Referenční nahrávky klasické hudby

[pavel1756]

Pavel Haas Quartet jsou opravdu skvělí hudebníci. V podstatě všechny jejich nahrávky jsou referenční. Vedle výše uvedené, je mým velkým favoritem jejich schubertovské album.

[milancechmilan]

Věřím, že to bude také skvělé! Já mám uvedené kvarteto zatím od Ehnes Quartet a Cleveland Quartet a kvintet mám od Takacs Quartet s Kirsbauhmem.

[pavel1756]

Franz Schubert má v mém poslechovém repertoáru velmi jedinečné místo. Na rozdíl od všech ostatních skladatelů preferuju před Schubertovou orchestrální tvorbou jeho komorní skladby. Mimochodem ten smyčcový kvintet v C-dur je poslední skladba, kterou složil. Stejně jako v případě výše zmíněného Brahmsova klavírního kvintetu, má i tento Schubertův (v podání Pavel Haas Quartet) kolosální symfonický rozměr. Samotný závěr celé skladby je strhující.

[milancechmilan]

Já mám rád i Symfonie 4 a 8 ale hlavně klavírní díla, zejm. poslední sonatu a Winterreise, což je jedno z mála vokálních děl co poslouchám.

[pavel1756]

Jaké nahrávky té Čtvrté a Osmé symfonie? Osobně mám moc rád i Devátou. Mým favoritem (8. a 9.) je nahrávka z konce devadesátých let, která sice nedisponuje ultimátní zvukovou kvalitou, ale umělecky je špičková. ORF: Sandor Végh & Camerata Salzburg.

[milancechmilan]

V tomto případě asi nemám úplně referenční nahrávky, ale 4. a 8. mám od Giulliniho a Chicago SO. 9.od Jansons a a Bayerische R, ale tu moc neznám. Ta 4.vyznívá úplně Mozartovsky. Ještě jsem měl nějaké od Harnoncourta a Bohma, ale s těma já moc nekamosim. Tvého Vegha jsem neměl k dispozici.

[pavel1756]

Ze všech Schubertových písní mám Pstruha asi nejraději. Je to skladba pro tenor a klavír. Schubert ji zkomponoval v roce 1817. Poté dílo několikrát revidoval, respektive vytvořil dalších šest variačních alternativ s drobnými úpravami.

Dva roky poté složil neobvyklý klavírní kvintet. Většinou je tento druh skladby komponován pro klavír a smyčcový kvartet (složený ze dvou houslí, violy a violoncella). Schubert zde ale druhé housle nahradil kontrabasem. Skladba má celkem pět vět, kdy čtvrtou tvoří soubor variací na téma výše zmíněné písně Pstruh. V originále Die Forelle. Proto se pro (tento) Klavírní kvintet v A-dur, D. 667 vžil název Forellenquintet.

Přestože jej Schubert napsal v roce 1819, tedy devět let před svou smrtí, za jeho života nebyl nikdy publikován. Je to poměrně značný paradox, uvážíme-li skutečnost, že se jedná o jedno z nejoblíbenějších děl komorní hudby všech dob. Bohužel tento osud zastihl mnoho dalších Schuberotvých děl včetně jeho možná nejlepší orchestrální skladby, Symfonie č. 8 v h-moll, D. 759.

Mou nejoblíbenější nahrávkou Die Forelle je Sony: Jonas Kaufmann (tenor) & Helmut Deutsch (klavír); klavírního kvintetu potom Pentatone: Martin Helmchen (klavír), Christian Tetzlaff (housle), Antoine Tamestit (viola), Marie Elisabeth Hecker (violoncello) & Alois Posch (kontrabas).

Vím, že jsem s tím už otravný, ale jako vždy doporučuji verzi, ve které byla nahrávka pořízena. V případě Pstruha PCM 24bit/96kHz; kvintetu DSD 64.