého nepříliš skromného názoru nahráli Marek Janowski & Pittsburgh Symphony Orchestra u vydavatelství Pentatone Music. Mohl bych vám tu vyjmenovat další skvělé nahrávky, zejména co se uměleckého výkonu týče, ale myslím, že by to bylo zbytečné. Janowského interpretace je natolik mistrovská a referenční, že to snad ani nemá smysl. Nemluvě o tom, že právě jeho nahrávkám nemohou ty ostatní “umělecky-referenční” konkurovat v oblasti kvality zvuku. Za výbornou cenu je k dostání celý komplet na Prestomusic ve verzi PCM 24bit/96kHz. Nicméně zde si dovolím důrazně doporučit investici do verzí DSD 64, které jsou dostupné na NativeDSD, a nebo případně SACD přímo z pentatonemusic.com. DSD ani SACD není dostupné v kompletu, ale ve třech samostatných nahrávkách. Velkou nevýhodou je dramaticky vyšší cena, ale na druhou stranu dostanete v případě nahrávky První symfonie i nejlepší nahrávku výše zmíněných Variací na Haydnovo téma, Op. 56a.

Špičkových nahrávek Brahmsových dvou klavírních koncertů je vcelku dost. Osobně mám nejradši dva komplety, kde každý má po jednom vítězi co do absolutního hodnocení. Jsou jimi nahrávky od Decca: Nelson Freire (klavír), Riccardo Chailly & Gewandhausorchestra a Erato: Nikolaus Angelich (klavír), Paavo Jarvi & Frankfurt Sinfonie Orchestra. S tím, že první jmenovaní mají vůbec nejlepší nahrávku Prvního klavírního koncertu a na druhé zbývá (překvapivě ) ten Druhý. Obojí k dostání v CD kvalitě (na Tidalu je i Master kvalita Druhého klavírního koncertu, která je ale horší než zakoupený FLAC 16bit/44,1kHz).

Brahmsův Koncert pro housle o orchestr v D-dur, Op. 77 je jedinou skladbou, u které si dovolím doporučit nahrávku, která sice není absolutní špičkou v rovině kvality zvuku, ale za to je natolik mimořádná a výjimečná uměleckým výkonem, že na míle překonává jakoukoli jinou nahrávku, kterou jsem slyšel, a představuje tak absolutní referenci uměleckého výkonu. (Ostatně ani její kvalita zvuku není nikterak zlá, ale přesto má v této oblasti určité rezervy.) A danou nahrávkou není žádná jiná než: DG: Gil Shaham (housle), Claudio Abbado & Berliner Philharmoniker. Nejvyšší dostupnou kvalitou je 16bit/44,1kHz.

Další orchestrální skladbou je Dvojkoncert pro housle, violoncello a orchestr v a-moll, Op. 102.
Jedná se o Brahmsovo poslední velké orchestrální dílo. Za referenční nahrávku bych označil následující: DG: Vadim Repin (housle), Truls Mørk (violoncello), Riccardo Chailly & Gewandhausorchester. Nejvyšší dostupnou kvalitou je 16bit/44,1kHz.

Nakonec tu máme ouvertury Akademická a Tragická. A tady musím přiznat, že vlastně žádné pro mě skutečně referenční nahrávky těchto dvou děl neznám. Nejčastěji si poslechnu Decca: Riccardo Chailly & Gewandhausorchester, ale není to úplně ono. Zejména mi vadí zvolené tempo a celková uspěchanost. Takže pokud má někdo z místních milovníků klasické hudby a Brahmse nějaké typy, prosím, sem s nimi!

Pokud byste se mě zeptali, kterou komorní skladbu považuji za tu vůbec nejlepší, na mysl by mi vždy přišla jedna jediná. Brahmsovo Klavírní trio č. 1 v H-Dur, Op. 8. Že by skladba s opusovým číslem osm, tedy jedno z nejranějších Brahmsových děl bylo tím nejlepším v komorní hudbě? Ve skutečnosti je to maličko jinak. No vlastně víc než jen maličko. Existují totiž dvě verze. Jednak původní z roku 1854 a poté, jak ji sám autor nazval, “Nová edice” dokončená na konci roku 1889. Upřímně původní verze je nanejvýš průměrné dílo a je až neuvěřitelné v co jej Brahms dokázal přetavit. A za to mu patří obrovský dík! Široko daleko nejlepší nahrávkou je potom ztvárnění od francouzského Trio Wanderer u vydavatelství Harmonia Mundi. (Nejvyšší je CD kvalita)

Vedle mistrovského klavírního tria, které tolik zastiňuje ostatní mnou vybraná komorní díla Johannesa Brahmse, se už zmůžu jen na jejich výčet s referenčními nahrávkami. Tedy Klavírní kvartet č. 3 v c-moll, Op. 60 v podání Fauré Quartett; Klavírní kvintet v f-moll, Op. 34 od Leon Fleisher (klavír) & Emerson String Quartet; Smyčcový kvartet č. 3 v B-Dur, Op. 67 také od Emerson String Quartet; a Variace na Handelovo téma v podání jednoho z největších klavíristů současnosti, Murray Perahia.

Shrnutí:
- Symfonie č. 1-4 + Haydnovy Variace, Op. 56a: Pentatone Music: Marek Janowski & Pittsburgh Symphony Orchestra (https://tidal.com/browse/album/12199844; https://tidal.com/browse/album/12200701; https://tidal.com/browse/album/95887708)

- Koncert pro klavír a orchestr č. 1 v d-moll, Op. 15: Decca: Nelson Freire (klavír), Riccardo Chailly & Gewandhausorchester (https://tidal.com/browse/album/4496216)

- Koncert pro klavír a orchestr č. 2 v B-Dur, Op. 83: Erato: Nikolaus Angelich (klavír), Paavo Jarvi & Frankfurt Sinfonie Orchestra (https://tidal.com/browse/album/3726131)

- Koncert pro housle a orchestr v D-Dur, Op. 77: DG: Gil Shaham (housle), Claudio Abbado & Berliner Philharmoniker (https://tidal.com/browse/album/4443598)

- Dvojkoncert pro housle, violoncello a orchestr v a-moll, Op. 102: DG: Vadim Repin (housle), Truls Mørk (violoncello), Riccardo Chailly & Gewandhausorchester (https://tidal.com/browse/album/4662292)

- Ouvertury Akademická a Tragická: Decca: Riccardo Chailly & Gewandhausorchester (https://tidal.com/browse/album/79447236)

- Klavírní Trio č. 1 v H-Dur, Op. 8: Harmonia Mundi: Trio Wanderer (https://tidal.com/browse/album/47016550)

- Klavírní kvartet č. 3 v c-moll, Op. 60: DG: Fauré Quartett (https://tidal.com/browse/album/4550586)

- Klavírní kvintet v f-moll, Op. 34: DG: Leon Fleisher (klavír) & Emerson String Quartet (https://tidal.com/browse/album/4513739)

- Smyčcový kvartet č. 3 v B-Dur, Op. 67: DG: Emerson String Quartet (https://tidal.com/browse/album/4513739)

- Variace na Handelovo téma, Op. 24: Sony: Murray Perahia (https://tidal.com/browse/album/4841711)


Příští týden nebudu mít bohužel čas, takže pokračování bude až za čtrnáct dní. Dalším v pořadí je Zázrak ze Salzburgu, Wolfgang Amadeus Mozart.

[Yiakubou]

Parada. Diky za Tvuj cas a praci. Doufam, ze te neco, nebo nekdo neodradi v pokracovani. Uz se tesim za dva tydny!

[pavel1756]

Díky.
A doufám, že je spokojen i introvert!

[introvert]

Díky, samozřejmě Jde o krásnou skladbu, která je náročná pro klavíristu na zapamatování, a v některých pasážích i na zahrání. Řekl bych, že podobných není mnoho.

Jinak, byl to právě Brahms, komu jako prvnímu došlo, jaký talent se skrývá v tehdy neznámém Antonínu Dvořákovi.

[vgotic]

Díky.
A doufám, že je spokojen i introvert!

ahoj, jsem tady v podstatě nový a toto téma mě zajímá. Také si rád pouštím klasiku a při četbě o referenčních nahrávkách jsem postrádal např. jméno Daniel Barenboim a jeho provedení Beethovenových symfonií a klavírních koncertů. Také mě chybí spojení Beethovenových houslových koncertů v provedení Karajana s A-S Mutter...Vašek

[pavel1756]

Díky, samozřejmě Jde o krásnou skladbu, která je náročná pro klavíristu na zapamatování, a v některých pasážích i na zahrání. Řekl bych, že podobných není mnoho.

Jinak, byl to právě Brahms, komu jako prvnímu došlo, jaký talent se skrývá v tehdy neznámém Antonínu Dvořákovi.

Je to tak. Poprvé se setkali na jedné "talentové soutěži" ve Vídni. Brahms byl jedním z porotců a velmi jej zaujaly Dvořákovy Moravské dvojzpěvy. Právě díky Brahmsovi se stal Dvořák prakticky ze dne na den slavným po celé Evropě, když Brahmsův dvorní vydavatel Simrock vydal Dvořákovy Slovanské tance, Op. 46.

Brahms spolu s Dvořákem byli od té doby přáteli až do smrti. Oba nahlíželi na komponování hudby podobným způsobem. Jejich styl bývá označován jako klasicko-romantická syntéza, i když Brahms byl přeci jen "klasičtější". Při Dvořákově pobytu ve Spojených státech to byl právě Brahms, který obstaral propagaci a vydání Dvořákových nových skladeb v Evropě včetně jeho vrcholného díla, Symfonie č. 9 v e-moll, Op. 95, u které sám Brahms prováděl korekturu a poté symfonii dirigoval v mnoha evropských městech.

ahoj, jsem tady v podstatě nový a toto téma mě zajímá. Také si rád pouštím klasiku a při četbě o referenčních nahrávkách jsem postrádal např. jméno Daniel Barenboim a jeho provedení Beethovenových symfonií a klavírních koncertů. Také mě chybí spojení Beethovenových houslových koncertů v provedení Karajana s A-S Mutter...Vašek

Nahrávku Karajan/Mutter jsem nedoporučil z důvodu nereferenční zvukové kvality. Ale z uměleckého hlediska patří k mým nejoblíbenějším. Vlastně právě toto byla má první náhrávka Beethovenova Houslového koncertu.

Co se Barenboima týče, umělecky velmi zdařilý je jeho první komplet Beethovenových symfonií se Staatskapelle Berlin nahraný u vydavatelství Warner Classics. Novější nahrávky symfonií pro vydavatelství Decca jsou spíš průměrné až podprůměrné. Výjimkou jsou potom klavírní koncerty 1 až 4, které v zásadě mohu doporučit jako referenční. Ale Pátý klavírní koncert opravdu ne. Zde mi extrémně vadí Barenboimova staccata (kde doslova mlátí do klavíru) a celkově jeho tempa. Například v závěrečné třetí větě, kde samotný klavír prezentuje hlavní téma věty - to, co tam Barenboim předvádí, za to bych jej klepl přes prsty!