Ukáž svoju slúchadlovú zostavu!

[introvert]

To jsou skvělé zprávy. Málokdy ušetří člověk 120 talířů pouhým shlédnutím několika obrázků, a přečtením pár řádků textu

V dané cenovce bych v pásmu nižších a středních výšek opravdu čekal lepší výsledek. Předpokládám, že by se mi při nárazovém poslechu ty LCD-5ky i mohly líbit, dlouhodobé vlastnictví si však v tuto chvíli neumím představit. Uvidíme, Audeze má tendenci sluchátka v průběhu času revidovat.

Vyčkejme tedy příchodu LCD-5 Creators Edition

[leroy26]

Obecně nejpoužívanějšími jsou Senny HD 600/650 a zejména v USA potom Audeze...

Znamena to, ze ked sa chceme priblížiť co najviac k tej méte - pocut nahrávku tak ako vyšla von, mali by sme ju počúvať na daných slúchadlách?
S co najneutralnejsim reťazcom, teda.

[pavel1756]

Jak psal introvert, též hojně se používají Beyerdynamic, ale troufám si tvrdit, že HD 600/650 ještě víc. Při nejmenším u masteringu klasické hudby. Tam snad ty ucinkané Beyery nikdo nepoužívá.

==============================
Jinak ještě k těm Abyss vs Susvara. Z mého pohledu jsou dramaticky lepší Susvary. Ale jak jsem psal, kdo si koupil oboje, ve většině případů preferuje Abyss. Setkal jsem se pouze s jediným opačným názorem.

[introvert]

Tam snad ty ucinkané Beyery nikdo nepoužívá.

Hlavním problémem těchto sluchátek jsou sykavky, nikoli “ucinkanost”. Dovolil bych si tvrdit, že u správných nahrávek na nich zní třeba činely přirozeněji, než u mnohých dražších sluchátek (třeba Focal Clear - tam činely často připomínají šumění ..).

Jinak já osobně bych basy jako nedostatek LCD-5 nechápal. I když je otázka, co s tím může udělat zmiňovaná úprava přítlaku - pokud tedy nějaká bude. Mně osobně se nepozdávají hlavně výšky. Basy lze dohnat pomocí EQ, většina Audeze sluchátek s tím nemá žádný problém. Horní frekvence jsou z tohoto pohledu asi tvrdším oříškem.

[martas38]

Přesně. Problém DT880 jsou sykavky. Je tam peak někde na 7kHz.

[MHOE]

DT880ky mají celé nižší a střední výšky zdůrazněné, svým způsobem vlastně opak LCD-5ek:



Ve své recenzi na SBAF zmiňuju u DT880 cinkavost, ta mi utkvěla nejvíc. Ale ty sykavky se samozřejmě též projeví. Jinak jsou ale na svou cenovku supr, něco na způsob "treble-happy HD600".

[introvert]

OK, řekněme, že místo “cinkavost” lze použít více neutrální popis, že sluchátka jsou “světlá” (já tedy spíše “jasná” ). Je zajímavé, že podobné vlastnosti na horních středech a výškách má dvojice Hifiman Ananda / Arya (ne-stealth), kde to přitom nikdo nějak zásadně neprožívá. Dokonce Anandy byly některými recenzenty označovány za sluchátka s velmi dobrou tonalitou. A to společně s Focal Clear, přičemž mezi zvukem Anand a Clearů je rozdíl asi jako mezi dnem a nocí (skoro ). A Beyerdynamic DT880 mají tonalitou, ale i třeba šířkou zvukové scény, dost blízko právě k Anandám. Oboje jsou vhodná tam, kde se nezpívá, a nejsou přepálené vyšší středy či výšky - symfonická a komorní hudba, jazz, ..

[introvert]

Na Head-Fi se už objevují fotky z CanJamu. Jen pro ilustraci přikládám jednu s několika známými tvářemi - zcela vlevo jsou recenzenti z headphones.com Andrew Park (Resolve - v čepičce) a s kamerou Grover Neville, oba na stánku Ampsandsound, jehož majitel Justin Weber (tetovaný muž v bílé roušce) právě s někým hovoří. Výsledkem spolupráce headphones.com a ampsandsound.com je elektronkový sluchátkový zesilovač Forge ( https://youtu.be/P4LG81m2J7k , https://youtu.be/yW_DtK8HL3A ).

Tak jsme se dozvěděli, oč šlo na této fotce mezi Resolvem a Groverem. Resolve publikoval souhrn z CanJamu SoCal 2021, a v danou chvíli hovořil o těchto https://shop.zmfheadphones.com/collecti ... ite-closed sluchátkách: https://youtu.be/ccAJxa0SzLA?t=4m30s

[MHOE]

Pokud bych měl generalizovat, v hudebním poslechu jsou nejpodstatnější středové frekvence - z pohledu hlasů i většiny nástrojů. Tam budou různé nesrovnalosti vnímány napříč hudebními žánry a posluchači asi nejvíce.

Na druhé místo důležitosti bych dal basy, které tvoří zvukový podkres přednesu a každá sluchátka pro široké masy jich musí mít požehnaně, aby se vůbec prodaly. I v audiofilním světě je bas obvykle jeden z prvních aspektů, který posluchači v poslechových dojmech hodnotí. Příliš mnoho i příliš málo je často zlomový problém, v detailu se mnohdy řeší i jeho různé kvality. Bas je zkrátka pro emocionální prožitek z poslechu velmi důležitý, zdá se.

Aniž bych jakkoliv podceňoval roli výšek v celkovém přednesu, dal bych je v pomyslném žebříčku obecné důležitosti až na třetí místo. Často si totiž všímám velmi odlišných názorů na to, která sluchátka zní v pásmu výšek vyrovnaně, stejně tak zde mnohdy vídávám až nečekaně velkou míru tolerance ke špičkám a poklesům. Důrazy na harmonické frekvence hlasů a nástrojů jsou často vnímány žádoucně jako "větší detailnost", poklesy naopak mnohdy nevadí nebo dokonce rovněž vyhovují. Posluchače asi obvykle potěší, když díky výškám hrají sluchátka dostatečně "cinkavě"/"detailně"/"vzdušně", velkých elaborátů nebo radikálních názorů na dané téma se však člověk moc nedočítá.

Jedním z faktorů, který brát oproti basům a středům v potaz, jsou větší rozptyly měření v závislosti na způsobu usazení sluchátek nebo interakci sluchátek s hlavou konkrétního posluchače. Jinými slovy, existuje významně větší šance, že každý z nás bude vnímat jinak pásmo výšek než basů či středů. Asi zároveň nelze zanedbávat ani tendenci většiny nás s věkem ztrácet sluch především v pásmu výšek, na což asi různí posluchači budou chtít skrze sluchátka kompenzovat různou měrou => Někdo bude preferovat výšek víc, někdo zase míň. Bez ohledu na konkrétní preference však asi tak nějak automaticky budeme tolerovat větší rozptyl v tomto pásmu než v těch středech nebo basech.

Já osobně jsem na pásmo výšek citlivý neméně jako na basy a středy... zároveň však vnímám, že jsem ve výrazné menšině. Takže se nebudu vůbec divit, pokud budou LCD-5ky nebo AB-1266 velkým hitem i v následujících letech.

[introvert]

Já to mám trochu jinak. Jestli jsou středy takové či makové mě moc nerozhodí, zejména ne u skladeb, u kterých vůbec netuším, jak mají vlastně “správně” znít. A takových je opravdu hodně (separátně nahrané vokály a nástroje, namixované pak dohromady). Zatímco když slyším výrazné sykavky, nebo projevy na horních středech / spodních výškách, kterých jsou občas schopna sluchátka HE4XX, tak s poslechem okamžitě končím. Toto mě irituje, to je konečná stanice. Pokud tam není třeba dost basů, říkám si, že by jich mohlo být více, ale poslouchám dál.

[zino333]

@introvert: Mám to podobne. Ak ma "režú", tak koniec. Toto je inak aj dôvod mojej dlhodobej náklonosti k LCD-2C. To sú totiž presne tie slúchadlá, kde sa mi toto ani raz nestalo.

[lo-fi]

Pokud bych měl generalizovat, v hudebním poslechu jsou nejpodstatnější středové frekvence - z pohledu hlasů i většiny nástrojů. Tam budou různé nesrovnalosti vnímány napříč hudebními žánry a posluchači asi nejvíce.

Na druhé místo důležitosti bych dal basy, které tvoří zvukový podkres přednesu a každá sluchátka pro široké masy jich musí mít požehnaně, aby se vůbec prodaly. I v audiofilním světě je bas obvykle jeden z prvních aspektů, který posluchači v poslechových dojmech hodnotí. Příliš mnoho i příliš málo je často zlomový problém, v detailu se mnohdy řeší i jeho různé kvality. Bas je zkrátka pro emocionální prožitek z poslechu velmi důležitý, zdá se.

Aniž bych jakkoliv podceňoval roli výšek v celkovém přednesu, dal bych je v pomyslném žebříčku obecné důležitosti až na třetí místo. Často si totiž všímám velmi odlišných názorů na to, která sluchátka zní v pásmu výšek vyrovnaně, stejně tak zde mnohdy vídávám až nečekaně velkou míru tolerance ke špičkám a poklesům. Důrazy na harmonické frekvence hlasů a nástrojů jsou často vnímány žádoucně jako "větší detailnost", poklesy naopak mnohdy nevadí nebo dokonce rovněž vyhovují. Posluchače asi obvykle potěší, když díky výškám hrají sluchátka dostatečně "cinkavě"/"detailně"/"vzdušně", velkých elaborátů nebo radikálních názorů na dané téma se však člověk moc nedočítá.

Jedním z faktorů, který brát oproti basům a středům v potaz, jsou větší rozptyly měření v závislosti na způsobu usazení sluchátek nebo interakci sluchátek s hlavou konkrétního posluchače. Jinými slovy, existuje významně větší šance, že každý z nás bude vnímat jinak pásmo výšek než basů či středů. Asi zároveň nelze zanedbávat ani tendenci většiny nás s věkem ztrácet sluch především v pásmu výšek, na což asi různí posluchači budou chtít skrze sluchátka kompenzovat různou měrou => Někdo bude preferovat výšek víc, někdo zase míň. Bez ohledu na konkrétní preference však asi tak nějak automaticky budeme tolerovat větší rozptyl v tomto pásmu než v těch středech nebo basech.

Pro mě je frekvenční odezva zkrátka naprosto klíčový faktor, jak si co užít co nejvíc a co nejširší spektrum poslouchaných nahrávek. Ti, kteří to vnímají jinak, by se samozřejmě frekvenčními grafy nikterak zaobírat neměli! Možná by však byli sami překvapeni jejich užitečností, kdyby se jim začali trochu více zabývat a hledali korelace se svými subjektivními poslechovými dojmy...

za tohle bych ti koupil pivo dle vlastního výběru v množství větším, než malém..

Léta používám takovou fičuru - dolní propust, která z přehrávané hudby oddělí signály pod 50 Hz s velmi ostrým ořezem a samostatnou regulací hlasitosti, jenž umožňuje v jakémkoli okamžiku přidat / ubrat basy / dynamiku písničku od písničky na potřebnou úroveň, tzn z neposlouchatelné muziky udělá plnohodnotnou záležitost, takže 70% starého, špatně nahraného hard rocku, má najednou koule..
To je důvod, proč tvrdím, že ani velké bedny se neobejdou bez subwooferů. Ten rozdíl je opravdu propastný, jako den a noc.
Bohužel, u sluchátek je to problematičtější, protože oddělený signál se musí opět sloučit s původním a prohnat jedním zesilovačem do původních měničů. Ale jde to.
Osobně nechápu, proč to žádného výrobce DAPů, DACů nebo i sl. zesilovačů = okamžitá regulace "subbasů" samostatným regulátorem, nenapadlo. Přitom implementace téhle klíčově důležité vychytávky by konkrétně v digitální doméně integrovaného DSP byla velice jednoduchou záležitostí...

[introvert]

Pozoruhodné. Za mého mládí měl každý normální zesilovač regulátor označený “bas”. Nešlo o něco podobného ? Tedy co se týká výsledného efektu ..

[martas38]

Na svém stroji to mám. Můžu určit na jakou frekvenci působím, s jakou intenzitou a jakou kvalitou. Další šavle PEQ to vlastně je. U výšek totéž.
A jen tak mimochodem, neobsahuje už dnes náhodou dolní propust většina čipů převodníků?

[lo-fi]

Pozoruhodné. Za mého mládí měl každý normální zesilovač regulátor označený “bas”. Nešlo o něco podobného ? Tedy co se týká výsledného efektu ..

Jo, je to podobný princip s tím rozdílem, že tahle DP je přísně zacílená na úzké pásmo od cca 25 Hz do 50 Hz s možností velkého zesílení, protože rozdíly v nahrávkách v tomhle pásmu jsou neskutečně veliké. Výsledky optimalizace za pomoci tohoto, můžeme to nazvat např dynamic booster, jsou tak markantní, že i při nízkých hlasitostech posluchač vnímá tu fyzickou intenzitu nástrojů, která se běžně normálně vytrácí. Tzn, když to řeknu blbě, ze skladby o DR třeba 6 je možno si vyrobit skladbu s DR mnohem vyšším + bonus doladění k momentální hlasitosti poslechu. Konkrétně třeba CD Judas P Unleashed in the East je v originálu neposlouchatelné, jelikož basy jsou potlačeny takovým způsobem, že nejsou vůbec slyšet. Ale nechybí, jen je potřeba je zesílit, což placku zachrání před cestou do komunálního odpadu.
Strmost ořezu na frekvenci 50 Hz musí být opravdu velká, totální minimum je 24 dB na oktávu, optimální 36 dB. Nedodržení téhle podmínky způsobí basovou zahuhlanost, protože se částečně zesilují i kmitočty od 60 do cca 120 Hz, které umí rozhoukat a rozdunět poslechový prostor a de fágo to zabije celé meritum věci.
U sluchátek se člověk může posunout až na 60 Hz, protože zde problém s prostorem nehraje roli a frekvence mezi 50 - 60 Hz basům k dynamickému úderu přidá ještě trochu té plnosti/kulatosti, to je na preferenci každého posluchače. Výš už ale opravdu ne, protože kmitočty nad 60 Hz přivodí nepříjemnou rozplizlost a je třeba s nimi šetřit. Jeden můj kamarád muzikant označuje pěkné basy slovem "chlupaté". Přesně vím, co tím myslí..

A jen tak mimochodem, neobsahuje už dnes náhodou dolní propust většina čipů převodníků?

Pokud vím, tak většina převodníků, jak AKM, tak Cirrus nebo Texas má z fabriky implantovaný softwarový EQ, je jen na designérovi zařízení, jestli ho využije, či ne, případně které funkce z nabízených použije...
Ale co jsem vypozoroval, tak to výrobci řeší ještě před převodníkem v DSP obvodech, protože ten už většinou koupí jako hotovou platformu i se SW a nemusí se s tím srať. Vyjímkou budou drahá zařízení, kde zadavatel řeší SW na míru se spec funkcemi. Ovšem plynule regulovaný bas boost zatím nikdo nevymyslel, což je velká škoda. Třebas i velmi slušný PEQ za něj považovat nelze, protože i když jde nastavit parametrově správně (F i Q), nemá vyvedenou přímou regulaci zesílení na separátní fyzický regulátor pro to jedno dané pásmo...
Takový DAP bych si hned koupil