Kapitola Třetí: Wolfgang Amadeus MozartV celých dějinách klasické hudby snad není tragičtějšího data než 5. prosinec roku 1791. Toho dne zemřel ve Vídni v pouhých pětatřiceti letech Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart. Sám si říkal prostě Wolfgang Mozart. Dnes běžně používané druhé jméno Amadeus je italská alternativa jména Theophilius (či Gottlieb), v překladu "miláček boží". Při jeho koncertních cestách po Itálii jej místní publikum nenazvalo právě jinak než Amadeo a po jeho smrti se tak ustálilo Wolfgang Amadeus Mozart.
Hudební éra osmnáctého století je označována jako klasicismus. A přestože je Mozartův kompoziční styl v podstatě klasicistní, druhou polovinu tohoto století nelze nazvat jinak než dobou Wolfganga Amadea Mozarta, neboť tehdy nebylo hudebníka, který by se mu mohl rovnat. Beethoven byl příliš mladý a Haydnovy či Myslivečkovy schopnosti prostě nebyly na úrovni Mozartových, a to nejen v rovině komponování, ale též ve hře na hudební nástroje. Mozart byl tak ve své době nejen nejlepším hudebním skladatelem, ale též nejlepším klavíristou a kdyby trochu víc cvičil také i houslistou. Během skládání hudby prováděl v notovém partu zřídkakdy nějaké úpravy. Obvykle skladbu nejdřív zkomponoval v mysli a poté ji až zapsal. Například v originální partituře jeho poslední symfonie v C-dur, K. 551 "Jupiter" naleznete pouze dvě drobné korekce. Díky jeho mimořádné hudební paměti mu stačil jediný poslech, aby si zapamatoval i dlouhé a složité skladby a poté je celé přepsal do not. Proto je také někdy označován za "prvního hudebního piráta”.
Uvážíme-li věk, ve kterém zkomponovali svá vrcholná díla jiní velcí hudební skladatelé, jako jsou například Beethoven, Brahms, Čajkovskij či Dvořák, u všech se dané číslo pohybuje okolo pětapadesáti. Lze tak téměř s jistotou konstatovat, že o ty nejlepší Mozartovy skladby jsme spolu s jeho předčasnou smrtí přišli. Přesto je ale jeho hudební odkaz mimořádný. Zahrnuje opery, symfonie, koncerty, serenády, duchovní díla a prakticky vše myslitelné na poli komorní hudby. Dohromady více než šest set skladeb. Jsou označovány písmenem “K” podle Ludwiga Ritter von Köchel, který roku 1862 sestavil, respektive dokončil, souborný katalog Mozartových děl (sám Mozart je totiž chronologicky neoznačoval).
Jádro Mozartova orchestrálního díla tvoří zejména symfonie a klavírní koncerty. Nepanuje jasná shoda na tom, kolik jich vlastně složil. Nicméně poslední symfonie má číslo 41, zatímco klavírní koncert 27. K jeho vrcholným symfoniím náleží takzvané "Pozdní symfonie" zahrnující symfonie č. 35 až 41 s tím, že to, co by měla být 37. symfonie se vůbec mezi symfonie nezahrnuje a která ani nenáleží mezi jeho vrcholné skladby. Z klavírních koncertů patří mezi ty nejlepší cca posledních deset.
SymfonieOsobně mám obrovský problém se skutečností, že většina moderních nahrávek Mozartových symfonií obsahuje “nekonečné” repetice hlavních témat, aby tak danou skladbu "uměle" prodloužily. Namísto aby dané album zahrnovalo více skladeb, dostanete tohle. Holt komerční stránka věci prosákla i do nahrávání klasické hudby.
Když tedy pominu tento nedostatek, za nejzdařilejší nahrávky jak co do kvality zvuku, tak do uměleckého výkonu považuji následující:
-
Symfonie č. 35 a 36: Harmonia Mundi: Jiří Bělohlávek & Pražská komorní filharmonie (
https://listen.tidal.com/album/47020882)
-
Symfonie č. 38: Linn Records: Sir Charles Mackerras & Scottish Chamber Orchestra (
https://listen.tidal.com/album/156570987)
-
Symfonie č. 39 až 41: Ambroisie: John Nelson & Ensenble Orchestral de Paris (
https://listen.tidal.com/album/90856609)
Klavírní koncertyNaštěstí nahrávky Mozartových klavírních koncertů jsou obecně neduhu repetic ušetřeny. Je zde jeden mimořádný komplet (nezahrnuje všechny koncerty), který ačkoli nepatří mezi absolutní špičku v rovině kvality zvuku, musím jej doporučit, neboť svým uměleckým výkonem se jedná o možná vůbec nejlepší cyklus nahrávek Mozartových klavírních koncertů. Níže je uveden na prvním místě. Vedle toho bych se chtěl ještě krátce pozastavit nad Koncertem pro klavír a orchestr č. 20 v d-moll, K. 466. Nedávno jsem totiž v jiném vláknu o tomto koncertu psal, konkrétně o jeho velmi zdařilé nahrávce s klavíristou Leif Ove Andsnes. Nakonec jsem se ale rozhodl ji sem nezahrnout, protože si myslím, že kvůli svému příliš modernímu pojetí nepatří mezi Mozartovy referenční nahrávky. A teď už k věci:
-
Nejlepší komplet vůbec: Decca: András Schiff (klavír), Sándor Végh & Camerata Academica des Mozarteum Salzburg (
https://listen.tidal.com/album/4440474)
-
Klavírní koncerty č. 17 až 19 a 25: Decca: Mitsuko Uchida & The Cleveland Orchestra (
https://listen.tidal.com/album/77617410; https://listen.tidal.com/album/77695926)
-
Koncert pro klavír a orchestr č. 20 v d-moll, K. 466: Deutsche Grammophon: Jan Lisiecki (klavír), Christian Zacharias & Symphonie-Orchester Des Bayerischen Rundfunks (
https://listen.tidal.com/album/77691330)
-
Koncert pro klavír a orchestr č. 21 v C-dur, K. 467: Simax: Christian Ihle Hadland (klavír), Arvid Engegárd & Oslo Philharmonic Orchestra (
https://listen.tidal.com/album/18553474)
-
Koncert pro klavír a orchestr č. 22 v ES-dur, K. 482: Avie: Imogen Cooper & Northern Sinfonia (
https://listen.tidal.com/album/11159549)
-
Koncert pro klavír a orchestr č. 23 v A-dur, K. 488: Hänssler Classic. Iavn Moravec (klavír), Sir Neville Marriner & Academy of St. Martin in the Fields (
https://listen.tidal.com/album/12467973)
-
Koncert pro klavír a orchestr č. 24 v c-moll, K. 491: BIS Records: Yevgeny Sudbin (klavír), Osmo Vänskä & Minnesota Orchestra (
https://listen.tidal.com/album/26072365)
-
Koncert pro klavír a orchestr č. 27 v B-dur, K. 595: Mitsuko Uchida (klavír), Jeffrey Tate & English Chamber Orchestra (
https://listen.tidal.com/album/35085311)
Pár dalšíchVedle klavírních koncertů a symfonií nesmím zapomenout na jedinečnou Serenádu č. 13 v G-dur, K. 525, notoricky známou jako "Malá noční hudba" a Koncert pro klarinet a orchestr v A-dur, K. 622 (Minimálně si poslechněte jeho druhou větu, je překrásná):
-
Serenáda č. 13 v G-dur, K. 525: Harmonia Mundi: Andrew Manze & The English Concert (
https://listen.tidal.com/album/47007223)
-
Koncert pro klarinet a orchestr v A-dur, K. 622: BIS Records: Martin Fröst (klarinet), Peter Oudjian & Amsterdam Sinfonietta (
https://listen.tidal.com/album/12128398/credits)
OperyCo se oper týče, k těm nejlepším patří Figarova svatba, Don Giovanni, Takové jsou všechny (Cosi fan tutte) a Kouzelná flétna. Osobně moc operu neposlouchám, takže kromě dvou níže uvedených nahrávek Dona Giovanniho (což je má nejoblíbenější opera), za které ručím, berte ostatní doporučení trochu s rezervou. Nicméně si myslím, že všechny čtyři výborně nahrál dirigent
Yanick Nézet-Seguin pro
Deutsche Grammophon:
-
Figarova svatba, K. 492 (
https://listen.tidal.com/album/62539959)
-
Don Giovanni, K. 527 (
https://listen.tidal.com/album/16818215)
-
Cosi fan tutte, K. 588 (
https://listen.tidal.com/album/77793062)
-
Kouzelná flétna, K. 620 (
https://listen.tidal.com/album/114047596)
A ještě jedna vynikající nahrávka Dona Giovanniho:
-
Don Giovanni, K. 527: Harmonia Mundi: René Jacobs & Freiburger Barockorchester, etc. (
https://listen.tidal.com/album/47057370)
Duchovní hudbaZ duchovní hudby, kterou poslouchám ještě méně než operu, bych doporučil pouze dvě. Velkou mši v c-moll, K. 427 a Mozartovu úplně poslední skladbu, Rekviem v d-moll, K. 626:
-
Mše v c-moll, K. 427: BIS Records: Masaaki Suzuki & Colegium Japan etc. (
https://music.apple.com/cz/album/mozart ... 01207?l=cs)
-
Rekviem v d-moll, K. 626: LSO: Sir Colin Davis & London Symphony Orchestra & London Symphony Chorus (
https://listen.tidal.com/album/90051824)
Komorní hudbaA nakonec komorní hudba. Obecně velmi zdařilé jsou jeho klavírní sonáty č. 10 až 18, zejména pak Klavírní sonáta č. 11 v A-dur, K. 331 s legendární třetí větou známou jako “Turecký pochod” a Mozartova vůbec nejlepší - Klavírní sonáta č. 14 v c-moll, K. 457. Stejně jako v případě Mozartových klavírních koncertů i zde je jeden mimořádný komplet, který svým uměleckým výkonem zastiňuje všechny ostatní nahrávky klavírních sonát a který současně není úplně špičkový v rovině kvality zvuku. A je natolik mimořádný, že nedoporučím žádné další referenční nahrávky jen tu jednu. (Níže uvedený odkaz je na Apple Music, protože na Tidalu nejsou uvedeny názvy jednotlivých sonát.)
-
Klavírní sonáty č. 1-18: Brillant Classics: Klára Würtz (
https://music.apple.com/cz/album/mozart ... 86100?l=cs)
Dále vřele doporučuji
Kvintet pro klarinet v A-dur, K. 581. Možná jej budete znát z jednoho dílu Krtečka (pokud se nepletu, je to “Krtek a kalhoty”) nebo ze závěrečného dílu, respektive celovečerního filmu, seriálu MASH:
-
Kvintet pro klarinet v A-dur, K. 581: BIS Records: Martin Fröst (klarinet) & Vertavo String Quartet (
https://listen.tidal.com/album/12128398)
Nejlepší dostupné verze všech výše uvedených nahrávek jsou dostupné na prestomusic.com v CD nebo studiové (24bit/96kHz) kvalitě. (Je tu několik výjimek v podobě SACD - Malá noční hudba; a nahrávky od BIS Records)
Existuje celá řada dalších skvělých skladeb od Wolfganga Amadea Mozarta. Výše uvedené je takový “užší výběr”. Pokud bych ještě měl tento výběr zúžit a vybrat to absolutně nejlepší, potom by to byly následující (abecedně):
- Don Giovanni, K. 527
- Klavírní sonáta č. 11 v A-dur, K. 331
- Klavírní sonáta č. 14 v c-moll, K. 457
- Koncert pro klavír a orchestr č. 20 v d-moll, K. 466
- Koncert pro klavír a orchestr č. 24 v c-moll, K. 491
- Serenáda č. 13 v G-dur, K. 525 “Malá noční hudba”
- Symfonie č. 40 v g-moll, K. 550 “Velká”Na závěr bych se chtěl ještě jednou omluvit, že mi to trvalo tak dlouho a příště (raději už nebudu slibovat žádná data
) se můžete těšit na dílo největšího českého hudebního skladatele všech dob, Antonína Dvořáka.