Ukáž svoju slúchadlovú zostavu!

[zino333]

Chlapi, zabudli ste na puky.

[111a111]

Ak chceš elektroniku ktorá ti nejako pozmení hudbu, musíš hľadať inde.

Docela by mě zajímalo, jakým způsobem poznáš, že Ti “elektronika pozměnila hudbu”. Tedy abych to řekl přesně - jaký byl zvuk hudby z transportu.

To som sa tu márne snažil vysvetlit už niekolkokrát. Neverím že ďalší pokus by padol na úrodnú pôdu.
Opačná úvaha je ale jednoduchšia a pre prípad, ktorý som napísal, dostatočná. Ak má DAC/AMP nejaký nežiadúci efekt na jednoduché testovacie signály, má ukázaný efekt aj na hudbu. (velmi skratkovitý dôkaz kontradikciou)

[introvert]

Tak to jsem tedy nepochopil. Jak se měří podání prostoru, nebo lokalizace nástrojů v hudební nahrávce, abychom poznali, zda došlo k “pozměnění hudby” ?

[111a111]

Ano, ukázat zrovna tie aspekty je doteraz (afaik) nemožné. Ale na ukázanie celkovej nesprávnosti stačí jeden čiastočny protipríklad. A jednoduchších je pár výber.

[introvert]

Krom toho, komu vadí ono “pozměnění hudby” ? Není celý proces vzniku hudební nahrávky oním pozměňováním ? Neposloucháme přeci hudební nahrávky tak, jak je nahrály dva mikrofony, tedy surový zvuk bez jakékoli úpravy .. Myslím si, že neustálé omílání toho, že komponenta zvukového řetězce nikterak zvuk nepozměňuje, jako kdyby šlo o jakýsi svatý grál, je zbytečné - někomu toto vyhovuje, jinému třeba ne. Spousta audiofilů má například raději tonalitu spíše do V, než čistě neutrální. No a co má být ? Pokud jsou spokojeni, tak je jejich řetězec pro ně tím optimálním.

[111a111]

Ale ja som začal s tým, že toto je filozofia Toppingu a kto má iné preferencie, musí hľadať u iných. Viem, že to je nemalá časť. A že dlhodobo vysvetlujem a propagujem mnou preferovaný prístup, neznamená, že nerešpektujem iné vedomé preferencie.

[bessinka]

Prostě jak říká klasik....

https://www.youtube.com/watch?v=YpMTWjwnGxU

[TigiGold]

Krom toho, komu vadí ono “pozměnění hudby” ? Není celý proces vzniku hudební nahrávky oním pozměňováním ?

Vadí to každému, kdo chce slyšet nahrávky co nejvíce tak, jak byly stvořeny autory (včetně jejich specifických neduhů), každému, kdo chápe rozdíl mezi tvorbou nahrávky a její reprodukcí a nesnaží se tyto pojmy směšovat, resp. každému, kdo chápe pojem hifi v původním smyslu jako snahu o maximální věrnost reprodukce s tím, že hifi zařízení nemusí s konkrétními nahrávkami maximalizovat subjektivní požitek (k dosažení maximálního subjektivního prožitku ostatně není ani nezbytné mít hifi komponenty). Není nic špatného na tom, pokud se někomu např. líbí zesilovač s frekvenční charakteristikou do V, jde však pouze o naplnění individuální potřeby, což by nemělo být zaměňováno s obecnou kvalitou přístroje. Je vhodné, aby uživatelé měli o takové specifické vlastnosti přístroje dostatečné informace, např. prostřednictvím nezávislých měření.

[introvert]

@TigiGold: Zájemců o kvalitní reprodukci zvuku pomocí sluchátek je v populaci velmi málo. Ti z nich, kteří chtějí to, o čem píšeš, pak představují zcela bezvýznamnou menšinu.

[TigiGold]

@introvert: Kolik jich je, si netroufám odhadovat. Evidentně to nebude masová záležitost, ovšem pokud by šlo o bezvýznamný segment, takové přístroje by se téměř nevyráběly a neprodávaly. Jenže opak je pravdou a rostoucí popularita komponentů, které si kladou za cíl minimalizaci zkreslení (a dosažení výborných objektivně změřitelných parametrů obecně), v poslední době spíše ukazuje, že lidé o tento typ reprodukce mají zájem. Což by mohlo mít pozitivní efekt ve větším tlaku na kvalitu nahrávek.

[introvert]

@TigiGold: Harmonické zkreslení, kterého za normálního provozu dosahují běžně dostupné přístroje, je tak malé, že nepředstavuje významný parametr, o kterém by se mělo hovořit. Posluchač to není schopen nikterak poznat. Totéž člověkem naprosto nedetekovatelné hodnoty odstupu signál/šum. To, co je poznatelné, mnozí posluchači ignorují, protože o tom nevědí, a jsou zvyklí na standardní audio komponenty, jejichž parametry jim přijdou “normální”. Mám na mysli harmonické zkreslení měničů v reprosoustavách (bas) a sluchátkách. Standardně dosahuje vysokých hodnot, bezpečně posluchačem detekovatelných. Ale nikdo si to neuvědomuje, protože to nemá s čím porovnat. Naštěstí se našlo pár výrobců, kteří si na tomto parametru dali záležet. Jde kupříkladu o PS Audio v oblasti reprosoustav ( https://www.psaudio.com/collections/aspen ), a Sennheiser u sluchátek (HE-1). Snad se najdou další, a minimalizace harmonického zkreslení u měničů se stane normou, když u přístrojů už postrádá smysl.

[TigiGold]

@introvert: S tím, že je zkreslení reprosoustav nebo sluchátek důležité, lze souhlasit. Ostatně se už dlouho běžně měří, posuzuje a srovnává, není to pole neorané. Velmi nízké THD napříč frekvenčním spektrem mívají magnetoplanáry (viz např. tato Audeze https://www.audiosciencereview.com/foru ... one.23949/), což umožňuje výraznou ekvalizaci. To však neznamená, že bychom měli zkreslení, odstup S/Š a další měřitelné parametry ostatních komponentů vnímat jako dostatečné a dále je nezkoumat. I ty mohou být často slyšitelné. O výrazné slyšitelnosti nízkého odstupu S/Š zesilovače při zapojení citlivých sluchátek nebo reprobeden není třeba diskutovat, s tím se asi setkal každý a je dobré vědět, jak na tom zařízení objektivně je, slyšet dále bývá třeba vysoká výstupní impedance zesilovače, která mívá dopad na frekvenční charakteristiku měničů s nižší impedancí, dále těžko nevnímat třeba špatný souběh kanálů, v případě DAC může být problémem jitter. Samotná hodnota zkreslení, např. THD, nemusí mnoho říct, ale křivka THD v závislosti na výkonu nebo výstupním napětí, to už je užitečný obrázek, který odhalí možnosti zesilovače. Každopádně smyslem mého příspěvku výše nebylo polemizovat, zda je ten či onen parametr důležitý nebo slyšitelný, chtěl jsem jen přiblížit, v čem spočívá přístup k hifi založený na maximalizaci věrnosti reprodukce a posuzování měřitelných veličin.

[martas38]

Vadí to každému, kdo chce slyšet nahrávky co nejvíce tak, jak byly stvořeny autory

Jak k tomu přijde takový chudák Michael Jackson, za jehož života se to vydávalo se skvělým zvukem a nyní mu ty remastery v zájmu obecného blaha vydavatelství totálně przní? To je samozřejmě jen takové rýpnutí. Ale já si prostě pořád neumím odpovědět na otázku, jak to autor myslel. Protože když si to album pustím na dvou různých zařízeních se špičkovými parametry a podobným zkreslením, bude to pokaždé hrát dost odlišně a to se vůbec nebudu bavit o dvou různých rovněž špičkových sluchátkách. A další věc je, jestli to autor myslel tak, jak to hraje na koncertě a nebo jak to hraje z CD. Třeba pro mě nejsou živé nahrávky mým šálkem kávy, na druhou stranu živě vesměs zní hudba živelněji, tvrději, prostě to má větší koule (bavme se třeba o rocku, ale myslím, že totéž lze říct i o symfonickém orchestru).
Co se týče zkreslení důležité je. Ale zajímalo by mě, jestli někdo pozná harmonické zkreslení 0,001% u nějakých THX AAA zesilovačů, nebo třeba 0,01% u klasických zesilovačů. Lampové zesilovače mají zkreslení kolem 1% a stejně je mi ten zvuk podstatně příjemnější, než těch 0,001% u THX a ruku do ohně bych dal za to, že ten symfonický orchestr naživo na vlastní uši v koncertním sále má blíž k tomu lampovému procentu, než tisícině procenta zkreslení u THX zesilovače. Ono to naživo nikdy nezní tak sterilně.
A pokud budeme argumentovat měřením, tak věci jako lokalizace nástroje, podání prostoru, šířka scény, separace nástrojů atd. stejně nikdo nezměří a přesně tohle jsou věci, které se u jednotlivých zařízení nejvíc liší a má na ně obrovský vliv třeba i výměna napájecího zdroje, kabeláže a podobně. A rozhodně si nemyslím, že to je subjektivní, často by to slyšel i mrtvý, leč změřit to obvykle nejde. Sám jsem teď začal RME ADI-2 napájet lineárním zdrojem HDPLEX. Navzdory tvrzením vývojářů RME podepřeným špičkovým měřením jejich spínaného zdroje to prostě hraje jinak. Rozhodně líp, mým uším liběji. Rozjasnilo se a to zejména v těch nuancích jako je prostor, šířka scény separace. Přirovnal bych to k rozsvícení světel v místnosti ve dne. Bylo dobře vidět, ale se světly se i tak víc vyjasní a je vidět ještě lépe.

[pavel1756]

A podstavec na kábel je kde??!?

Pritom stačí tak málo aby získali tonalitu teplejšiu než Empyrean

Zrovna poslouchám Brahmsův Klavírní koncert d-moll, a už jen při pohledu na výše uvedenou fotografii, jako by i mé Susvary najednou do koncertu vnesly ten "Empyreanovský" nádech. Co dodat, inženýři v Toppingu se tentokrát opravdu překonali!

[TigiGold]

@martas38:
- Jackson měl hlavně štěstí na vynikajícího producenta Quincy Jonese, který z něj udělal hvězdu první třídy, (svými vlastními slovy) zachránil pop music a stvořil desky s dodnes vzorovým zvukem, o hudebním obsahu nemluvě (Off the Wall, Thriller a Bad). Po odchodu Jonese to šlo s kvalitou tvorby M. Jacksona pomalu z kopce, byť se počátkem 90. let ještě držel na vrcholu popularity coby popkulturní fenomén. Povšimněte si např. zvukových chyb ve skladbách "Who Is It" nebo "Give In to Me" na albu Dangerous (1991), které by perfekcionista Jones podle mě nikdy nedopustil. Stejně tak by zřejmě zredukoval počet skladeb, aby toto album nepůsobilo tak přeplácaně, nevyváženě, jako by se génius utrhl z řetězu (Jackson si toto album, které samozřejmě obsahuje rovněž výbornou hudbu a nezaměnitelnou energii, sám produkoval). Jackson na mě působí dojmem, že sice byl v daném oboru v určité době nejlepší, ale jako relativně mladý měl ještě značný potenciál jít umělecky dál a výš, který bohužel nevyužil, nebo nemohl využít s ohledem na svou specifickou osobnost a lidi kolem něj. V tom mi docela jeho kariéra připomíná kariéru Mika Tysona nebo Ronalda (Brazilce nikoliv Portugalce).
- Jak to či ono autor myslel, není nikdy jisté, pro mě je důležité, jak to autor skutečně vytvořil, tedy co měl možnost slyšet při dokončení desky na studiové technice. To beru jako referenci a k tomu se snažím přiblížit. Se zvukem živého koncertu bych studiovou nahrávku nesrovnával, protože to jsou poněkud jiné zvukové světy, a obojí má svůj význam.
- 1% zkreslení zní možná u určitého typu hudby příjemně, ale takové zařízení už považuji spíše za hudební nástroj než hifi komponent, což nepreferuji. Jestli lze poznat zesilovač s THD 0,001% od zesilovače s THD 0,01%, těžko říct, v případě jinak stejných vlastností asi ne - Výše jsem se snažil právě naznačit, že jedno číslo o ničem moc nevypovídá, chce to vidět sestavu hodnot a udělat si plastičtější obrázek.
- Tvůj poslední odstavec už z mého pohledu příliš zabíhá do subjektivního teritoria. Předem samozřejmě nelze vyloučit, že výměna napájecího zdroje bude mít slyšitelný vliv na zvuk. Jenže by to chtělo nějaký objektivní důkaz. Tedy udělat korektní slepý test, kde by se ukázalo, že jsi schopen na určité hladině spolehlivosti rozlišit, zda hraje zdroj 1 nebo zdroj 2. To už by bylo něco konkrétního, hmatatelného, co by se dalo publikovat, případně zaslat konstruktéru RME, ať se nad tím zamyslí a případně urychlí vývoj DPS-1. Jsem ochotný s takovým testem pomoct, protože mě to také zajímá.