Na čem se poslouchalo:
Motorola MPx220 + 2,5 -> 3,5 redukce (SW: Windows Media Player 9, Pocket Music 2.0)
Panasonic SL - SX425
EMGETON E6 Cult
Aiwa NSX-SZ 200
Co se poslouchalo:
Výběr nebyl rozhodně nahodilý. Každá písnička má svá jistá specifika, na která jsem se chtěl zaměřit. Dvě audio alba sloužila spíše pro porovnání rozdílu mezi mp3 a nahrávkou nijak neochuzenou.
Nerve - Rain (320 kbps)
Porcupine Tree - Way Out Of Here (128 kbps, 256 kbps)
Sepultura - Dark Wood of Error (variable)
Nevermore - Beyond Within (128 kbps)
Bruce Dickinson - Tyrrany of Souls (audio CD)
Dream Theater - Train of Thought (audio CD)
Co se konstrukce týká, omelu pouze starou písničku. Obojí sluchátka jsou do jisté míry skládací, poměrně bytelná, Kossy působí hlavně na hlavě poněkud "profesionálnějším" dojmem, Sennheisery na svoji cenovou kategorii rozhodně nevypadají. Tzv. Comfort Zone u Kossů k nastavení přítlaku na hlavu je poměně dobrá věc, nicméně si nemyslím, že by PX100 v pohodlí nošení nějak ztrácely. Více bych se tímto nezabýval, tyto sluchátka si každý může v obchodě vyzkoušet. Porta 0:0 PX100
Obecně se tvrdí, že PX100 ve srovnání s Porta Pro ztrácejí (pokud se tomu tak dá říct) hlavně v basovém a nižším středním pásmu. Zvuk je v základu vyváženější, řekl bych "profesionálnější". Může se zdát, že PX100 mají lehce přemrštěné výšky, ovšem dle mého názoru je tento fakt třeba brát s rezervou - záleží na tom, jaký zvuk berete jako referenční. Sennheisery zkrátka a jednoduše zahrají pouze a jenom to, co ve skladbě je. Pojďme si rozebrat jednotlivé skladby na jednotlivých přístrojích. Ideální by bylo, kdybyste si všechny hezky obstatrali, ať víte, o čem mluvím
Nerve - Rain: elektroniku zvládly PX100 subjektivně hůře než Porta Pro. Mp3 byla dostatečně kvalitní na to, aby nebyla slyšet žádná deformace, a to jak na výrobku firmy Sennheiser, tak na Kossech. Porta prokreslily "tepání" hudby lépe, než konkurence, PX100 zněly suššeji. Basový tón byl sice mohutný (až překvapivě), ale nic to nemění na faktu, že pro elektoniku (nebál bych se říct i techno a podobné) jsou Porta Pro vhodnější. Tento styl hudby není až tak náročný a proto basovost zvuku není na obtíž. Nic nepřekrývá natolik, aby to stálo za řeč. Porta 1:0 PX100
Porcupine Tree - Way Ouf Of Here: tato skladba byla vybrána především proto, abych viděl, nakolik si sluchátka poradí s propastným rozdílem v bitratu. Protože, nebudeme si nic nalhávat, 128 kbps není zrovna košer. Jako první šla na přetřes právě ona "nekvalitní" verze. Nebudeme si nic nalhávat - na PX100 se to poslouchat nedá. Šum a deformace výšek (činely) byly natolik výrazné, že v klidu domova bylo celkem utrpením doposlouchat skladbu do konce. Basová složka zněla poměrně suše, středy celkem ušly, nicméně jinam než do tramvaje bych tuhle kombinaci neriskoval. To Porta na tom byly o něco lépe, alespoň co do basové složky. Ta se u Sennheiserů téměř nedala poslouchat, Kossy ji se svojí zvukovou charakteristikou zvládly lépe. Basy byly prokreslenější, ale nikoli přehnané. Výšky byly stejně žalostné jako u PX100, ale celkové podání hudby vyznělo s Porta Pro lépe, ač nevěrohodně. To kvalitnější 256 kbps byla naprosto jiná káva. Výšky se u obou jako zázrakem krásně srovnaly, u PX100 se prokreslily basy a sluchátka poprvé ukázala, proč si je lidé, kteří je mají rádi, tak váží - nádherný, prokreslený zvuk se všemi detaily. Nechyběly basy, výšky ani středy, mému uchu svědčil i jejich poměr. Basový buben zněl plně, nikoli suše, činely křišťálově čisté. U Porta Pro jsem zaznamenal taktéž velmi, velmi znatelný posun. Výšky se pročistily, basová složka o něco také. Rozdíl ale nebyl tak patrný jak u Sennheiserů a to, co jsem u nekvalitní nahrávky vyzdvihoval jako plus, totiž plné a prokreslenější basy, mi trochu začínalo vadit, basů bylo na můj vkus více, než je zdrávo. Trochu tím ztrácely středy, ale příjemným překvapením pro mne byla slyšitelnost výšek a jejich podání. Kossy vyhrály první kolo, Sennheisery druhé, celkové skóre tedy stále 1:0 pro Porta Pro.
Sepultura - Dark Wood of Error: variabilní bitrate nedělal ani jedněm sluchátkům potíže. Kvalita prakticky nerozeznatelná od originální nahrávky, styl hudby něco mezi prvními Nerve a druhými Porcupine Tree (narážím na elektroniku pomáhající bicím). Opakoval bych pouze to, co jsem již napsal. Ani jedny sluchátka mne nepřesvědčily o tom, že bych jim měl dát bod, skóre tedy zůstává stále 1:0 ve prospěch Kossů.
Nevermore - Beyond Within: přiznávám se, tahle skladba byla vybrána záměrně s účelem trochu potrápit Kossy. Kdo zná album Nevermore: Dreaming Neon Black, ví, že nahrávka má velmi neobvyklý zvuk, "čvachtavé" bicí a celkovou zvukovou nevyváženost, kdy vévedí basy, středy jsou utlumeny a výšky vytaženy. Byl jsem tedy zvědav, nakolik si Kossy poradí s už přebasovanou nahrávkou. Nebudu dlouho napínat - nedopadlo to dobře. Přebasovanost byhc ještě přežil, ale to hučení, které se místy ze sluchátek ozývalo, to už byla poměrně silná káva. V kombinaci s kvalitou nahrávky se z jinak povedené hudby stal nehorázný mišmaš basů, čvachtání dvojkopáku a zpěvu. PX100 v tomto směru jednoznačně zvítězily, když sice výšky trhaly uši (ve smyslu kvality, nikoli síly), ale basů nebylo tolik a hudba se dala v rámci možností alespoň poslouchat, což se o Kossech nemůžu s čistým štítem říct. PX100 srovnávají na 1:1.
Dvě originální nahrávky nepřinesly žádné překvapení. Zvuk obou sluchátek je na špičkové úrovni, každý ale trochu jinak. Porta mají zřetelně zesílené pásmo do 1 kHz, a je jen na posluchači, zda to bere jako plus nebo mínus. Zajímavým se ale ukázalo být experimentování s ekvalizérem - nejdříve přišly na řadu PX100, ze kterých jsem se snažil vymáčknut zvuk o charakteru Porta Pro. Šlo to - po poměrně masivních korekcích. Zmiňované pásmo do 1 kHz stačilo zesílit o cca 4 - 6 dB a zvuková charakteristika se velmi přiblížila tomu, co "leze" z Port. Sennheisery zvládly svůj úkol poměrně přesvědčivě a myslím si, že po drobných korekcích v pásmu výšek a delším pohrávání si s EQ bych z nich dostal zvuk téměř totožný. Porta Pro si s ekvalizací poradily o něco hůře. Stáhnutí basů mělo za následek ztrátu prokreslenosti a plochost zvuku, když jsem se snažil jít opačným směrem (tedy přidáváním výšek), byl výsledek slibný. Do té doby, než začal lehce odporovat můj přehrávač. Nejsem přílišný zastánce ekvalizace, i když používání The Plug už ve mně jakousi hranici zbořilo.
Nicméně Sennheisery se ukázaly jako flexibilnější, vedou tedy 2:1.
A to je i konec, přátelé. Porta Pro jsou sice pořád o něco málo dražší, ale ne o moc, cenový argument se tedy neuplatní v plné míře, a proto musím znovu konstatovat to, že každému vyhovuje něco jiného. Pokud někdo čekal ono pověstné rozetnutí, nedočká se. U mě vyhrály Sennheisery, pokud ale někdo poslouchá méně kvalitní nahrávky (já tomu říkám znásilňování sluchových kůstek), udělá lépe s Kossy. Pokud někdo rád basy, koupí taky Porta. Ale předesílám, že Sennheisery to zvládnou také. V opačném směru si nejsem až tak jist.
).
