Demagnetizér CD, SACD, DVD Acoustic Revive RD-3

Kabely, převodníky, tunery, mikrofony, gramofony

Moderátor: Moderátoři AVMania.cz

Odeslat příspěvekod artam 23. 2. 2010 16:03

Len pre upresnenie, "lepsie" mechaniky som samozrejme nemyslel v zmysle "kvalitnejsi vyrobok"... ;)
Neviem, ci to plati aj pre CD (pretoze audio CD palim stale na overenej a spolahlivej Yamahe), ale u DVD viem, ze napriklad moja stara LiteOn LH-18A1P ma funkciu Smart-Write, ktora sa aktivovala programcekom (bol k dispozicii na internete vyrobcu) a funguje to tak, ze sa mechanika postupne "naucila", t.j.s kazdym dalsim vypalenym mediom sa dosahovala mensia chybovost az sa to asi po 6 - 7 vypaleniach ustalilo na slusnej nizkej hodnote (kontrola cez KProbe na referencnej SOHW-1693).
artam
Mírně pokročilý

Odeslat příspěvekod Odar 23. 2. 2010 16:07

Podla mna to znamena, ze pri paleni si uchovala ID vyrobcu DVD, niekde si zapisala vysledok a potom to tahala z databazy pri dalsom paleni a mozno si doladila rychlost a nastavenie laseru. V globale - podla mna, keby hned palis pomalsie, mas to to iste. Osobne som nikdy DVD nad 8X nepalil. Audio CD maximalne 12X. Datove CD 48X - nech to para tlaci :D
Odar
Trvalý BAN

Odeslat příspěvekod EKKAR 23. 2. 2010 16:36

Já jsem se dověděl (když jsem po důvodech chyb vzniklých "rychlopalbou" pátral), že nejde o hloubku pitu nebo o výkon laseru - ale o to, že vinou rozdílné rychlosti otáčení jsou "náběžné" a "spádové" hrany pitů (neboli stop po laseru v aktivní vrstvě) při menší rychlosti otáčení určitým způsobem lépe ohraničené, než je tomu při rychlosti vyšší - a tím pádem při čtení nedochází k tolika chybám detekce začátku a konce jednotlivého pitu. K tomu samozřejmě dochází vždycky, i u nejmenších rychlostí, jde spíš ale i o to, že běžné CD a DVD přehrávače neobsahují tak výkonné procesory a ve svém firmwaru nemají tolik samoopravných algoritmů, které má soft v každém běžném PC - tam prostě jde "zapřáhnout" do opravy chybných dat daleko vyšší výpočetní kapacita (a také i rychlejší procesor), což ve finále vede k tomu, že PC přečte a korektně zobrazí i to, co stolní/kapesní přehrávače dávno vzdaly. Mám tuto zkušenost ověřenou i s poškrábanými disky - CD mechanika ve "věži" ani běžný stolní přehrávač CD/DVD mi originální lisovanou (ale poškrábanou - holt děti...) desku nevzal, oba vyhazovaly "No disc" - a LG mechanika v PC mi "cédéčko" poměrně v pohodě načetla a dovolila udělat image, který po vypálení na běžné médium Verbatim (rychlostí 8x) oba výše zmíněné přehrávače naprosto v pohodě načítají a reprodukují... To načítání sice trvalo asi 2x déle, než u méně poškozených médií, ale image byl čistý - a výsledné vypálené CD také neskáče ani nepraská.
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod artam 23. 2. 2010 19:52

EKKAR:
Na zmenu urovne 0/1 sa nedetekuju hrany, ale zmeny urovne medzi odrazom a rozptylom lasera vnutri pitov a na landoch, clock sa priebezne synchronizuje v kazdom bloku a rozsah odchylky casoveho intervalu je v norme definovany tak velkoryso, takze "hrany" pitov nie su az tak zaujimave, kludne mozu byt "rozplizle". Pochopitelne, nie az tak, aby sa pity prekryvali, potom nezostane medzi nimi ziaden land.

Zas aby bolo jasne, nevypaluju ziadne vzorove a krasne rovnomerne utvary. V podstate sa vlastne vobec "nevypaluje" diera do farbiva, ako si mnoho ludi mysli. Funguje to tak, ze to farbivo sa v mieste posobenia lasera takpovediac "uvari" a vytvori taku nepriesvitnu hrudku, cosi ako oskvarok, na ktorom sa laser rozptyli. Pozri sa na to niekedy mikroskopom, az budes mat moznost.

Najdolezitejsi je preto pomer medzi urovnou odrazeneho lasera od landu a rozptyleneho od zoskvareneho pitu. Ked laser malo hreje (t.j. pri kratkom case ma nedostatocny vykon), tak sa farbivo nedostatocne zoskvari a ciastocne odraza laser naspat. Potom "fotobunka" ma problem vyhodnotit, co vastne vidi a chyba je na svete.

Stolne prehravace maju oproti PC mechanikam inak konstruovanu optiku a servo pre ostrenie, a samozrejme tiez vykonnejsi vlastny procesor. To je jasne. Musia totiz aj pri vyssej rychlosti dokazat zaostrit a sledovat stopu a spolahlivo z nej citat data, korigovat/samoopravovat. To stolne prehravace nemusia.
artam
Mírně pokročilý

Odeslat příspěvekod Nolwendil 23. 2. 2010 20:25

No on to asi myslel tak, že právě v místech, kde průhledná a tedy i odrazná plocha přechází do té seškvařené ten přechod může být tak dlouhý, že s tím mají přehrávače problémy.
Still round a corner there may wait, a new road or a secret gate...
Nolwendil
VIP uživatel
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod artam 24. 2. 2010 11:51

Nolwendil: Mhm, mne to z jeho popisu sice take zrejme nebolo... ale v kazdom pripade je opakovanie matkou mudrosti... alebo tak nejako :)
artam
Mírně pokročilý

Odeslat příspěvekod EKKAR 24. 2. 2010 12:33

Nolwendil mne zastoupil - ano, vyhodnocuje se úroveň, jenže během přechodu by změna měla být co nejstrmější - aby se vstup nacházel co nejkratší dobu v onom rizikovém pásmu přechodu mezi skutečně detekovanými úrovněmi. A protože začátek i konec onoho "oškvarku" (jak zase správně tvrdí artam) není u velkých záznamových rychlostí ostrý, ale dochází k "rozmáznutí" (a tím většímu, čím rychleji se disk při zápisu točí - seškvaření barevné vrstvy nevzniká ihned v plné úrovni, ale postupně narůstá a zase zaniká a tím se i nikoli skokem, ale plynule mění koeficient odrazu světla od seškvařené/neseškvařené vrstvy) - tak při čtení může docházet k tomu, že přechod výstupního signálu z optického čidla mezi logickými úrovněmi není dostatečně časově strmý a dojde k zákmitům nebo k falešným překlopením tvarovacího hradla. Tím právě vzniká chyba čtení - podobně jako když se vinou poškrábání krycí vrstvy polykarbonátu do signálu optiky dostanou falešné přechody mezi různým jasem odraženého světla. Pak je všecko jen "v rukou" algoritmů, vyhodnocujících kontrolní součty a případně na jejich základě korigující chyby.
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod artam 24. 2. 2010 17:46

EKKAR: Ehm, nie zeby som mal potrebu rypat, :) ale co pises tak celkom nezodpoveda tomu, ako to funguje.

Pises: "...že přechod výstupního signálu z optického čidla mezi logickými úrovněmi není dostatečně časově strmý a dojde k zákmitům nebo k falešným překlopením tvarovacího hradla. Tím právě vzniká chyba čtení!..."

Prave to som sa snazil vysvetlit, ze logicka uroven "preklopenia" 0/1 (alebo opacne) sa nesnima v okamihoch prechodu medzi urovnami. Snima sa ZHRUBA UPROSTRED pitu alebo landu medzi pitami. Strmost hrany prechodu vobec nehra podstatnu ulohu pri samotnej detekcii logickych urovni. Dolezite je len to, aby sa pity nespojili k sebe tak, ze medzi nimi nebude dostatocny land.

To mas prakticky presne identicke, ako u serioveho prenosu dat. Na zaciatku sa na zaklade synchro impulzov (alebo start pulzu) nasynchronizuju PLL hodiny a potom sa uz len "seka" hradlom a snima, ci je 1 alebo 0 podla toho, kde prave v okamihu hodin hradlo padne. Ziadne hrany od pitov.
artam
Mírně pokročilý

Odeslat příspěvekod Nolwendil 9. 4. 2010 13:59

Mám tady jeden nový přírůstek. Co si myslíte o ošetřování audio zařízení (hlavně kabelů) extrémně nízkými teplotami, konkrétně -176°C? Přikládám zdroj, ať si může každý udělat svůj názor... http://www.cryo-parts.com/whycryo.html
Still round a corner there may wait, a new road or a secret gate...
Nolwendil
VIP uživatel
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod karkar 9. 4. 2010 15:38

Ja si osobne myslim, ze je to opet uplne k nicemu. :D

Nicmene jsem si jisty, ze to kazdemu, kdo si zaplati takovouto proceduru na nejake obzvlaste drahe kabely, urcite prinese jasnejsi vysky, sametovejsi stredy, hustsi basy, rozhodne vetsi hloubklu prostoru a samozrejme zvyrazni se separace nastroju... o<:) Proste souprava za 250 000 bude razem hrat jako souprava za 290 000...
Časy jsou zlé, Kamile...
--
Potichu: Atom PC @ Debian->FLAC->Squeezebox Classic->Dispre II v 4->Senn HD 595
Nahlas: Atom PC @ Debian->mp3/FLAC->Squeezebox Classic->M-Audio BX5a
Na ven: Iriver T10FM->Koss Plug
karkar
Mírně pokročilý
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod EKKAR 9. 4. 2010 16:35

No, pokud někomu jde o supravodivé kabely, měl by si domů pořídit minimálně 150A přípojku na 3fáze, protože bude potřebovat výkonné chladicí zařízení - aby udržel v kapalném stavu dostatek minimálně dusíku, který mu zajistí kontinuální chlazení komponentů - a samozřejmě by si měl u General Electric nebo Westinghousů objednat kabeláž ze slitiny kadmia, niobu, rtuti a cínu nebo kterého čerta to vlastně používají na ty "vysokoteplotní supravodiče" - tedy ty, které nevyžadují chlazení na nějaké 4K, ale vystačí si s teplotou 50-70K... Jo a k tomu si může doobjednat tímtéž LN2 chlazené vstupní zešilovače se šířkou pásma několik desítek GHz...
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod karkar 9. 4. 2010 19:56

a vakuum.... bez toho by to neslo uchladit....
Časy jsou zlé, Kamile...
--
Potichu: Atom PC @ Debian->FLAC->Squeezebox Classic->Dispre II v 4->Senn HD 595
Nahlas: Atom PC @ Debian->mp3/FLAC->Squeezebox Classic->M-Audio BX5a
Na ven: Iriver T10FM->Koss Plug
karkar
Mírně pokročilý
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod EKKAR 9. 4. 2010 20:03

Karkar - to je jasný, že bude potřebovat kombinaci vývěv, minimálně proto, aby ten dusík udržel ve varu = ve stavu, kdy nejlíp chladí... Proto píšu, že si musí objednat 3f přípojku s mocností nejméně 150A - jinak bude muset mít desetihektarovej pozemek na chov křečků, aby mu to stačili utočit "mlejnkama"...
je mi tady z toho na blití.
EKKAR
VIP uživatel

Odeslat příspěvekod šeďour 14. 4. 2010 09:11

Možná by stačilo Highend zařízení obložit pečlivě obyčejným ledem.Odkapávající voda by pak významným způsobem ovlivnila zvuk zařízení.
Před spoustou let jsem si v hifistudiu vybíral reprobedny.Dal jsem pánovi, který obsluhoval aparát, svoje CD, on ho vložil do úchytu zvláštní krabičky, kterou držel v ruce a CD se roztočilo vysokou rychlostí.Myslel jsem tenkrát, že je to nějaký "zbavovač prachu" odstředivou silou.
Asi za dva měsíce jsem se dočetl v odborném časopise, že se jednalo o tzv. demagnetizér.CD se roztočí vysokou rychlostí ve velmi silném magnetickém poli permanentního magnetu a vířivé proudy, které to vyvolá v nemagnetickém materiálu z kterého je CD vylisován, lépe uspořádají...bla...bla...bla.
(pro případné zájemce zkusím vyhledat celý článek)
Tuhle ptákovinu vymyslel nějaký italský Highendový guru, ale zvláštní na tom je, že mu to lidi z odborných kruhů pořád baštěj a pořád se s tím můžete na hifivýstavách setkat.
Mimochodem, to konkrétní CD hrálo skvěle už před tím (proto jsem si ho tekrát bral), ale potom určitě ještě líp...
Doma: Ultimativní audio miniPC, DAC + zesilovač HEGEL, třípásma LSM (geniálně navrhl Kocour)
Sluchátka: AKG K812, AKG K701,Beyer 770, 990, planární SDR wood.DAC + zes. TEAC
Na ven: FiiO X5, Trinity Delta II, Oriveti Primacy, FiiO X1, Sony MH1, atd.
šeďour
Pokročilý

Odeslat příspěvekod Morlith 15. 4. 2010 09:26

ekkar: ytrium barium kuprat... vzorec myslim YBa(x)Cu(y)O(z) (ci nejak podobne).. :) staci na to tekuty dusik ;)
edit: x,y,z su stechiometricky koeficienty, neviem ake su tak nechcem sirit mylne informacie
Morlith
Mírně pokročilý
Uživatelský avatar

Předchozí stránkaDalší stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků