Zdravim vas kolegovia , poprosil by som o radu ake vyhotovenie ci druh anteny pouzit .Byvam v panelovom byte v meste kde je dobre pokrytie nielen pestrostou radii. Teraz pouzivam taky jednoduchy vodic prilozeny k tuneru a ten mam pripojeny na pozitiv.pol 75ohm konektoru,velky problem mam s tym ze stale v kazdom radiu je dost sumu ci praskania ktore velmi ovplyvnuje aj moj pohyb v izbe a uz som zufaly z toho kde by som uz mal ten vodic zavesit,uz ma to stve,v obyvacke mame koax tuner ale ten je problem natiahnut do izby ku mne.V miestom elektro mi povedali ze ten vodic staci ale ja si myslim ze to moze u mna aj daco rusit,aj ked nic vyslovne rusive nemam v izbe. Co by ste mi doporucili na eliminaciu problemu a konecne cisty zvuk .Som zrucny aj vystudovany v elektro takze nemam problem si aj nieco vyrobit, inac som pocul ze existuju aj nejake izbove anteny a pod.
Inac pre info Vlastnim "hifi" tuner Technics (Quartz,krystalom riadeny tuner)u ktoreho mam mnoho moznosti pripojenia anteny (koax 75ohm/Loop 2pin /FM skrutkovacia svorka a podobne) a je aj dost citlivy ,len pre predstavu ze nemam nejake smiesny radiobudik , u takehoto kvalitneho tunera v stlpovych repro pocujem hroznu mizeriu z tohoto dratoveho prijimu i ked ukaze plny signal stanice tak je naladena ale zvuk nic moc ,, Dakujem vopred za odbornu pomoc a radu
vhodná anténa pre FM tuner
Moderátor: Moderátoři AVMania.cz
Stránka 1 z 2 • 1, 2, • #
od EKKAR 29. 8. 2009 22:20
Pokud máš kabelovou TV, pak je běžné, že distributor do kabelu "cpe" i FM signál v pásmu 87,5 - 108MHz. Účastnické zásuvky jsou i tak dělané, že mají 2 zdířky, jednu označenou TV a druhou R - ta je právě na to rádio a z ní bys měl být schopný získat dostatečně kvalitní signál. Jinak mi zítra napiš na ICQ a můžem podebatit - taky bydlím v paneláku a mám s tím zkušenosti.
je mi tady z toho na blití.
- EKKAR
- VIP uživatel
od EKKAR 30. 8. 2009 08:52
Přesně - ta účastnická zásuvka obsahuje rozdělovací kmitočtový filtr, tzv. výhybku, která do zdířky R pustí jen kmitočty nižší než cca 120MHz a opačně, do zdířky označené TV kmitočty vyšší.
Původní zásuvky pro stoupačkový rozvod TV ze společné antény (STA) měly jiné zapojení, aby se daly přijímat i kanály TV vysílané v I.pásmu, které leží kmitočtově POD pásmem FM rozhlasu (jak tehdejší OIRT pásmo 66 - 73MHz, tak tehdy odlišné "západní pásmo" = norma CCIR 87,5 - 108MHz).
To už dnes neplatí, na kanálech K1 a K2 už se TV nevysílá, tyto kmitočty jsou rezervovány pro jiné služby, navíc FM rozhlas všeobecně opustil (až na výjimky) bývalé pásmo OIRT, takže se konstrukce těchto zásuvek mohla zjednodušit.
Původní zásuvky pro stoupačkový rozvod TV ze společné antény (STA) měly jiné zapojení, aby se daly přijímat i kanály TV vysílané v I.pásmu, které leží kmitočtově POD pásmem FM rozhlasu (jak tehdejší OIRT pásmo 66 - 73MHz, tak tehdy odlišné "západní pásmo" = norma CCIR 87,5 - 108MHz).
To už dnes neplatí, na kanálech K1 a K2 už se TV nevysílá, tyto kmitočty jsou rezervovány pro jiné služby, navíc FM rozhlas všeobecně opustil (až na výjimky) bývalé pásmo OIRT, takže se konstrukce těchto zásuvek mohla zjednodušit.
je mi tady z toho na blití.
- EKKAR
- VIP uživatel
od ravenman 30. 8. 2009 22:14
no na ICQ to nevyslo moc ked som bol ja online tak ty si zasa neodpisoval, na tuto metodu sa vykaslime , teraz k tvojmu prispevku : ano mam v obyvacke terestrialnu zasuvku Radio ale izbu mam daleko a kabel nechcem tahat koli podlahe a mnosztvam zakrut a prahov , takze ja nemam moznost ju vyuzit , ako som uz pisal vyssie ako alternativu som pouzil iba drot pripojeny ku koaxu tunera a z toho mi ide stale zly zvuk ruseny mojim pohybom v miestnosti , preto hladam sposob ako bez vyuzitia koaxu chytat co najlepsi signal
- ravenman
- Mírně pokročilý
-
od EKKAR 31. 8. 2009 08:58
Moment - včera jsem byl celý den on-line, jen přes přenos GP Belgie F1 jsem si dal "Nerušit"...
Ale z5 k tématu - bez koaxu se neobejdeš, je to jediný způsob, jak do vstupu tuneru dostat signál s co nejmenším množstvím rušení. Samotný drát připojený k vnitřní žíle koaxiálu je mizerná náhražka, moc kvalitního signálu nenachytá. To ICQ jsem navrhoval proto, že je to rychlejší se domluvit na jednotlivých podrobnostech:
- v jakém domě bydlíš, jestli je to panelák nebo rodinný?
- kterým směrem máš okno z pokoje?
- kterým směrem od Tebe jsou vysílače, které chceš přijímat?
- jaké máš okno - je staré s dřevěným rámem, nebo moderní plastové?
- jsi schopný sám něco vyrobit zámečnickým způsobem?
Protože asi nejjednodušší odpověď je v tady tom vlákně: viewtopic.php?f=1713&t=762730&p=2635969&sid=1c05ab448c31daa2f442b234f0b6e94a#p2635969 , další podrobnosti jsou popsané tady: viewtopic.php?f=1705&t=1069892&hilit=HB9CV .
Ale z5 k tématu - bez koaxu se neobejdeš, je to jediný způsob, jak do vstupu tuneru dostat signál s co nejmenším množstvím rušení. Samotný drát připojený k vnitřní žíle koaxiálu je mizerná náhražka, moc kvalitního signálu nenachytá. To ICQ jsem navrhoval proto, že je to rychlejší se domluvit na jednotlivých podrobnostech:
- v jakém domě bydlíš, jestli je to panelák nebo rodinný?
- kterým směrem máš okno z pokoje?
- kterým směrem od Tebe jsou vysílače, které chceš přijímat?
- jaké máš okno - je staré s dřevěným rámem, nebo moderní plastové?
- jsi schopný sám něco vyrobit zámečnickým způsobem?
Protože asi nejjednodušší odpověď je v tady tom vlákně: viewtopic.php?f=1713&t=762730&p=2635969&sid=1c05ab448c31daa2f442b234f0b6e94a#p2635969 , další podrobnosti jsou popsané tady: viewtopic.php?f=1705&t=1069892&hilit=HB9CV .
je mi tady z toho na blití.
- EKKAR
- VIP uživatel
od ravenman 1. 9. 2009 09:37
este by som sa chcel opytat pre doplnenie ,planujem pouzit teleskopicku antenu s prenosneho radia (kazetaka) ktora ma len jeden vodic ,aka by mala byt dlzka toho vodica s teleskopickej na konektor 75 Ohm ? najkratsi alebo moze byt 1,5metra aby som ju dal k oknu , Dakujem
- ravenman
- Mírně pokročilý
-
od EKKAR 1. 9. 2009 15:38
Tak, jsem z práce doma, plním slovo: jedna teleskopka je málo, lepší jsou dvě. Rozhodně ale i k připojení teleskopky budeš potřebovat koaxiál - to, že někde v kazeťáku je k připojení použitý samotný drát nic neznamená. Ono to totiž je potřeba vysvětlit trochou anténářské teorie. Budu se snažit o co nejstručnější, ale přitom co nejsrozumitelnější vysvětlení bez složitých fyzikálních definic, takže sem-tam nad tím bude odborník kroutit hlavou až skřípat zuby. Dále se úmyslně vyhnu anténám vysílacím. Takže:
1)každá anténa pracuje na principu elektromagnetické indukce - při vysílání se proměnný elektrický proud tekoucí anténou mění na proměnné elektromagnetické pole a opačně při příjmu dochází k přeměně proměnného elektromagnetického pole na střídavý elektrický signál.
2) každá anténa je vlastně rezonanční obvod, lépe nebo hůře naladěný na potřebný kmitočet. Čím lépe je naladěná, tím hůře přijímá jiné kmitočty. Takto můžeme antény dělit podle množství přijímaných kmitočtů = šířky přijímaného pásma na širokopásmové a úzkopásmové. Tuner pro FM pásmo je schopen ladit od 87,5 do 108MHz, tyto kmitočty tedy také musí být schopná přijmout bez podstatného ovlivnění i anténa. Protože takto definované pásmo kmitočtů je široké více než 20MHz, což je skoro 20% z nejvyššího přijímaného kmitočtu - a z toho vidíme, že anténa pro příjem FM rozhlasu musí nutně být značně širokopásmová.
3) každá anténa je vlastně kus nějakého vodiče vhodně uspořádaného v prostoru (teď opomíjím tzv. rezonátorové antény pro práci v pásmu centimetrových a kratších vln, které jsou tvořeny z nevodivých materiálů, protože hlavní dotaz je směřován na anténu pro příjem FM rozhlasu). Tímto uspořádáním a geometrickými rozměry je určeno, jaký kmitočet bude anténa nejlépe přijímat a případně i její směrovost a zisk. Nejlepší vlastnosti pro daný kmitočet má anténa, jejíž rozměry jsou v souladu s vlnovou délkou signálu. Vlnová délka se označuje řeckým písmenem LAMBDA - proto anténu s délkou aktivního prvku rovnou jedné celé vlnové délce přijímaného signálu říkáme "celovlnná" nebo prostě "lambda". Pro nižší kmitočty by rozměry takové antény byly příliš extrémní, využívají se proto antény s délkou aktivního prvku rovnou polovině nebo čtvrtině vlnové délky - tzv. "lamba -půl" nebo "lambda-čtvrt", které mají podobné vlastnosti, jako antény s délkou rovnou celé vlně při menších rozměrech. pro antény smyčkové se za aktivní délku považuje ten rozměr, který u smyčky převládá. Prvek, vytvářený "odrazem" od vodivé plochy lze samozřejmě udělat skutečný - umístěný tak, jak by byl "vytvářen" zrcadlící plochou. Takovému uspořádání se říká "dělený DIPÓL".
4) aby anténa správně fungovala, měla by pracovat "proti zemi" - tedy měla by být složená nejméně ze dvou částí, z nichž jedna je spojená se zemí/uzemněním. Podle základní teorie (Maxwell, Hertz, Popov) by tato část měla být stejně velká, jako je samotná aktivní část antény, podle pokročilejších výzkumů z pozdější doby ale stačí, když je anténa složená buď pouze z jednoho aktivního prvku tvaru přímé tyče/prutu, umístěného nad nekonečně velkou vodivou plochou, nebo smyčkově uspořádaným vodičem, kdy oba konce smyčky mají proti zemi stejný potenciál, jen vůči sobě navzájem fázově obrácený. První případ se využívá v podobě antén tzv. PRUTOVÝCH, kdy onu nekonečně velkou vodivou plochu zastupuje zemský povrch nebo jakákoliv dostatečně velká vodivá plocha, spojená se zemí = uzemněná. Z teorie vyplývá, že ona nekonečně velká vodivá plocha se v takovém případě chová jako zrcadlo a díky tomuto efektu na její "druhé straně" vznikne funkční virtuální obraz aktivního prvku - obecněni řečeno, pokud jako anténu použijeme svislou vodivou tyč postavenou kolmo k velmi rozlehlé vodorovné vodivé ploše, bude se tato tyč chovat jako polovina dipólové antény, jejíž druhá polovina je pouze virtuální - jakoby byla na druhé straně oné vodivé plochy = POD NÍ. Takto provedená anténa má pouze 1 vývod - druhý je nahrazen spojením právě s tou vodivou "zrcadlící" plochou. Antény smyčkové mají vývody dva, které jsou vzájemně rovnocenné - proti zemi jsou na nich signály shodně velké, ale vzájemně obrácené o 180°. Totéž platí i pro dělený dipól - na vývodech obou částí jsou napětí vždy shodně velká proti zemi, jen vzájemně obrácená o 180°.
5) pro převedení energie získané anténou z jejího okolí do vstupu přijímače se používají vedení sestavená opět podle 2 různých principů - symetrická, kdy se vedení skládá ze 2 vodičů uložených rovnoběžně vedle sebe, na nichž je ve stejné vzdálenosti od počátku vždy signál stejné velikosti, ale opačně orientovaný, nebo nesymetrická, kdy se signál přenáší po aktivní žíle, která je obklopená vodivým pláštěm, spojeným s nulovým potenciálem = se zemí. Z těchto popisů je jasné, že protože elektromagnetické pole neproniká vodičem, symetrické vedení je pro svou konstrukci velmi náchylné k zachycování okolních elektromagnetickýcj polí - naindukované rušivé signály se v ideálním případě na konci vedení neuplatní, protože přijímač se symetrickým vstupem vyhodnocuje pouze rozdíly v napětí mezi oběma vodiči, kdežto případné zachycené rušení má na konci vedení na obou vodičích stejnou velikost i polaritu, takže patřičně sestavený vstup přijímače tento signál "ignoruje". Protože ale sestrojit ideálně pracující symetrický vstup je možné pouze v teorii, v praxi vždy bude takový vstup "vnímat" i jistou část rušivých signálů "vniknuvších" do svodu - z toho pak plyne i vyšší míra rušení, reprodukovaného přijímačem. Protože v dnešní přetechnizované době je prostor plný nejrůznějšího "elektromagnetického smogu" neboli nežádoucích signálů, je vhodnější využívat svodů ve formě nesymetrických vedení, kdy aktivní vodič je obklopem vodivým pláštěm spojeným se zemním potenciálem. Takovým kabelům se říká SOUOSÉ neboli KOAXIÁLNÍ - jejich nevýhodou je konstrukční složitost, vynucená potřebou udělat kabel ohebný a tím i způsobená vyšší cena - vše ale vyvažují výhody spočívající v daleko vyšší odolnosti proti pronikajícímu rušení z okolního prostředí.
No a ve výsledku co to pro Tebe (a další zájemce) znamená:
Pro příjem VKV FM rozhlasu je potřeba anténa naladěná svými rozměry na kmitočet signálů v tomto pásmu - protože vlnová délka se pohybuje kolem 3 až 3,5m, je z praktického hlediska dobré využívat její polovinu - tedy délky mezi 1,5 a 1,8m. Tento rozměr by tedy měla mít podlouhlá smyčka symetrické smyčkové antény/skládaného dipólu, nebo součet délek ramen dipólu dělěného. Vlnová délka se vypočítá jednoduše jako podíl rychlosti světla v daném prostředí udané v m/s a kmitočtu udaného v Hz.
V praxi je proto nejjednodušší využít dvou (nejlépe shodných) teleskopických antén, které se vysunou na délku kolem 75-90cm každá a orientují se na opačné strany - tím vznikne dělený dipól pro zmíněné FM pásmo. Protože symetrické vedení je náchylné k zachycování okolního rušení a navíc se už ani nevyrábějí a neprodávají z historie známé ploché symetrické anténní dvoulinky, bude jedinou cestou jak dostat zachacený signál k přijímači souosý čili koaxiální kabel. Transformaci symetrických parametrů děleného dipólu na nesymetrické, kterými se vyznačuje koaxiální kabel, obstará SYMETRIZAČNÍ ČLEN, který se jednoduše koupí - například tento: http://www.ges.cz/?page=index&or=sort&i ... ES08102030 . Ke dvěma na obrázku nahoře umístěným vodičům se připojí obě teleskopické antény, pod šroubek zhruba uprostřed obrázku se přitáhne střední vodič souosého kabelu a třmínkem úplně dole se přitiskne celý kabel s opletením přehrnutým zpět na povrch izolačního pláště k destičce - tak, aby se třmínek elektricky propojil s opletením.
Dvojice antén tvořících dipól se pak umístí do prostoru tak, aby byly kolmé ke směru na vysílač - v této poloze má dipól nejlepší příjmové vlastnosti do žádaného směru.. Ještě je důležité upozornit na fakt, že ne všechny vysílače vysílají v horizontální polarizaci - to znamená, že nejsilnější signál je přijímán anténou položenou vodorovně. Některé vysílače používají polarizaci vertikální (která je výhodnější například pro příjem v automobilech), takže by se vyrobený dipól musel umístit svisle, aby příjem byl co nejlepší. U jednoduchého děleného dipólu je ale rozdíl mezi těmito polohami při příjmu silného signálu velmi malý = uplatní se pouze při příjmu na větší vzdálenost, kdy je síla signálu z vysílače v daném místě nižší. Předem upozorňuji - takto vyrobený dipól je pouze o málo lepší anténa, než náhražková anténa tvořená pouhým kusem izolovaného drátu, kterou k příjmu VKV-FM dodávají výrobci všech možných domácích HiFi tunerů a věží. Pokud bude umístěn v budově, která nemá kovovou kostru, dovede ale velmi výrazně vylepšit příjem v tomto pásmu. Bohužel, paneláky se svou železobetonovou konstrukcí a navíc moderními okny s pokovenými determálními skly a kovovými výztuhami v plastových rámech jsou ve velké většině "nad síly" takové náhradní antény, je proto potřeba použít anténu venkovní, zkonstruovanou podle stejných teoretických předpokladů, ale samozřejmě tak, aby vydržela působení povětrnosti a dalších vnějších vlivů, například usazení polétavého ptactva. Lze ji postavit matérsky a lze ji samozřejmě i koupit - což je myslím v dnešní době i výhodnější. Stavbu a metody návrhu jsou ve vláknech, na která odkazuji výše. Amatérskou stavbu doporučuji pouze manuálně zručným kutilům, kteří by se navíc chtěli věnovat speciálním disciplínám, pro které se běžně nedají potřebné antény koupit - například broadcast-DXingu neboli příjmu rozhlasu na velmi velké vzdálenosti atp. Ale to už je zase jiné povídání...
1)každá anténa pracuje na principu elektromagnetické indukce - při vysílání se proměnný elektrický proud tekoucí anténou mění na proměnné elektromagnetické pole a opačně při příjmu dochází k přeměně proměnného elektromagnetického pole na střídavý elektrický signál.
2) každá anténa je vlastně rezonanční obvod, lépe nebo hůře naladěný na potřebný kmitočet. Čím lépe je naladěná, tím hůře přijímá jiné kmitočty. Takto můžeme antény dělit podle množství přijímaných kmitočtů = šířky přijímaného pásma na širokopásmové a úzkopásmové. Tuner pro FM pásmo je schopen ladit od 87,5 do 108MHz, tyto kmitočty tedy také musí být schopná přijmout bez podstatného ovlivnění i anténa. Protože takto definované pásmo kmitočtů je široké více než 20MHz, což je skoro 20% z nejvyššího přijímaného kmitočtu - a z toho vidíme, že anténa pro příjem FM rozhlasu musí nutně být značně širokopásmová.
3) každá anténa je vlastně kus nějakého vodiče vhodně uspořádaného v prostoru (teď opomíjím tzv. rezonátorové antény pro práci v pásmu centimetrových a kratších vln, které jsou tvořeny z nevodivých materiálů, protože hlavní dotaz je směřován na anténu pro příjem FM rozhlasu). Tímto uspořádáním a geometrickými rozměry je určeno, jaký kmitočet bude anténa nejlépe přijímat a případně i její směrovost a zisk. Nejlepší vlastnosti pro daný kmitočet má anténa, jejíž rozměry jsou v souladu s vlnovou délkou signálu. Vlnová délka se označuje řeckým písmenem LAMBDA - proto anténu s délkou aktivního prvku rovnou jedné celé vlnové délce přijímaného signálu říkáme "celovlnná" nebo prostě "lambda". Pro nižší kmitočty by rozměry takové antény byly příliš extrémní, využívají se proto antény s délkou aktivního prvku rovnou polovině nebo čtvrtině vlnové délky - tzv. "lamba -půl" nebo "lambda-čtvrt", které mají podobné vlastnosti, jako antény s délkou rovnou celé vlně při menších rozměrech. pro antény smyčkové se za aktivní délku považuje ten rozměr, který u smyčky převládá. Prvek, vytvářený "odrazem" od vodivé plochy lze samozřejmě udělat skutečný - umístěný tak, jak by byl "vytvářen" zrcadlící plochou. Takovému uspořádání se říká "dělený DIPÓL".
4) aby anténa správně fungovala, měla by pracovat "proti zemi" - tedy měla by být složená nejméně ze dvou částí, z nichž jedna je spojená se zemí/uzemněním. Podle základní teorie (Maxwell, Hertz, Popov) by tato část měla být stejně velká, jako je samotná aktivní část antény, podle pokročilejších výzkumů z pozdější doby ale stačí, když je anténa složená buď pouze z jednoho aktivního prvku tvaru přímé tyče/prutu, umístěného nad nekonečně velkou vodivou plochou, nebo smyčkově uspořádaným vodičem, kdy oba konce smyčky mají proti zemi stejný potenciál, jen vůči sobě navzájem fázově obrácený. První případ se využívá v podobě antén tzv. PRUTOVÝCH, kdy onu nekonečně velkou vodivou plochu zastupuje zemský povrch nebo jakákoliv dostatečně velká vodivá plocha, spojená se zemí = uzemněná. Z teorie vyplývá, že ona nekonečně velká vodivá plocha se v takovém případě chová jako zrcadlo a díky tomuto efektu na její "druhé straně" vznikne funkční virtuální obraz aktivního prvku - obecněni řečeno, pokud jako anténu použijeme svislou vodivou tyč postavenou kolmo k velmi rozlehlé vodorovné vodivé ploše, bude se tato tyč chovat jako polovina dipólové antény, jejíž druhá polovina je pouze virtuální - jakoby byla na druhé straně oné vodivé plochy = POD NÍ. Takto provedená anténa má pouze 1 vývod - druhý je nahrazen spojením právě s tou vodivou "zrcadlící" plochou. Antény smyčkové mají vývody dva, které jsou vzájemně rovnocenné - proti zemi jsou na nich signály shodně velké, ale vzájemně obrácené o 180°. Totéž platí i pro dělený dipól - na vývodech obou částí jsou napětí vždy shodně velká proti zemi, jen vzájemně obrácená o 180°.
5) pro převedení energie získané anténou z jejího okolí do vstupu přijímače se používají vedení sestavená opět podle 2 různých principů - symetrická, kdy se vedení skládá ze 2 vodičů uložených rovnoběžně vedle sebe, na nichž je ve stejné vzdálenosti od počátku vždy signál stejné velikosti, ale opačně orientovaný, nebo nesymetrická, kdy se signál přenáší po aktivní žíle, která je obklopená vodivým pláštěm, spojeným s nulovým potenciálem = se zemí. Z těchto popisů je jasné, že protože elektromagnetické pole neproniká vodičem, symetrické vedení je pro svou konstrukci velmi náchylné k zachycování okolních elektromagnetickýcj polí - naindukované rušivé signály se v ideálním případě na konci vedení neuplatní, protože přijímač se symetrickým vstupem vyhodnocuje pouze rozdíly v napětí mezi oběma vodiči, kdežto případné zachycené rušení má na konci vedení na obou vodičích stejnou velikost i polaritu, takže patřičně sestavený vstup přijímače tento signál "ignoruje". Protože ale sestrojit ideálně pracující symetrický vstup je možné pouze v teorii, v praxi vždy bude takový vstup "vnímat" i jistou část rušivých signálů "vniknuvších" do svodu - z toho pak plyne i vyšší míra rušení, reprodukovaného přijímačem. Protože v dnešní přetechnizované době je prostor plný nejrůznějšího "elektromagnetického smogu" neboli nežádoucích signálů, je vhodnější využívat svodů ve formě nesymetrických vedení, kdy aktivní vodič je obklopem vodivým pláštěm spojeným se zemním potenciálem. Takovým kabelům se říká SOUOSÉ neboli KOAXIÁLNÍ - jejich nevýhodou je konstrukční složitost, vynucená potřebou udělat kabel ohebný a tím i způsobená vyšší cena - vše ale vyvažují výhody spočívající v daleko vyšší odolnosti proti pronikajícímu rušení z okolního prostředí.
No a ve výsledku co to pro Tebe (a další zájemce) znamená:
Pro příjem VKV FM rozhlasu je potřeba anténa naladěná svými rozměry na kmitočet signálů v tomto pásmu - protože vlnová délka se pohybuje kolem 3 až 3,5m, je z praktického hlediska dobré využívat její polovinu - tedy délky mezi 1,5 a 1,8m. Tento rozměr by tedy měla mít podlouhlá smyčka symetrické smyčkové antény/skládaného dipólu, nebo součet délek ramen dipólu dělěného. Vlnová délka se vypočítá jednoduše jako podíl rychlosti světla v daném prostředí udané v m/s a kmitočtu udaného v Hz.
V praxi je proto nejjednodušší využít dvou (nejlépe shodných) teleskopických antén, které se vysunou na délku kolem 75-90cm každá a orientují se na opačné strany - tím vznikne dělený dipól pro zmíněné FM pásmo. Protože symetrické vedení je náchylné k zachycování okolního rušení a navíc se už ani nevyrábějí a neprodávají z historie známé ploché symetrické anténní dvoulinky, bude jedinou cestou jak dostat zachacený signál k přijímači souosý čili koaxiální kabel. Transformaci symetrických parametrů děleného dipólu na nesymetrické, kterými se vyznačuje koaxiální kabel, obstará SYMETRIZAČNÍ ČLEN, který se jednoduše koupí - například tento: http://www.ges.cz/?page=index&or=sort&i ... ES08102030 . Ke dvěma na obrázku nahoře umístěným vodičům se připojí obě teleskopické antény, pod šroubek zhruba uprostřed obrázku se přitáhne střední vodič souosého kabelu a třmínkem úplně dole se přitiskne celý kabel s opletením přehrnutým zpět na povrch izolačního pláště k destičce - tak, aby se třmínek elektricky propojil s opletením.
Dvojice antén tvořících dipól se pak umístí do prostoru tak, aby byly kolmé ke směru na vysílač - v této poloze má dipól nejlepší příjmové vlastnosti do žádaného směru.. Ještě je důležité upozornit na fakt, že ne všechny vysílače vysílají v horizontální polarizaci - to znamená, že nejsilnější signál je přijímán anténou položenou vodorovně. Některé vysílače používají polarizaci vertikální (která je výhodnější například pro příjem v automobilech), takže by se vyrobený dipól musel umístit svisle, aby příjem byl co nejlepší. U jednoduchého děleného dipólu je ale rozdíl mezi těmito polohami při příjmu silného signálu velmi malý = uplatní se pouze při příjmu na větší vzdálenost, kdy je síla signálu z vysílače v daném místě nižší. Předem upozorňuji - takto vyrobený dipól je pouze o málo lepší anténa, než náhražková anténa tvořená pouhým kusem izolovaného drátu, kterou k příjmu VKV-FM dodávají výrobci všech možných domácích HiFi tunerů a věží. Pokud bude umístěn v budově, která nemá kovovou kostru, dovede ale velmi výrazně vylepšit příjem v tomto pásmu. Bohužel, paneláky se svou železobetonovou konstrukcí a navíc moderními okny s pokovenými determálními skly a kovovými výztuhami v plastových rámech jsou ve velké většině "nad síly" takové náhradní antény, je proto potřeba použít anténu venkovní, zkonstruovanou podle stejných teoretických předpokladů, ale samozřejmě tak, aby vydržela působení povětrnosti a dalších vnějších vlivů, například usazení polétavého ptactva. Lze ji postavit matérsky a lze ji samozřejmě i koupit - což je myslím v dnešní době i výhodnější. Stavbu a metody návrhu jsou ve vláknech, na která odkazuji výše. Amatérskou stavbu doporučuji pouze manuálně zručným kutilům, kteří by se navíc chtěli věnovat speciálním disciplínám, pro které se běžně nedají potřebné antény koupit - například broadcast-DXingu neboli příjmu rozhlasu na velmi velké vzdálenosti atp. Ale to už je zase jiné povídání...
je mi tady z toho na blití.
- EKKAR
- VIP uživatel
od dalid2 3. 9. 2009 09:23
Uf, tak toto je super vlakno, toto trapi aj mna... Len pri mojich biednych poznatkov z fyziky je to ako by ste na mna hovorili po japonsky.. 
Zial kablovka je zrusena, takze predpokladam, ze tam nebude pre radio signal. Cez satelit - set top box do Digi TV - tam asi nebude nejaky signal radia? (nemajte ma za Tupoleva )
EKKAR - mohol by si dat nejaky link (typ) na antenu, kde by sa dala kupit?
Zial kablovka je zrusena, takze predpokladam, ze tam nebude pre radio signal. Cez satelit - set top box do Digi TV - tam asi nebude nejaky signal radia? (nemajte ma za Tupoleva
)EKKAR - mohol by si dat nejaky link (typ) na antenu, kde by sa dala kupit?
- dalid2
- Mírně pokročilý
od ravenman 3. 9. 2009 10:18
EKKAR diky za clanok : ) , vazim si snahy ..super ctenicko uplne to chapem a usudzujem ze som v zelezobetonovem panelaku s vystuzenymi plast.oknami kovom takze rozumne by bolo nejak vymysliet bud
1) kupit rozdvojku terestrialnej zasuvky na Radio a potiahnut koaxial do izby
2)kupit nejaku vhodnu jednoduchu antenu ktoru by som si primontoval vedla okna zvonku , este som zabudol na fakt ze byvam na prizemi (neviem ci to nema negativny dopad) , co sa tyka tych anten k oknu mal by si nejaky typ na ukazku pre predstavu?
1) kupit rozdvojku terestrialnej zasuvky na Radio a potiahnut koaxial do izby
2)kupit nejaku vhodnu jednoduchu antenu ktoru by som si primontoval vedla okna zvonku , este som zabudol na fakt ze byvam na prizemi (neviem ci to nema negativny dopad) , co sa tyka tych anten k oknu mal by si nejaky typ na ukazku pre predstavu?
- ravenman
- Mírně pokročilý
-
od EKKAR 3. 9. 2009 12:41
Našel jsem jenom jednu, o které by se dalo říct, že je pro FM pásmo vhodná a jde relativně snadno koupit: http://www.gme.cz/cz/index.php?product=756-061 . Určitě její nejrůznější modifikace půjdou sehnat i jinde, než v GM. Instaluje se v poloze "ležící talíř" a zakroucená do kruhu je proto, aby se zlepšil její směrový diagram příjmu - kdyby byla rovná, přijímala by pouze ze dvou směrů, to stočení do kruhu "vylepšilo všesměrovost". I tak ale tato anténa hůře přijímá signály, které přicházejí podél osy té příčky, která ji mechanicky zpevňuje. Každá jiná anténa bude mít větší rozměry, hlavně proto, že k tomu výrobce nutí neúprosná fyzika - vlnovou délku oj*bat nelze.
Pro zájemce schopné samostatně zvládnout zámečnickou práci s kovem nebo schopné si takového zámečníka sehnat jsem odkázal už dříve na vlákna, hovořící o anténě HB9CV alias "švýcar", která při extrémně jednoduché konstrukci dává velmi dobré výsledky.
A pro lidi ochotné experimentovat a nebojící se neortodoxních řešení mám ještě jeden nápad - je ověřený, funkční, i když se mnoha lidem z branže nebude pozdávat. Je to řešení bastlířské, které opomíjí spoustu teoretických pouček a dělá si s věcmi, co chce. A ono to kupodivu hodně často vychází a funguje... Odborníky proto prosím, aby dále nečetli a pokud tak učiní, aby mne nekamenovali. O impedančních nepoměrech mezi 150Ω kabelem autoantény a 75Ω běžného koaxu můžeme debatovat jinde - pro příjem není nepřizpůsobení tak kritické, jak by se zdálo na první pohled...
Jde o to, že auta musejí mít anténu co nejmenší, aby co nejméně trčela a byla co nejméně náchylná k poškození - už dost dlouho se proto vyrábějí autoantény s miniaturním předzesilovačem v patce. Pokud si zájemce takovou anténu koupí a namontuje si ji místo na střechu auta na kus plechu připevněný vedle okna bytu, do bytu protáhne kabel a použije napájecí výhybku spolu s malým zdrojem 12V, má zdroj FM signálu s velmi dobrými parametry. Je pouze nutné vyřešit přechodku mezi různými kabely - autoantény mají tenčí, na konci se "samečkem" zvláštního zvaru. Protikus jde "vytěžit" z vraku autorádia a připájet na anténní šňůru k tuneru nebo je možné kabel autoantény rovnou odštípnout kleštěmi a namontovat koncovku pasující do anténního vstupu tuneru (to štípání ale raději provést až po vyzkoušení, zda je příjem možný). Existují i prodlužovací kabely pro autoantény, které mají "samičí" část konektoru přímo na kabelu. Navíc je potřeba pamatovat na připojení napájecí výhybky - co to je a kde se to dá koupit poradí v obchodě, kde budete kupovat anténu nebo použijte funkci vyhledávání tady na fóru.
Anténu je potřeba dát aspoň půl metru od zdi a rozhodně se přimlouvám za prvotní vyzkoušení, zda váš tuner má dostatečnou citlivost (aby na takovou anténu uspokojivě hrál) ještě dřív, než začnete vrtat díry do okenního rámu a do zdi vedle okna. Je proto lepší si takovou autoanténu koupit někde blízko bydliště a domluvit se v obchodě na případném vrácení v okamžiku, kdy požadavkům nevyhoví - přece jen nestojí pětikačku...
Pro zájemce schopné samostatně zvládnout zámečnickou práci s kovem nebo schopné si takového zámečníka sehnat jsem odkázal už dříve na vlákna, hovořící o anténě HB9CV alias "švýcar", která při extrémně jednoduché konstrukci dává velmi dobré výsledky.
A pro lidi ochotné experimentovat a nebojící se neortodoxních řešení mám ještě jeden nápad - je ověřený, funkční, i když se mnoha lidem z branže nebude pozdávat. Je to řešení bastlířské, které opomíjí spoustu teoretických pouček a dělá si s věcmi, co chce. A ono to kupodivu hodně často vychází a funguje... Odborníky proto prosím, aby dále nečetli a pokud tak učiní, aby mne nekamenovali. O impedančních nepoměrech mezi 150Ω kabelem autoantény a 75Ω běžného koaxu můžeme debatovat jinde - pro příjem není nepřizpůsobení tak kritické, jak by se zdálo na první pohled...
Jde o to, že auta musejí mít anténu co nejmenší, aby co nejméně trčela a byla co nejméně náchylná k poškození - už dost dlouho se proto vyrábějí autoantény s miniaturním předzesilovačem v patce. Pokud si zájemce takovou anténu koupí a namontuje si ji místo na střechu auta na kus plechu připevněný vedle okna bytu, do bytu protáhne kabel a použije napájecí výhybku spolu s malým zdrojem 12V, má zdroj FM signálu s velmi dobrými parametry. Je pouze nutné vyřešit přechodku mezi různými kabely - autoantény mají tenčí, na konci se "samečkem" zvláštního zvaru. Protikus jde "vytěžit" z vraku autorádia a připájet na anténní šňůru k tuneru nebo je možné kabel autoantény rovnou odštípnout kleštěmi a namontovat koncovku pasující do anténního vstupu tuneru (to štípání ale raději provést až po vyzkoušení, zda je příjem možný). Existují i prodlužovací kabely pro autoantény, které mají "samičí" část konektoru přímo na kabelu. Navíc je potřeba pamatovat na připojení napájecí výhybky - co to je a kde se to dá koupit poradí v obchodě, kde budete kupovat anténu nebo použijte funkci vyhledávání tady na fóru.
Anténu je potřeba dát aspoň půl metru od zdi a rozhodně se přimlouvám za prvotní vyzkoušení, zda váš tuner má dostatečnou citlivost (aby na takovou anténu uspokojivě hrál) ještě dřív, než začnete vrtat díry do okenního rámu a do zdi vedle okna. Je proto lepší si takovou autoanténu koupit někde blízko bydliště a domluvit se v obchodě na případném vrácení v okamžiku, kdy požadavkům nevyhoví - přece jen nestojí pětikačku...
je mi tady z toho na blití.
- EKKAR
- VIP uživatel
od dalid2 24. 9. 2009 21:57
Zatial som kupil toto: http://uk.shopping.com/xPO-Hama-Hama-FM ... Coax-Cable obrazok je pre inspiraciu, stalo to 2Euro. Prijem sa vyrazne zlepsil, aj ke%d stale asi 2 FM stanice trochu sustia..... (aj tak ich ale moc nepocuvam..)
- dalid2
- Mírně pokročilý
od EKKAR 25. 9. 2009 13:07
Uuuuuuuffff - z těch mizerných sis vybral zrovna tu nejhorší... Nemyslím značku nebo prodejnu, stejně je všecko Čína, mám na mysli typ a provedení antény - je to obyčejná náhražková "pokojovka" udělaná z ploché dvoulinky s přibližnou impedancí 300Ω. Ano, je to jednoduché koupit jen takový "strip" a někam ho schovat, o mnoho ale úroveň signálu nezvýší... i když - furt lepší než drátem do voka...
je mi tady z toho na blití.
- EKKAR
- VIP uživatel
od dalid2 27. 9. 2009 14:42
... tak porad nieco, kde sa da nieco hotove kupit, lebo fyzika ma nikdy moc nebavila a proste som tupolev a neviem si to urobit. Pravda, ze 3 stanice v FM stale sustia, ale ostatne uz nie.. takze je to lepsie ako ten kablik co bol vyrobcom pribaleny a prezentovany za "antenu" .. 
- dalid2
- Mírně pokročilý
Příspěvků: 20 | Stránka 1 z 2 • 1, 2, • #
Kdo je online
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků