Reprobedny Tesla - opravy/úpravy/přestavba

Stereo a vícekanálové reprosoustavy, subwoofery

Moderátor: Moderátoři AVMania.cz

Odeslat příspěvekod MartinZbrna 18. 10. 2014 20:53

Dobrý den pánové, rád bych znal váš názor na úpravu starých doma vyrobených reproduktorů tesla. Používám je téměř výhradně k televizi na sledování filmů, občas si přes receiver (denon avr-1312) pustím rádio. Hrají poměrně dobře, jenom basy mají trochu slabší. Má význam - pomůže nahradit některý z měničů za silnější? Tedy pokud to je vzhledem k použité vyhýbce vůbec možné? Nebo to nemá smysl a bude lepší pořídit nějaké jiné repro.. Nejsem nikterak náročný uživatel, ale zvuk z tv mi teda vůbec nelahodí. Díky za odpovědi, detaily doufám vyčtete z přiložených foto:

repro 2.jpg


repro 3.jpg


repro.jpg
MartinZbrna
Junior

Odeslat příspěvekod EKKAR 19. 10. 2014 00:21

Počkej až tohle vlákno najde Thales - ten ti dá odpověď naprosto fundovanou a vyčerpávající. To je totiž místní odborník na teslácký měniče a bedny - na slovo vzatej.
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod ThalesX 19. 10. 2014 10:08

Musíme se na to podívat z několika hledisek.

Obecně:
Je třeba počítat s tím že žádné hyper-super bedny z toho nikdy nebudou protože to ty reproduktory do vínku prostě nedostaly. To však neznamená že při troše snahy by z toho nemohly být bedny, které by nemohly vyhovět potřebám méně náročného uživatele. Vlastnosti bedny jako celku totiž neurčují samotné reproduktory, ale i způsob jakým se s nimi pracuje. Konkrétně tedy ozvučnice (vlastní skelet reprobedny) a výhybka. Ta může být i příčinou toho že se ti basy zdají slabší a pak nesprávně hledáš chybu v basových reproduktorech. Je to dáno tím jak se obecně v minulosti k návrhu výhybek přistupovalo, dnešní návrhy (myšleno ty seriozní) jsou mnohem propracovanější a tedy i zvukově uspokojivější. Proto případný nový návrh výhybky ze stejných reproduktorů dokáže vytěžit více. Dalším faktorem je že ani ta původní výhybka nemusí pracovat správně protože použité typy kondenzátorů trpěly značnou poruchovostí. I kdyby tedy vlastní návrh výhybky byl v pořádku (jako že není) tak fyzická kontrola použitých kondenzátorů by byla nutná.
Dalším faktorem je pak vlastní reprobedna. Podle fotek nevíme jaký má čistý vnitřní objem, jestli je dostatečně tuhá a těsná, jestli v ní jsou reproduktory správně usazeny. Chtělo by to důkladnější prohlídku.

Konkrétně:
Pro tuto kombinaci reproduktorů existuje novější, podstatně modernější návrh výhybky, který by z použitých reproduktorů měl kvalitativně dostat více. Pokud by reproduktory byly v dobrém fyzickém stavu stálo by za to tuto výhybku realizovat a dát tak reproduktorům šanci. Schema sem dávat nebudu jelikož nemám povolení od autora abych jí někde vyvěšoval takže v případě zájmu můžeme pokračovat dál přes soukromé zprávy.
ThalesX
VIP uživatel
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod MartinZbrna 19. 10. 2014 13:04

Děkuji za vyčerpávající odpověď, posílám zprávu.
MartinZbrna
Junior

Odeslat příspěvekod MartinZbrna 19. 10. 2014 15:03

venkovní rozměry skříně jsou 56x42x26, vnitřní potom 51x37x18 (v x š x h). Skříň je vylepená 2cm tlustým molitanem, spojení jednotlivých desek je na pokos lepidlem. Viz další přiložené foto:

repro 5.jpg


repro 6.jpg


repro 7.jpg
MartinZbrna
Junior

Odeslat příspěvekod ThalesX 19. 10. 2014 19:09

Dle rozměrů je vnitřní objem beden je pro basový reproduktor zcela vyhovující a v rámci možností vypadají reproduktory opticky zachovale, nicméně stálo by za to provést důkladnější kontrolu aby pak nenásledovala překvapení. Napíšu ti kompletní seznam toho co by bylo vhodné provést v rámci modernizaci těchto soustav. Na první pohled se zdá dlouhý takže je možné že se vylekáš, ale to je normální že máš-li to dělat poctivě tak když si rozepoíšeš jednotlivé úkony tak ten seznam nabyde.

1.) Kontrola původních reproduktrů zda jsou v dobrém technickém stavu, tj zda střeďový reproduktor není špatně vystředěný a zda nemá příliš ztvrdlý závěs. Časem se to u některých kusů děje, zvláště jsou-li v klimaticky náročnějším prostředí. Zkontrolovat gumový závěs basáku zda není příliš ztuhlý (obojí je v případě problému řešitelné - mohu zařídit) a zda výškáč nemá načatou cívku vlivem vady předchozí výhybky nebo přetěžování uživatelem. Výškáč se dá velmi snadno a nedestruktivně rozebrat, zkontrolovat a opět složit.

2.) Nejdůležitějším bodem je samozřejmě nová výhybka, kterou si můžeš vyrobit dle dokumentace buď sám a nebo výrobu můžeš svěřit libovolnému schopnému bastlířovi, některým firmám, eventuálně mě mám-li čas. Byly by však velmi vhodné (nikoliv bezpodmínečně nutné) i úkony popsané v bodě 3.

3.) Ve stávající ozvučnici vzhledem k charakteru reproduktorů zvuku příliš neprospívá jejich velká vzdálenostm, rozložení střeďáků a výškáčů vedle sebe a konečně nezapuštěné střeďáky a výškáče. Bylo by vhodné je umístit nad sebe (basy, středy, výšky) tak aby byly k sobě co nejtěsněji. Také by bylo vhodné aby v prostoru mezi basákem a střeďákem byla zevnitř výztuha proti zadní stěna, přeci jen je ta čelní stěna poměrně velká, nikterak zvlášť silná a ještě je oslabená výřezy pro reproduktory. Čelní stěna je vyndavací tak výměna za jinou by nebylo nic těžkého. Zapuštění reproduktorů udělá do hodiny jakýkoliv truhlář.
Šlo by to však i jinak. Pokud by byl zájem o modernější vzhled více podobný současným bednám tak by šlo z původní čelní stěny udělat boční vlepením nové celistvé desky, na původní bočnici nalepit zesilující novou desku a do té předem vyříznout otvory na střeďák a výškáč, čímž by při stejné síle desky jako je příruba reproduktorů vzniklo zapuštění. To by se v případě nouze dalo zvládnout i přímočarou pilkou, vrtačkou a pilníkem. Samozřejmě zafrézování u truhláře by bylo lepší, jen číkám že to jde i bez toho pokud není člověk úplně levej.

4.) Vnitřní prostor nestačí vytlumit jen tím molitanem. Je třeba ho celý vyplnit vhodným tlumícím materiálem. Existují na to speciální tlumící rouna (např. zde), ale pokud si na tom finančně bídně můžeš použít i alternativní materiály jako jsou zbytky minerální vaty po zateplování, vlněné pletené svetry po babičce (musí být hodně prodyšné!!), vatelín a podobně. Množství materiálu záleží na použitém materiálu a jeho hustotě a to tak že čím je materiál hustější a má vyšší gramáž tím ho stačí méně. Když vezmeme v potaz běžné tlumící rouno tak platí že pro tento typ ozvučnice by měl být prostor vyplněn celý ro ta aby byl plný, velmi lehce stlačený, ale ne abys to tam rval stylem co se toho vejde.

Další alternativní možností je v rámci přestavby vyměnit rovnou středový a výškový reproduktor za lepší a tím dosáhnout lepších parametrů i zvukového projevu. Basák může zůstat, ten je v tomto případě nejmenší zlo.
ThalesX
VIP uživatel
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod MartinZbrna 19. 10. 2014 23:23

Thalesi, velice děkuji za ochotu a obsáhlost tvých rad, jak jsem již psal ve zprávě. Jednotlivé reproduktory se zdají být v dobré kondici, závěs basového reproduktoru je měkký a poddajný, bohužel nemám zkušenosti abych to mohl posoudit hlouběji. Středový reproduktor ještě zkontroluji. Budu velice rád, když mi popíšeš jak přesně mám zkontrolovat cívku onoho výškového reproduktoru.

Výroba nové vyhýbky by neměla být problém, víš o nějaké konkrétní která by se k této soustavě reproduktorů hodila?

Co se týče úpravy stávající skříně - navrhnuté modifikace pro mě taky nejsou problém, i když zvažuji, jak moc budu schopný rozeznat rozdíl ve výsledné kvalitě zvukové reprodukce. Chápu to správně, že tyto úpravy budou mít na výsledku nejmenší podíl? Ale nebráním se ničemu, tyto reproduktory jsem dostal darem, takže jakákoliv investice ať už časová nebo finanční bude velikým přínosem..
MartinZbrna
Junior

Odeslat příspěvekod ThalesX 21. 10. 2014 14:19

Ano vím o konkrétní výhybce (novodobé, tj. ne okopírované z nějakých dobových soustav) na přesně tuto kombinaci reproduktorů. Pošlu ti to, jen tento týden se na fórum dostávám poněkud méně často než obvykle, ale do konce týdne by to snad neměl být problém.

Výhybka (je-li co k čemu) je vždy laděná na konkrétní reproduktory v konkrétní ozvučnici protože i samotná ozvučnice ovlivňuje výsledné vyzařovací vlastnosti reproduktorů. Neměla by se tedy příliš mnoho lišit od původního návrhu, respektive je vhodné posoudit které odlišnosti lze ještě tolerovat a které ne tak, aby se celkový výsledek nějak výrazně negativně nelišil. Rozměry čelní stěny mezi tyto faktory rozhodně patří stejně jako to jestli je basák namontovaný zevnitř nebo zvenku, případně jestli reproduktory jsou zapuštěné (jejich čelo je zarovnané přesně s povrchem čelní stěny) nebo nejsou (jsou namontované prostě na povrchu - bez zapuštění). Všechny tyto faktory totiž ovlivňují většinu podstatných parametrů které se při návrhu výhybky zohledňují - fázi, difrakce, bafflestep, frekvenční charakteristiku jednotlivých reproduktorů. Pokud jsou reproduktory v pořádku tak po výměně výhybky by měl nastat pozitivní pokrok, ale určitě nebude takový jako když ta ozvučnice bude vypadat jak má. Protože tě nebudu navádět abys dělal novou tak mě napadlo to řešení se snesitelnou úpravou stávající umístěním reproduktorů na současný bok, který se pak stane čelem a zabiješ tak tři mouchy jednou ranou a přitom to nebude stát mnoho. Konkrétně čelo bedny bude vypadat více podobně jako to originální na kterém měření probíhalo a tedy zanesená chyba bude menší. krom toho to také bude lépe vypadat a lépe se i tlumit. Obecně je vhodnější když se objem nahání hloubkou než šířkou a to z důvodu tlumení (lépe se dají zatlumit odrazy od zadní stěny které pak prochází skrze membránu opět ven s časovým zpožděním). Ve skutečnosti je problematika o cosi složitější, snažím se jí zjednodušit pro větší stravitelnost.

Z toho plyne i odpověď na tvou otázku jestli se dají později vyměnit reproduktory za lepší (ptal si se sice v soukromé zprávě, pro přehlednost však raději odpovím zde). Nedají. Na jiné reproduktory je logicky jiná výhybka, proto je třeba aby si se rozhodl teď zda zůstaneš u stávajících repro nebo provedeš výměnu před tím než si nějak budeš hrát s těmi vlastními ozvučnicemi i výhybkou.

Co se součástek obecně týče:

Odpory běžně koupíš. Většinou stačí běžné keramické kostky se zatížitelností 5W. Kupuješ-li neznačkové typy a/nebo mají zhoršenou možnost chlazení (např. pokud jsou někde zapatlány lepidlem a ještě se jich třeba dotýká tlumící rouno a podobně) pak je vhodné nejzatíženější kusy (obvykle ty v sérii, zejména na středech) dimenzovat o něco více - 7W nebo 10W nebo odpor vyskládáš se stejným výsledkem. V kompenzačních členech to není obvykle třeba, tam stačí 5W prakticky vždy.

Kondenzátory lze rovněž koupit v dostatečně širokém sortimentu. Pokud je ve schematu nějaká hodnota mimo řadu tak prostě vyskládáš z více hodnot tak aby to sedělo, to není problém.
V rámci ekonomické rozvahy v basové sekci se používají kondenzátory bipolární jelikož ve svitcích by to vyšlo velmi draho a na basech se jejich negativné elektrické vlastnosti neuplatní. Jediné co se uplatní je jejich životnost. Na rozdíl od moderních svitků (jejichž životnost je v takovéto aplikaci prakticky neomezená) bipolární kondenzátory stárnou, už na počátku větší výrobní tolerance se zvětšují (k horšímu) a po nějaké době může dojít k jejich nefunkčnosti podobně jako u běžných elektrolytických kondenzátorů v běžné spotřební elektronice (což je nejčastějším zdrojem poruch). Proto je třeba vybrat kondenzátory kvalitní značkové aby to měly nějakou rozumnou životnost a které mají obvykle garantované lepší tolerance jako nové.
Ve středové větvi je chodné použít kondenzátory svitkové, ale někdy se opět vyskytují dosti velké hodnoty které by vyšly draho. Pak je možné udělat ústupek a větší část kapacity získat značkovým bipolárním typem a k němu paralelně svitkový kondenzátor. Svitkový kondenzátor nemusí být značkový, je však vhodné mu preventivně změřit výrobní tolerance které bývají u neznačkových typů větší.
Výškové sekce se osazují vždy a zásadaně jen svitkovými typy. Opět nemusí být nezbytně značkové, stačí když budou v rozumné toleranci.

Cívky se sice také vyrábí v určitých řadách, ale často se stává že svými parametry nevyhovují potřebě konkrétního projektu buď technicky nebo ekonomicky. U nich se nikdy nepraktikuje skládání takže mnohdy je po všech stránkách výhodnější objednat si u nějakého malovýrobce cívky na zakázku dle potřeb. Někdy se vyplatí to vhodně nakombinovat.

Konkrétně to můžeme řešit až se nějak rozhodneš.
ThalesX
VIP uživatel
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod MartinZbrna 21. 10. 2014 19:32

Tak to nebudeme komplikovat, reproduktory necháme stávající.

S úpravou skříně jsem na vážkách - zkoušel jsem skříně rozestavit tak, jak by stály kdyby měli "čelo z boku" a vypadá to dost zvláštně. Přece jenom mají ty bedny dvojnásobnou šířku oproti hloubce. Z toho vyplývá další dotaz - bude mít význam výroba nového čela podle tvého návrhu (tedy reproduktory nad sebou co nejblíže sobě), nebo to bude polovičaté řešení? Dám na tebe, ať už řekneš tak nebo onak.

Popis součástek je vyčerpávající, tady zatím bez dotazů do té doby, než budu znát a shánět konkrétní hodnoty součástek.

Pokud tedy máme vyjasněné všechny ostatní nejasnosti, budu netrpělivě očekávat ono schéma vyhýbky. Ještě jednou moc děkuji za vyčerpávající rady.
MartinZbrna
Junior

Odeslat příspěvekod EKKAR 21. 10. 2014 21:22

Rozhodně bych novou čelní stěnu nepodceňoval, hlavně pokud bude učuněná z nějakýho tuhýho matroše - tím "sevřením" repráků co nejblíž k sobě se zmenší "rozmatlanost" pozice zdroje zvuku ve výsledným sluchovým obrazu.

Zjednodušeně řečeno - se stávajícím rozmístěním měničů do široka když vezmeš bednu a pustíš do ní jednotnej tón s plynule se zvyšující frekvencí, tak když to budeš poslouchat se zavřenýma očima, bude se ti zdát, že místo ze kterýho tón zní se při změně vejšky maličko posunuje. Posun bude tím větší, čím dál od sebe jsou repráky ve vodorovným směru. Je to způsobeno tím, že v určitým okamžiku kdy se vlivem dělicí frekvence výhybky přesunuje vyzařování z jednoho repra na druhý se skutečně mění i střed vyzařovacího "laloku".

Když naopak repra soustředíš vodorovně co nejvíc k sobě, ideálně do svislý čáry přesně nad sebe, nebudeš mít se směrovým určením zdroje zvuku žádnej problém...
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod MartinZbrna 21. 10. 2014 21:28

tak jsem to i myslel, že vyrobím novou čelní stěnu ke stávající konstrukci. Jenom mě zajímalo, jestli bude podstatná změna když udělám čelo z původního boku, nebo jestli bude alespoň trochu uspokojivý výsledek když zachovám stávající konstrukci a čelní stěnu zaměním za novou s jiným rozmístěním reproduktorů..

tak jak je to teď to má i další nevýhodu, které jste si nemohli všimnout - obě dvě bedny mají stejné uspořádání reproduktorů - výškový vpravo, střed vlevo.
MartinZbrna
Junior

Odeslat příspěvekod ThalesX 21. 10. 2014 23:04

Nejen že změna pozic reproduktorů ovlivňuje to co se děje přímo před nimi, ale ovlivňuje i mimoosové charakteristiky protože změnou vzdálenosti os se mimo osu bedny mění fázové sčítání a odčítání jimi vyzařovaných signálů a to tím hůře čím jsou dále od sebe, navíc nestejně v ose vertikální a horizontální. Při umístění reproduktorů nad sebou je vyzařování v horizontální rovině širší než ve vertikální a navíc symetrické, což odpovídá lépe obvyklým poslechovým podmínkám a potřebám reprodukčního řetězce pro stereofonní signál. Vliv mimoosového vyzařování na celkový výsledný dojem se mnohdy neprávem podceňuje. Reproduktory blíže u sebe budou mít vyrovnanější mimoosové vyzařovací charakteristiky a tudíž ze stejných reproduktorů se stejnou výhybkou lze dostat celkově lepší výsledky. Proč toho tedy nevyužít?
Tohle se dalo vysvětlit ještě celkem snadno, vysvětlovat vliv šířky bedny na nastavení bafflestepu (který výhybka zohledňuje) by se také ještě dalo, ale vysvětlit ovlivnění středů a výšek už je přeci jen trochu obsáhlejší téma a nevím jestli je zde nezbytně nutné to rozebírat. Myslím že zcela stačí když konstatuji že pokud se udělají mechanické úpravy tak jak jsem psal se dá dosáhnout nezanedbatelně lepších výsledků aniž by to stálo mnoho navíc. Hlavní je to udělat poctivě. Bylo by též vhodné kdyby nové čelo mělo zaoblené hrany s co největším možným poloměrem nebo kdyby je mělo alespoň sražené. Otvory by měly být přírubám reproduktorů co nejtěsnější, proto je vhodné se domluvit s nějakým truhlářem na přesném vyfrézování. Bylo by vhodné si to dopředu v rámci prevence chyb nakreslit.

Vhodným materiálem je MDF deska která se dobře opracovává a je běžně skladem, nejčastěji o tlouštce 18mm. Nenech se ukecat na dřevotřísku nebo lamino protože se s tím mnohem víc nadřeš při následném opracovávání (tmelení, barvení) a při frézování nemusí být hrany zcela přesné protože se může sem tam odštípnout a podobně. Když to pak pěkně nalakuješ třeba na černým polomatem nebude to vypadat vůbec špatně. Dalším zajímavým materiálem je březový multiplex (speciální mnohavrstvá překližka z baltské břízy), ale tu truhláři nemají běžně skladem. Mají jí ale běžně lidé kteří vyrábějí reprobedny pro veřejné ozvučování (PA). Jistě by se tam nějaký vhodný opdřezek pro tebe našel. Dá se pěkně namořit a následně překlakovat čirým lakem a nechat přiznanou strukturu dřeva. Na oblých či zkosených hranách vznikne zajímavá kontrastní struktura. Ale to je jen tip, estetika je čistě tvoje věc. Pokud by si nebyl schopen to řešit s truhlářem pomocí frézování (horní frézku má každý normální truhlář) a chtěl či musel by sis to řešit sám pak bude vhodná deska MDF o tloušťce příruby repro (10mm) a udělat ty díry pro střeďák a výškáč skrz (použita jen jako krycí rámeček) a jen basák by byl namontovaný zvenku přímo na ní. Nezapomenout všechny reproduktory utěsnit pěnovým těsněním na okna.

Zítra si zkusím udělat čas to schema překreslit, mám ho po několika obrázcích, pro laika asi méně přehledných.

Výškáče zkontroluješ snadno. Stačí je odmontovat z původních beden - drží tam za 4 větší vnější šrouby blíže okraji jejich příruby. Odpájí se přívody k nim (pozor opatrně a rychle - vývody jsou zanýtované v termoplastu!). Pak se reproduktor položí na stůl a odmontují se 4 vnitřní šrouby, následně lze sundat celé plastové čelo reproduktoru pohybem vzhůru. Pak už nic nebrání vyjmutí kmitacího systému reproduktoru opět pohybem vzhůru. nezapomeň si předem třeba nějak poznačit abys poznal který vývod je + a který - abys je neprohodil. Darmo by ses pak divil proč to hraje blbě. Také abcha aby se ti do mezery nedostal nějaký svinčík. Z dolní strany kmitacího systému se nachází cívka, která je normálně umístěná v mezeře magnetického systému. Její vinutí má mít zdravou barvu lakované mědi, z vnitřní papírové části nosiče cávky nesmí být stopy hnědnutí nebo dokonce černání způsobené nadměrným vývinem tepla (přetížení). Někdy se stává že cívka je v polovině opálená, ale nějakým zázrakem ještě nedošlo k jejímu rozsypání a ještě to nějak hraje, ale v pořádku to není a takový reproduktor rozhodně nelze používat dále. Do roku 2009 se daly koupit originální náhradní kmitací systémy, dnes se zánikem TVM už nelze a musel bys v případě poškození v bazaru sehnat celý nový reprák. Mohl bych ti vyfotit jak to má a nemá vypadat, ale mám vadný foťák a lezou z něj dosti pochybné fotky. Snad si podle popisu pochopil o co jde. Pokud na cívce nanajdeš závady opačným způsobem reproduktor zase smontuješ dohromady. Hlavně bacha na prach a obecně svinec, který by se mohl dostat do mezery.
ThalesX
VIP uživatel
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod MartinZbrna 22. 10. 2014 20:06

Dobře, přesvědčil jsi mě - bedny budou na hluboko.

Vysvětlovat mi vliv šířky bedny na výšky a středy je téměř jistě zbytečný, protože tomu opravdu nerozumím a musel bys to psát pro naprostého laika - spokojím se s konstatováním, že to tak bude lepší.
Jediná věc mě zajímá - co způsobí to, že středový a výškový reproduktor bude zapuštěný? Jenom ze zvědavosti, pokud to také není pro laika moc složité na pochopení.
MartinZbrna
Junior

Odeslat příspěvekod EKKAR 22. 10. 2014 21:25

Tomu jevu se odborně říká DIFRAKCE - a je to (negativní) ovlivnění vlny vyzářený z přední strany membrány odrazem od plochy čelní stěny. Ten odraz se fázově sečte s přímou vlnou a protože je tím odrazem od čelní plochy vlastně fázově obrácenej, tak se odečítá - a ještě ke všemu se neodečítá úplně celej, protože část energie se spotřebuje na rozkmitání desky... Prostě to způsobuje fázový zkreslení zvuku.

Kdežto když se reprák zapustí pod rovinu čelní desky a to zapuštění se trychtýřovitě rozšiřuje od hrany repráku k ploše čelní stěny, tak dojde k jevu podobnýmu výstupu zvuku z roztrubu žesťovýho nástroje = plechový trumpety. Fáze signálu se "netlučou" vůbec nebo aspoň ne tolik, aby to mělo výrazně slyšitelnější vliv. Má to příznivej vliv i na směrovou charakteristiku repráku - právě tím, že se tím zapuštěním z větší nebo menší části "zruší" ty dorazy od čelní stěny.

A ještě ke všemu je to celý i frekvenčně závislý, takže nejvhodnější hodnota úhlu toho trychtýře u středovýho repráku je jiná, než u vejškáče...
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod ThalesX 23. 10. 2014 00:18

Sorry, dneska jsem to nestihl překreslit, teď jsem teprve skončil s prací.

Můžeš se na ty difrakce zkusit podívat i jinak - zvuková vlna se nešíří jen rovně před vlastní reproduktory dopředu, ale z nezanedbatelné čísti se šíří souběžně s povrchem čelní stěny, vlastně by se dalo říci že po ní. Když na ní nebude nic na co by mohla narazit (žádné ostré přechody, díry, žlábky, hrany atd.) tak po ní zvuková vlna "odjede" neškodně pryč a nikterak negativně nemůže původní zvuk vyzařovaný reproduktorem ovlivnit. Když ale narazí na něco o co by se mohla rozbít tak to dopadne stejně jako když něco strčíš do pody prudce padající dolů - vodní proud se o předmět rozbije a rozstříkne se na všechny strany s tím že se už pak nedá říci že by měl stejné vlastnosti jako předtím. Tohle je podobné - vlna se rozbije a vznikne celá řada parazitních produktů, které zvuk zcela jistě nevylepšují protože se nekontrolovatelně fázově sčítají s původními vlnami a vzniká cosi co tam původně určitě nebylo. Krom toho to ovlivňuje směrové charakteristiky. Proto se reproduktory co nejpřesněji zapouští aby mezi jejich přírubou a čelní deskou nevznikala žádné mezera nebo nerovnost a proto se také zaoblují nebo v nouzi alespoň sráží hrany čelní stěny. Někteří výrobci jdou dokonce tak daleko že vyrábí kulaté nebo jinak výrazně zaoblené ozvučnice.

Nejdůležitější je to u výškáče, kde je dopad největší. U střeďáku by to zas tak nutné nebylo, ale protože se ho snažíme k výškáči umistovat co nejblíže (a je tedy v přímé cestě jím vyzařovaných zvukových vln) tak se zapouští také přestože z hlediska jeho vlastního vyzařování by to nebylo vždy nezbytně nutné (záleží též na jeho konstrukci a předpokládaném vyzařovaném pásmu - třeba kalotové středy to mají podobně jako výškáče). Basáky pokud se zapouštějí tak u dvoupásem ze stejného důvodu jako u třípásem střeďáky, u třípásem kde je předpoklad že jsou od výškáčů dále je to víceméně jen estetická záležitost.
ThalesX
VIP uživatel
Uživatelský avatar

Další stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků