Tak jsme se všichni vrátili z "háj - endu" plní nových zážitků a emocí. Vlastně jsme se nakonec sešli pouze 3, já, bíňák a bubák. Ale i tak jsme si to pěkně vychutnali. Výstava se konala jako každý rok v pražském hotelu Corinthia Towers (bývalý hotel Fórum). Sympatickém mrakodrapu z nějž je krásný výhled. Ale teď k věci. Všichni 3 co jsme se zde sešli nemáme velké zkušenosti s reprosoustavami a zesilovači kategorie co bylo možno vidět a slyšet na této výstavě takže toho bohužel asi příliš mnoho nepovíme. Ale co se sluchátek týče, tak i přes samozřejmě krátký poslech jsme si udělali obrázek a ten se pokusím teď za sebe zprostředkovat i dalším. Nelze to však brát příliš vážně. Jsou to skutečně jen dojmy.
Reprostoustav bylo na výstavě větší množství a popravdě mě většina z nich vůbec zvukově nenadchla. Důvody je myslím jasné každému návštěvníkovi této a podobných akcí: nevhodný poslechový prostor, vysoká hlasitost reprodukce a často ne úplně vhodně zvolená hudba. Zvlášť vysoká hlasitost ve spojení s malými pokoji asi dělala svoje. Byl často slyšet jen přebasovaný řev. Nebylo asi náhodou že mě nejvíc nadchly sestavy vystavované ve větších pokojích. Konkrétně ve 3. patře mě nadchly reprosoustavy Cabbasse a úplně nejvíce jedny elektrostatické reproduktory jejichž značka se mi úplně vykouřila z hlavy. Pěkně čistá reprodukce s překvapivě výraznými basy. Až jsem se divil odkud ty basy lezou. Že by opravdu z té směšné "síťky"? Tušim, že byly jediné repro s elektrostatickou konstrukcí na celé výstavě. Jak říkám do sféry repro se teprve dostávám, tak prosím omluvte mou neznalost.
V 11. patře se mi líbily reprosoustavy Mission a taky české Noble Audio Lucid.
Co se sluchátek týče tak jsem si skutečně přišel na své. Celou dobu jsem se těšil na to až si poslechnu "bájné" Sennheisery HD800. To se mi splnilo. V salónku společnosti Panter Praha bylo možno si vyzkoušet všechny lepší modely Sennů. Osmistovky mě doslova rozsekaly. Jejich nádherně dynamický a zároveň čistý zvuk se mi vryl do paměti. Je to bez "keců" podstatně lepší než HD600 jejichž jsem vlastníkem, případně HD650. To můžu říct s klidným svědomím i po tak krátkém poslechu. Následně jsem zkoušel i nové HD380, tedy nový uzavřený model. Popravdě vůbec to nebylo špatné na uzavřená sluchátka. Docela mě překvapila. Ale oproti otevřeným HD600 je to horší poslech o tom není pochyb. Zklamala mě HD25 -II. Nepřesný a jakýsi nevýrazný zvuk či jak to nazvat. Nutno zmínit, že všechna tato sluchátka byla napojena na Benchmark DAC1, tedy úplnou špičku mezi externími D/A převodníky. Tam byl pouštěna hudba z notebooku skrze foobar2000. Do HD800 mi pustili Led Zeppelin a Al Di Meolu.
Bína a Bubák, známí to "špuntaři" se hned sápali i po Sennheiseru IE8. Tedy in-ear novince z vyšší třídy. Narozdíl od nich (určitě se ještě zmíní) se mi jejich zvuk docela líbil, lepší než např. u HD380, ale horší než UE Triple Fi10. IE osmičky jsme zkusili na iRiver Lplayeru a Cowonu D2. Ještě bych vypíchnul opravdu příjemný příslup lidí z Panter Praha, kteří vyšli vstříc a např. zmíněné IE8 kvůlli nám vybalili nové z krabice.
Dál jsem navštívili salónek vyhrazený Beyerdynamicům. Taky jsem zkusil všechny zástupce známé trojky DT770, DT880 a DT990. DT770 nebyly vůbec špatný, ale pak jsem zkusil DT990 a to bylo jinde, lepší. Pěkný, detailní a hutný zvuk. Osmsetosmdesátky totéž, možná ještě lepší. Výrazné jak všude zmiňované výšky tak i basy. Docela bych si je doma nechal líbit. Nicméně oproti předtím zkoušeným Sennum HD800 o třídu níž, spíše srovnatelné s HD600.
Pak jsem zkoušeli pomyslný vrchol sluchátkového světa, Staxy. V místnosti bylo na stole naskládáno tuším 5 modelů vzestupně od nejhoršího/nejlevnějšího po nejlepší. Přesně ve stejném pořadí jsem to i zkoušel. SR202: docela zajímavý. Zaujaly mne detailní výšky. SR404: o něco lepší, už to začíná být skutečně zajímavý. Pak tuším Signature 707: to je bomba! Tomu nic nechybí. Středy a výšky nádherný a co víc, basy taky. Takže tomu co se povídá na fórech o nevýrazných basech elektrostatů ode dneška asi tolik věřit nebudu. Pak přišly Stax Omega: málem jsem padnul na kolena! Absolutní nirvána. Mohutné a hluboké basy, vokály v obrovském prostoru s fascinujícím detailem a vysoké tóny jakbysmet. Velmi rychle jsem zapoměl na Sennheisery HD800, Staxy 707 a Omegy byly zase dál. Ale první 2 modely, tam bych to tak jednoznačně neviděl.
Jako poslední sluchátka jsme s klukama zkusili Grada. Dost nepříjemné ale bylo, že neměli v daném salónku žádný zdroj ke kterému bychom sluchákta připojili. Takže z nouze zas Cowon a Lplayer což není ideální. Měli tam modely 325i a pak další 3 z toho 2 nejvyšší jejichž přesným označením si nejsem jist. Tuším RS1 a GS1000. No přišlo nám trapný dávat na mp3 přehrávač zmíněné vrcholné modely tak jsme je ani nezkoušeli. Zkusili jsme 325-ky. Pro mě osobně zklamání. Agresivní, převýškovaný zvuk. Malý prostor a nedomrlé basy. Ale neberte mě vážně, pravděpodobně je to použitím mp3 přehrávače, který byl hlasitostí vybuzen na maximum. S odpovídajícím zdrojem by to bylo jinde. Je to chyba vystavovatele, že tam žádnou možnost poslechu na svém zdroji neměl. Možná jsme byli jediní kdo je za celou dobu výstavy zkoušeli. Ale pohodlí taky nic moc, prostě to nejsou plnohotnotné circumaurály, spíš superaurály.
Osobně jsem pln dojmů. Zvlášť dvojka Sennheiser HD800 a Stax Omega mě opravdu ještě dlouho budou ležet v hlavě. Abych si udělal nějaký názor na lepší reprosoustavy, tak budu muset asi obejít nějaký hi-fi studia, protože tady na výstavě mě to z výše zmíněných důvodů moc nenadchnulo.
Po výstavě jsme s klukama zašli "na pár" do hospy. A trochu jsme rozebrali naše poslechový dojmy. Zároveň jsem zkusil Biňasovy Phonaky. Opravdu dost slušný sluchátka. Pěknej detail, výšky a tak nějak celkově lepší než např. UE Super Fi5.
Zprava: Bubaak a Bína