Magnat Monitor Supreme 200

[Shiningsilverhaze]

Čus,
chtěl bych vzdát hold bednám, které překonávají očekávání v dané cenové kategorii:)
Sice se jedná o starší bedny ale novější řada je zřejmě na srovnatelné úrovni, novější řada je Supreme 202. Za ceno pod 4000kč dostanete opravdu hodně muziky. tyto bedny dokážou vytvořit takový bordel, že padaly zavěšené věci ze stěn:)(roubená chalupa). Pokud jde o dynamiku a vysokou hlasitost, tak si Magnaty dávají mnohem dražší bedny jako školáky:) Basy jsou nepřesné ale dávají potřebnou dynamika a hlavně prostorovost, která vyplní i větší místnosti. Zkoušeli jsme je "oddělat" na silnějším zesilovači výkon 240kw Aiwa a nepovedlo se:) Beze ztráty kvality dodávaly obrovské výkony. Za 8 let hlasité hudby neztratily na kvalitě. Dnes jsou to legendy:)
Samozřejmě to jsou startovací budget bedny. Pokud očekáváte prokreslenou, detailní hudbu plnou středů a kvalitních výšek tak si o tom za 3800kč nechte jenom zdát:) Pokud ale začínáte s pasivními bednami a nižším rozpočtem, frčíte si na dynamice, basech a prostorovosti tak jděte do Magnátů. Posloucháte-li náročnou hudbu plnou detailů např. klasika poohlédněte se jinde. Odpustí levnější ostatní komponenty.
Show must go on

[perpeťák]

Potvrzuji. Značka Magnat je opomíjená pro svojí láci. v Hifi Voice si všimli až nových vyšších modelů. Mám 202. Neurážejí. Učebnicová konstrukce. Repoduktory dobrý standard. Výsledky měření jsem nenašel. Jak by obstály v porovnání s konkurencí?

Ze zvědavosti rozebral jak to za tu cenu pod čtyři tisíce za pár vypadá zevnitř. Fastonové připojení reproduktorů vyměntil za pájené. Bylo dost volné.

Výhybka je dobře navržená a čistě provedená. Alespoň před výškovým repro je vhodné vyměnit elektrolytický kondenzátor přímo v signálové cestě za svitkový. To by v základu mělo stačit. Nakonec jsem vyrobil výhybku novou, se vzduchovou tlumivkou, ale při bezprostředním porovnání nepoznal rozdíl. Jen aby to bylo stejné, vyrobil výhybku i pro druhou bedničku.

Jak hrají? Tak jako basreflexové dvoupásmovky té velikosti. V hranicích fyzikálních limitů. Jako u jiných záleží na umístění v reálném poslechovém prostoru. Ten se na basech projevuje více než konstrukční finesy. S trochou naleštěných prdů a okecávání by byly prodatelné i za čtyřnásobnou cenu.

Njvětší překvapení bylo z úpravy mrňavách 102. Jsou k dostání i pod dva tisíce za pár. Rozhodně propájet, a když už, tak kondenzátor vyměnit za svitkový.

Jenže ta největší bomba přišla s přifouknutím o basreflex. Plastový nátrubek, vnější průměr na vyústění 50mm, zkrácený na 65mm. Ke koupi například u Dexonu. Nožičky vyměnil za přibližně 25 mm délky. K mání v železářství. Sice s vnitřním závitem, ale stačilo doplnit o závitovou část. Basreflex přesně z prostředku spodní základny tak funí do definované mezery. Uvedené míry jsou výsledkem uchometrického zkoušení s použitím hudebního signálu i generátoru. Samozřejmě, že oproti 202 v přímém porovnání nemohou mít tak hluboký a měkký bas. Ale úžasně se nafoukly a umějí i pěkně zadusat. Přesto zachovaly dobré podání vokálu. Příjemně podávají jazzové skladby i sametový hlas Diany Krall.

[divr]

Mám 202 a 102 a 252 centr a sub 202A- jako domácí kino. Přesně odpovídají ceně a je to dobrá koupě pro začátek ,pro nenáročné. Ale nelze doporučit na hudební poslech. Jakékoli repro od cca. 10 K za pár je podle mě nesrovnatelně lepší ( Porovnával jsem s levnými Mission, Dali, Wharfedale, Q Acoustic, Jamo, Klipsch, Teufel a se zes. Yamaha , Marantz a Denon )

[perpeťák]

2 Divr, rozepiš se. Popsat rozdíly slovy je obtížné, ale nějak je přibliž. Nemusí to být tak květnaté jako recenze v HiFi Voice. Zajímají mě rozdíly mezi soustavami přibližně stejného objemu a technického
provedení.

Čím technicky vysvětlit rozdíl v podání. Výhybka. Skřínka, na té se nedá moc vymyslet, hlavně musí být "hluchá". Zatlumení. Naladění basreflexu, a všeho dohromady. Za klíčové, technologicky nejnákladnější považuji reproduktory. Především provedení středobasu s parametry optimalizovanými pro daný objem. Sladění pásem reproduktorů. K vysvětlení, proč konstrukčně v základu podobné soustavy hrají odlišně. Proč jedny jsou hodnoceny zvukově daleko lépe než jiné. I přes třeba ne až tak vyrovnanou charakteristiku. A některé i ve vícesettisícové kategorii s nevyrovnanou charakteristikou, v tom případě ale pochybuji o objektivitě hodnocení. Na druhou stranu, abych nekřivdil, jsou výborně hodnoceny i soustavy levné.

Slyšel jsem lecos. Dali Skyline s páskovým vysokotónovým. Monumentální vzhled i zvuk. Pěkně hrající malé B&W. Elektrostaty Martin Logan, které se mi líbily nejvíc. A lecos menšího.

Z malých a mrňavých, z kategorie o které je řeč, zajímavé bylo bezprostřední porovnání Dali Zensor 3 se Zensor 1. Trojky měly přirozeně hlubší bas, jenže jedničky lepší středy, vokál. Jeví se mi tak, že při rozdělení pásem záleží i na poměru velikostí membrán či virtuální vyzařovací plochy reproduktorů. Snaha pokrýt střední i nejnižší pásmo větším středobasem může přinést problém ve středech.

Najít v čem je jádro pudla. Řekněme, že výrobce disponuje potřebnou technologií a zkušenostmi pro návrh dobře hrající soustavy. V jaké míře účelně vynaložené náklady podmiňují kvalitu reprodukce?

Jsem zvědavý jak dopadne porovnání upravených Magnat 102 (aktuálně mám je mám jinde) s Dali Spektor 1 v blízkém poli i v reálném nepříliš zatlumeném obývacím prostoru. V něm Magnat 202 pěkně zabasují, i zaduní, i se na spodku umírní, podle toho jak je umístím a jak umístím sebe, jestli v kmitně nebo v uzlu. V kmitně je basu až dost. Nejprve jsem je měl v polici v knihovně. Nakonec, z prostorových a estetických důvodů jsem je umístil naležato na knihovnu, zvuk působí uvolněně, částečně odráží o strop a vyplňuje celý prostor. Dali přijdou do police knihovny pro přímou reprodukci. Zesilovač NAD 304 bez problémů zvládá nízkou impedanci, utáhne oba páry. Cílem není audiofilské řešení v ideální poslechové místnosti, ale příjemná reprodukce.
Až porovnám, podám hlášení.

[perpeťák]

Právě porovnal upravené Magnat 102 a Dali Spektor 1. Téměř stejné vnější rozměry, stejný rozměr středobasu. Živil zesilovače 2x12W, na základě obvodu Tripath.

Magnat má dodaný basreflex zhruba 40mm vnitřního průměru, o délce 60 mm, Dali má Asi 35 mm o délce asi 12 cm. To znamená, že je laděný víc do spodu, a ve snaze o rovnou charakteristiku ve vyšších basech. Tomu odpovídá i rovná charakteristika na spodku, před strmým poklesem, a hrb nevyužité energie pod 50 Hz (podle grafu na HiFi Voice).

Při porovnání hudebním signálem, při umístění na stole, tedy neideálním umístění, Magnat je bum-cink, s líbivým dusáním, kterému odpovídá, uchometricky, hrb okolo 80 Hz, to odpovídá basreflexu s kratším nátrubkem většího průměru. Výšky v ose až agresívní, žestě velmi vysvícené. Projev je živý, lehký, odpovídající vyšší citlivosti. Středy se mezi basy a výškami utápějí. V porovnání s tím zvukový projev Dali připadá jako obrácený lavor. Umějí se rozeznít, jen se musejí víc budit. Kdežto Magnat jsou detailní ve výškách a znělé v hloubkách,třebaže měkkých a nepřesných, i při nízké hlasitosti. Středy se srovnají s výškami při úhlu asi 30 stupňů. Toho lze využít pro ozvučení prostoru "ambiente", pro poslech mimo ideální místo. Magnat bez basreflexu hrají vyrovnaněji, bez utopených středů, ale v tom případě jim chybí spodek Dali. Basu je méně, ale je rychlý. Při bezprosředním srovnání Dali znějí trochu jako ze sudu. Oproti Magnat je víc slyšet "reproduktor". Naproti tomu Dali jsou vhodné pro soustředěný poslech v blízkém poli, nejlépe umístěné na stojanech. Po chvíli poslechu je slyšet to co Magnat nepodávají tak zřetelně, zvuk, především vokál je znělejší, bez agresívních sykavek.

Závěr. Rozdíly ve zvukovém podání jsou velké. Dali hraje věrněji, Magnat líbivěji, s výškami zvýrazňujícími detaily. U tympánů je slyšet ne bum, ale doslova napnutí a zvuk blány. Dali je podají ne tak třpytivě, ale zobrazí víc tělo tympánu, které v podání Magnat chybí. To předurčuje použití jedněch i druhých.
V případě živení výkonným zesilovačem, na vyšší hlasitost, podání obou soustav lze očekávat trochu jiné než s tímto, kterému vyhovují citlivější Magnat. Dali jsem s výkonným zesilovačem nezkoušel. Mrňavé Magnat dokáže velmi přifouknout. Dali by měl také rozpohybovat aby se ukázalo co vydají. Rozdíl mezi soustavami je velký. Ale i malý, řádově v jednotkách dB, by byl výraznější než rozdíl mezi kabely, přenoskovými vložkami a podobně. Pro zvuk jsou klíčové reprosoustavy, jejich umístění v prostoru a vlastnost prostoru. Ostatní, je-li technicky v základu dobře provedeno, není významné. Další zkoušení bude jak se které soustavy projevují v reálném domácím prostoru a jak se doplňují s Magnat 202. To vyžádá čas, dlouhodobý poslech různého. V umístění ve kterém jsou, by soustavy i za desetinásobnou cenu neprojevily svou kvalitu, například zvukovou vyrovnanost. Nesnažím se o řešení ideální testovací, ale příjemné. Co ve studiu při měření a poslechu je nějak, doma je jinak. Uf. Testováním bych se živit nechtěl.