Neznáte někdo tenhle zesík

[Tomplee]

Zdravím, tenhle zesík mi zbyl po tchánovi. Nepoznáváte to někdo? Ovšem to je DIY, ale jde mi o to, jestli to není něco známého, třeba za amatérskýho rádia, nebo tak něco. Díky.

[EKKAR]

Podle kondenzátorů a tranzistorů je to počátek 80.let - přesnější vyjádření o autorovi zapojení ale dát nemůžu, potřeboval bych na to podrobnější fotku, ze které bych přečetl označení na pouzdrech výkonových tranzistorů případně označení zespodu na desce s plošnými spoji - nebo aspoň fotku, na které vyznačíš šipkou od textu/popisu napsaného někde po straně konkrétní kus. Jestli si pan tchán tu desku objednal, mělo by na ní být kódové označení - podle něj by se dalo dohledat ze kterého čísla a ročníku zapojení je. Horší situace s identifikací může nastat, pokud byl pan tchán natolik zručný bastlíř, že si desku vyráběl sám - takoví kutilové a bastlíři se většinou neobtěžovali na desku nějaké označení pro pozdější možnou identifikaci vůbec umisťovat. Z Amatérského rádia to může být tak na 50-60%, obdobné plánky vycházely i ve sbornících HiFi-klubů SVAZARMu. Rozhodně je to nějaká kompilace. Celé to je dost solidně udělané, i když podle velikosti síťového trafa to nějaký zvláštní výkon nemá - odhadem tak 2 x 30-35W sinus. Bližší opravdu jedině podle podrobnějších fotek.

[kammo122]

nice ..velmi solidna domaca praca ...

[kolega]

No já bych asi řekl, že to může být i ryze individuální konstrukce (a velice fundovaně udělaná), nenapadá mě žádná podobnost s přístroji, které se dělaly tehdy, jako byly třeba takové Transwiwaty, Zetawaty, Texany, a pod. Ale mohu se mýlit.

Jo, jo, chtělo by to větší fotku (vyšší rozlišení), zejména tu první - pohled zhora, aby byly čitelný nápisy na výkonových tranzistorech a integráčích, jestli to je na bázi nějakých OZ MAA503 , nebo už něčeho lepšího (komplikovaný zdroj by nasvědčoval použití OZ). Ten výkon by mohl být i větší, jak tak na to koukám, je to trafo typu C, tedy s orientovaných plechů, které si nechají líbit velké sycení a tím přenesou i větší výkon (oproti stejně velkým trafům se standardním sycením). Tohle bych "šacoval" tak na 180-200W, tedy nf sinusový výkon by mohl dosahovat až 2x70W. Podobné transformátory jsme tehdy v těh 80 letech bagrovali z tehdy dosluhujících sovětských (rozuměj ruských) elektronkových televizorů. Byly výhodné právě pro svůj velký výkon/malé rozměry a také malý rozptyl magnetického pole - nemusely se stínit.
A použití dvojitých potenciometrů s přesným souběhem napovídá, že to asi byl zesík docela (na svou dobu) kvalitní, tedy asi né osazený OZ MAA503, jak jsem myslel původně, ale něčím lepším, tehdy z "nepřátelského" kapitalistického zahraničí. (např hit byly tehdy nízkošumové OZ NE5432, pokud si dobře vzpomínám).
Otázka ale je, zda po těh letech bude tento "stroj" ještě fungovat a zda se vyplatí, pokud to fungovat nebude, investovat do toho ani né ani tak peníze, tyto součástky jsou dnes za hubičku, ale hlavně čas na opravu.

[EKKAR]

2 kolega:
ten zdroj má evidentně několik sekcí - minimálně 4 (výkonová pro zes a 3 stabilizované - v horní části fotky 2560 uprostřed jsou 3 Graetzovy usměrňovače z diod řady KY132/150 (modré pruhy na straně katod) a pravděpodobně 3 výkonové integrované stabilizátory z řady MA78xx, dole hned nad červeným PVC potaženými elyty jsou 4 diody pravděpodobně KY708 nebo 710 - a BEZ CHLADIČE, takže jimi asi není usměrňován proud vyšší než cca 3A - podle toho tipuji výkon). Samotné výkonové zesilovače jsou nad sebou - na fotkách jsou patrné 2 desky v zadní části zesu, umístěné cca 2cm nad sebou s pravděpodobně společným (?) chladičem. V buzení vůbec nemusí být žádný operák - ta kulatá pouzdra můžou být trandy z řady KF5xx. Samotný zes vůbec nemusí být nějak pojmenovaný - hodně konstruktérů svá díla zveřejnilo jen jako "Nízkofrekvenční zesilovač", nanejvýš s údajem o dosahovaném výkonu - viz třeba zesilovač, dnes označovaný jménem svého konstruktéra jako "Andrlík" (Konstrukční příloha AR 1985) byl autorem označen jako "SU-7070", což si samozřejmě dnes už skoro nikdo neuvědomí - viz fotka na obálce zmíněné prílohy (můžu oskenovat jako důkaz).
Dále: neznám žádný operační zesilovač NE5432 - ani obyčejný, ani nízkošumový. Asi jsi měl na mysli NE5534(AN/AP) - jednoduchý nebo NE5532AP - dvojitý. Na fotkách od tazatele žádné pouzdro DIP8 nevidím, spíš bych tipoval, že v ekvalizéru (v přední části za čelním panelem se stereopotenciometry) jsou použité východoněmecké čtyřnásobné operační zesilovače s j-FET vstupy typu B084 nebo možná "nízkošumové" provedení B074 (východoněmecké ekvivalenty "Texasů" TL074/084), případně nějaká varianta LM324 - můžou to být třeba rumunské βM324 - vidím tam 3 pouzdra DIL14 v objímkách.
Tolik k dohadům a ODHADŮM. Opravdu identifikovat se ten zesilovač budu moci pokusit až podle podrobnějších fotek a to i spodní strany desky toho zesilovače (obrazce plošných spojů). Pokud ho najdu a identifikuju, jsem schopný oskenovat celý článek a poslat ho na mail nebo i jen odkázat na konkrétní číslo a ročník.

[Tomplee]

Pánové, děkuji vám zdvořile.
Nové fotky nemůžu momentálně udělat, protože stroj už je nejen zase sestaven a uklizen, ale hlavně je daleko a uvidím ho nejdřív o víkendu. Původní fotky ale dodám za chvíli v plném rozlišení, jen co se mi povede je aploudovat.
Zatím jsem ten stroj jen profouknul vzduchem, hraje zdá se docela příjemně, ale je slyšet pulsující brum, který je slyšet jak z beden, tak přímo ze stroje (až rezonuje krycí plech). Takže určitě nepůjde do šrotu. (Já jsem ovšem elektromudl, takže sám si to renovovat nebudu, pokud to bude něco náročnějšího než jen opravit poškozený kontakt)

[Tomplee]

Tak tady jsou ty obrázky v plném rozlišení:
shora
zpředu
zezadu
zleva
zprava

Díky, EKKARe.

[EKKAR]

Hm, ten "pulsující brum" bude nějaký napůl vyschlý elektrolyt nebo to může být i zemní smyčka - doporučuju přečíst http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... 0&thold=-1 a zařídit se podle článku. Jestli to ale drnčí i uvnitř skříně, bude na vině trafo, které i přes konstrukci s jádrem "C" má nějaké rozptylové pole - může to být i třeba lokální zkrat a přetížení některého vinutí, který způsobuje větší a silnější rozptylové magnetické pole.
Na ty fotky si klidně počkám i do víkendu, jak se zdá, tak zesík je víceméně funkční (není divu, tyhle konstrukce, pokud se dobře navrhnou a udělají a nepoužívají se "na krev", vydrží hodně), takže oprava nebude nijak finančně náročná - tipoval bych to na několik stokorun maximálně. Bude ale potřeba servisní zásah ohledně toho brumu - to znamená nejdřív sehnat schéma a pak ochotný servis, který by na základě schématu byl schopný zes opravit. Může to být i schopný bastlíř - koneckonců je to amatérská konstrukce...

[EKKAR]

Aj waj - prů*er!
Ty stábly se mi potvrdily - 2x MA7815 a 1x MA7805 (nevím, k čemu tam je +5V - ale to je vedlejší), stejně tak 4násobné "Made in DDR" operáky B084D jak v ekvalizéru, tak v indikátoru úrovně s A277D (pohled zprava - řídí ty LEDky na panelu). V té lesklé obdélníkové krabičce je na 100% předzesilovač pro přenosku - bohužel má křišťálová koule s dalekým dosahem je v servise kvůli seřízení, takže Ti nepomůžu s jeho zapojením/typem. Deska s relátkem je určitě ochranný obvod pro repra - aby se nepoškodily nebo nezničily lupnutím při zapnutí/vypnutí.
Horší je, že není čitelný popis na výkonových trandech nf stupně - až to budeš fotit o tom víkendu, zkus se podívat, jestli na nich není nějaký popis z boku, na válcové ploše toho "kloboučku" - a samozřejmě to i vyfotit. Na webu, kde najdeš linknutý článek o zemní smyčce, je i diskusní fórum - tam se můžeš případně poptat po bastlíři, který by podle Tvého bydliště mohl pomoci s případnou opravou. Já se pokusím o identifikaci zapojení - můžeš se samozřejmě optat i tam.

[kolega]

Tak podle těh detailnéjších obrázků je to daleko jasnější, se vším co z nich vydedukoval a napsal EKKAR souhlasím (označení tech OZ 5432 jsem jen odhadoval, už si přesně nevzpomínám ,měl jsem na mysli ty co uvádí EKKAR, ale stejně jsem je uváděl jen jako příklad, né že tam přímo jsou - ale mohou být třeba v těch předzesilovačích)
Také z těh obrázků plyne, že to zase takový zázrak nebude, spíše pěkný "bastl". Chaotické a nestíněné přívody k potenciometrům, a hlavně bych rozhodně alespoň vyměnil, zvláště pokud nemáš pojištěnou domácnost proti požáru, ty stíněné kablíky, které vedou od síťového vypínače jednak k primáru trafa a k síťové pojisce a přívodnímu konektoru. To je fakt na pořádnej průšvih, ten použitej nf kablík není určen pro toto napětí a proudy (toto trafo má při zapnutí velký magnetizační proud), ani tento účel použití.
Použití integrovaných stabilizátorů 78xx může být i zdrojem těh pulzujících brumů, protože zřejmě jeden (nebo i více) z nich kmitá (což oni velmi rádi ), je třeba na nich zkontrolovat blokovací kondiky (na vstupu i výstupu každého z nich musí být kondík alespoň 100nF co nejblíže vývodům. I v tomto případě bych doporučil preventivně vyměnit všechny elektrolitické kondenzátory.

[EKKAR]

...označení tech OZ 5432 jsem jen odhadoval, už si přesně nevzpomínám, ale uváděl jsem je jen jako příklad, né že tam přímo jsou...

Žádný takový typ totiž neexistuje - jen ty, co jsem napsal já - 5534 a 5532. Taky jsem tím nemyslel, že by tam měly být - jen že 5432 je neexistující typ.

Také z těh obrázků plyne, že to zase takový zázrak nebude, spíše pěkný "bastl". Chaotické a nestíněné přívody k potenciometrům, a hlavně bych rozhodně alespoň vyměnil, zvláště pokud nemáš pojištěnou domácnost proti požáru, ty stíněné kablíky, které vedou od síťového vypínače jednak k primáru trafa a k síťové pojisce a přívodnímu konektoru. To je fakt na pořádnej průšvih, ten použitej nf kablík není určen pro toto napětí, ani tento účel.
Použití integrovaných stabilizátorů 78xx může být i zdrojem těh pulzujících brumů, protože zřejmě jeden (nebo i více) z nich kmitá (což oni velmi rádi ), je třeba na nich zkontrolovat blokovací kondiky (na vstupu i výstupu každého z nich musí být kondík alespoň 100nF co nejblíže vývodům. I v tomto případě bych doporučil preventivně vyměnit všechny elektrolitické kondenzátory.

Přesně tak, raději vyměnit všecky elyty včetně těch velkých červených ve zdroji - koupit tepelnou třídu odolnosti lépe do 105°C než do 85°C . S tím brumem bych si nebyl tak jistý s vinou na straně stáblů - to by těžko drnčela skříň zesu. Spíš je tam něco povoleného, co bude stačit dotáhnout nebo zatlumit proti vibracím.

[kolega]

Jo s tím brumem je to složitější, zvláště, když je to pulzující. Proto se přikláním k tomu vf kmitání nějakého ze stabilizátorů, čímž se v rytmu těh půlzů přetěžuje zdroj - trafo proto víc vrčí, což se přenáší do kostry -šasi, proto rezonují plechy. Ale může to dělat i nějaká závada v jednom z koncových stupňů, ale to by mu při tom pulzování brumu i "pumpoval" basák. Také by se tím přetěžoval zdroj atd, atd. Ale to jsou zase jenom mé odhady, chtělo by to proměřit, či zkouknout na bijáku.

Možná by to šlo i laicky identifikovat tak, že pokud to způsobuje nějaký ze stabilizátorů, tak se při tom budou jistě přehřívat usměrňovací diody, které ho napájí, nebo pokud to bude dělat jeden z koncových stupňů, tak se budou časem, až se prohřeje chladič, hřát ty výkonové doidy hlavního zdroje - ale také bude pumpovat ten basák, což mu ale hrozně škodí a mohl by se v tom lepším případě jen částečně odmagnetovat jeho permanentní magnet, ale v tom horším případě by odešla jeho kmitací cívka.

[EKKAR]

Každopádně to chce škopík a generátor - a měřit. Což takhle po netu dost dobře nejde...

[Tomplee]

EKKARe a kolego, díky za skvělou dálkovou diagnostiku.
(I když to, co jste psali na základě těch malých fotek, se mi líbilo tochu víc )

Samozřejmě když to drnčelo, tak jsem přitáhnul/vypodložil krycí plech, takže ze skříně už to tollik nejde.

Ten brum, se mi zdá, je možná nepatrně silnější, když je přepnuto na "phono".

Poté, co je vidět, že je to spíš bastl než zázrak, máte pocit, že má smysl s tím něco dělat?

Ještě tedy zkusím o víkendu udělat nějaké fotky.

[Ovo]

...
Horší je, že není čitelný popis na výkonových trandech nf stupně ...

Myslím si, že v té době vyráběla Tesla jen jeden komplementární typ tohoto rozměru (KD605-607/615-617).