Rozhodně bez koncovek. Aby dušicka měla klid, jen lehce zkruť rukou v rukavici, můžeš ošetřit i troškou ze spreje na čištění a konzervaci kontaktů. Aby to časem tak rychle nekorodovalo. Koncovka v pérové svorce ne, udělá nestabilní bodové propojení. Také jsem zkoušel, vaklalo se a nedrželo. Podobnou chybou je konec propájet, bez ohledu jestli přijde do pérové svorky, nebo pod šroubovací. Také jsem tu hloupost udělal. No a když je to navíc opatlané prsty od kalafuny, a i při dotažení se to viklá, je to moc špatné. Takže takhle ne.
Kombinace Oehelbach s pérovkami není rozumná kombinace, pokud jde o poměr cena/kvalita. Naprosto stejnou funkci poskytne reprometráž rozumného průřezu. Pracuje to na nízké impedanci, jediný rozhodující parametr je odpor a stabilní kvalita spojení. Změř si potřebnou délku a pro ni spočítej odpor různých průřezů. Vezmi v úvahu odpor tumivky před basákem ve výhybce. Vyjde, že pro domácí použití je na 3m průřez 2,5 postačující, a průřez 4 mm až až. Jestli si chceš dát hodně práce, spočítej si vliv odporu v tom rozmezí na zvlnění charakteristiky. Vyjde nula prd. Rozdíly mezi stejnými soustavami jsou větší. Jestliže něco může mít význam, je výměna součástek ve výhybce, především kondenzátorů, pokud tam jsou elektrolyty, za svitkové. Jenže to znamená umět se šroubovákem, páječkou a mít základy elektrotechniky. A protože většina lidí to neumí a nemá, je odlkázána na to, co se dá připojit jako žehlička. Pro něj je určena spousta toho drahého naprd vylepšovacího harampádí.
