Sluchátka a Spotify vs Tidal

[MgX]

Jen pro ty méně obeznámené. U Spotify existuje v nastavení alternativa, která zruší automatickou regulaci hlasitosti. Byť Spotify uvádí, že na jedné ze tří předvoleb nedochází k žádnému ovlivnění hudby, stav se může některým zdát trochu jiný.

[Yiakubou]

Pro kvalitni poslech rozhodne doporucuji normalizaci hlasitosti vypnout, protoze pak clovek nema jistotu, co s tim vlastne ta streaming sluzba, nebo aplikace k tomu dela, a jestli to nemeni puvodni zaznam. Navic digitalni uprava hlasitosti ve vetsine pripadu (alespon z me zkusenosti) znamena i urcitou ztratu dynamiky. U Spotify tohle funguje myslim jenom v aplikaci na PC nebo mobilu. V tom jejich web playeru, nebo na nejakem HW co umi streamovat spotify sam od sebe tahle moznost neni.

[Kamasu]

Ale notak - to si opravdu myslíš, že ty stovky, možná tisíce serverů, včetně veškeré infrastruktury okolo nich, jsou zadarmo ? Možná je to dražší, než fyzické nosiče.

Přesně tak, ale no tak - to si opravdu myslíš, že přístroje na výrobu nosičů, náklady firem, který ty přístroje provozujou a nosiče vyrábí, jsou zadarmo? To je to samý jako náklady na provoz serverů. Jenže u streamů nejsou náklady na materiál na výrobu nosičů i obalů k nim, náklady na rozvoz těch nosičů po celým světě, ani náklady prodejců na provoz prodejen atd. Nebo to si opravdu myslíš, že to všechno je zadarmo? Pro distribuci streamů se jen pošlou pakety jedniček a nul po už existující internetovej síti rovnou k zákazníkovi, stačí mít právě servery a k nim mají přístup miliony zákazníků z celýho světa naráz a okamžitě.
Pro distribuci nosičů je ale na rozdíl od těch streamů ty nosiče právě nejdřív potřeba vyrobit (včetně obalů atd. k nim), což jsou oproti streamům náklady navíc. A navíc se to pro každý album a každý vydání musí dělat vždy znovu a znovu a znovu, kdežto na stream se jen nahraje nový vydání na server a tím je celá distribuce do celýho světa hotová a náklady na provoz těch serverů se tak rozpočítávají a rozkládají pro tisíce a tisíce vydání alb, kdežto u nosičů je nutný ten výrobní proces pro každý vydání vždy znovu a znovu celej opakovat.
A stejně tak když ty nosiče vyrobíš, tak pak všechny ty jednotlivý nosiče opět znovu a znovu a znovu u každýho dalšího vydání, musíš rozvážet do všech koutů světa abys je dostal k zákazníkům. Ano dovoz probíhá hromadně právě aby se náklady snížily, ale i tak se to promítá do ceny těch nosičů, protože to stojí mnohem víc než distribuce jedniček a nul po už existující internetovej síti.

[martas38]

Hoši, musíte to brát tak, že Kamasu směřuje řeč na nízké DR. Což je opravdu problém a mě osobně to pěkně štve. Akorát že to tahá do jakékoliv debaty o hudbě. Bohužel má pravdu, ale i na streamovacích službách se najdou věci s normálním DR stejným jako na jeho oblíbených SACD. Například Pink Floyd. Akorát že na Qobuzu mě stojí album Dark Side of The Moon od Pink Floyd v 24/196 řekněme 1100Kč ročně (v té ceně jsou desítky, možná stovky tisíc dalších alb) a u SACD v kvalitě DSD je to 1500Kč za jeden nosič. Ano DSD je kvalitnější, jak PCM 24/192, ovšem otázka, zda to každý ocení. Já o SACD docela uvažuju. Ovšem k 1500Kč za jeden nosič je ještě třeba přičíst cca třicet tisíc plus za SACD player, aby to za něco stálo a člověk tam musí oželet svůj superkvalitní DAC.

[MgX]

Respektuji názor Kamasu a ano, má pravdu. Nicméně tato debata skutečně není na téma, které řeší on.
To je jako bych pořád u televizorů psal, že žádný z nich nemá kvalitní zvuk. A místo aby se diskutovalo ohledně tématu vlákna, tak se to zase přelije jinam.
A ano, každý nemá potřebu jezdit ve Ferrari, někomu stačí stará Škodovka. Tím pádem oželí i vlastnosti podstatně lepšího vozu. Ne, není to dobrý příklad, protože u hudby jde Kamasu o něco jiného.

Teď jakoby k tématu.

Kdo má chuť a čas. Zkuste si pustit na Spotify (bez aktivního řízení hlasitosti) Whitney Houstoun -> Just Whitney -> Things You Say. Stejnou skladbu si pusťte na Apple Music. Kdo nemá, může využít webové rozhraní Apple Music a pustit si zdarma a bez registrace jen ukázku. Pak sem napište, co kde slyšíte a co kde neslyšíte. Díky.

[martas38]

Zkoušel jsem to pustit, ale Spotify po mě chce registraci, i když jsem tam byl kdysi registrovanej a teď heslo nejede. Takže nazdar, pravda tu bídu mám stále v paměti.
Co se týče "stížností" Kamasu, tak bych to spíš asi přirovnal k tomu, že Netflix umožňuje 4K HDR, ale vysílají v tom dokonalém hi-tech formátu schopném přenést hi-res zvuk i obraz černobílé filmy pro pamětníky. A není to problém Netflixu, ale studií, co Netflixu ty filmy dodávají. Takže je to co se týče příměru k Ferrari asi tak, jako když do něj posadí osmdesátiletého důchodce a on jede co to dá.... Moc tomu nedá, ale je to chyba Ferrari?

[MgX]

Čekal jsem, že porovnávačů bude krapet víc

[tobynešlo]

Zkoušel jsem to a rozdíl je slyšet celkem jasně. Ale vypisovat se tu jako Březina co tam slyším či neslyším, v kategoriích netopýřího ucha, to nebudu.

[Kamasu]

martas38: ty zase pokaždý přijdeš s "mým oblíbeným SACD," ale Já nikdy nemluvím jen o SACD (to jen když přijde řeč konkrétně na SACD), když přijde řeč na kvalitu nahrávek a vydání alb, mluvím o různých druzích nosičů a SACD je jen jedním z nich.
Že jsou ale nosiče mnohem dražší než stream? Ano, tak to je, a v mnoha případech se to dá brát tak, že za kvalitu se holt platí. Ostatně je stará známá věc, že hifista zdaleka největší část prostředků, který investuje do poslechu hudby, utratí právě za hubbu samotnou, neboli právě za nosiče. Jenže srovnávat to se streamem je v tomhle ohledu dost obtížný, protože stream je tak levnej, že je vlastně zadarmo a ve srovnání s ním by byly nosiče pořád drahý i kdyby se v obchodech prodávaly po desetikoruně za kus. Ale SACD zdaleka nestojí všechny 1500,-, to jen některý. V neděli jsem poslouchal dvě SACD, a stálo mě jedno 300,- a druhý 350,-.
A to co je na SACD se dá sehnat v Hi-Res jen někdy, to dělají jen některý vydavatelství a ještě k tomu ne vždy, mnohdy ten master, kterej je na SACD je právě jen na SACD. A pak pokud je to kvalitní, nebo rovnou nejlepší vydání danýho alba aty ho chceš, tak nemáš jinou možnost než vzít SACD.
A pokud je stejnej master dostupnej na různejch nosičích, tak si rpostě vybereme to co nám vyhovuje nebo co chceme, mezi jednotlivejma nosičema už pak nejsou v případě stejnýho masteru rozdíly nijak podstatný.

A mluvím o tomhle často proto, že kvalita nahrávek je pro kvalitní poslech hudby jaksi základem všeho, to je snad přece jasný. A tohle je diskusní fórum, lidi diskutujou. A když se mluví o kvalitě zvuku ze stream. služeb, tak tohle s tím zkrátka nedílně souvisí. A když holt někdo někde řekne, že tidal umožňuje poslech čehokoli v nejvyšší kvalitě, tak je tu snad přece víc než jen v pořádku a žádoucí uvést to na pravou míru, protože to prostě a jednoduše není pravda. Dotyčej si totiž evidentntě plete ztrátovost/bezztrátovost se zvukovou kvalitou.

A to s tím, že nemůžeš u SACD použít svůj superkvalitní DAC? No tak pro přehrávání SACD použiješ superkvalitní DAC v tom SACD přehrávači, to je toho. To je jako říkat, že pro přehrávání LP taky nemůžeš použít svůj superkvalitní DAC. No nemůžeš, no, holt je to jak to je. Co ti ale brání připojit SACD přehrávač jedním kabelem přímo do zesilovače a druhým do tohoh svýho superkvalitního DAC a hrát CD a Hi-Resy dál tak jak jsi zvyklej do teď přes ten svůj dosavadní DAC a DAC v SACD přehrávači používat jen pro SACD? Jeden kabel navíc, hotovo, problém vyřešen.
Ale tak jako tak, když ti na SACD pořád něco tak vadí a neůžeš se k němu rozhoupat, tak nutný není, hlavní a nejdůležitější je CD, s tím je to jednouchý a je na něm obrovský množství kvalitních až nejlepších vydání. alb.

MgX: Srovnávat zvuk jednotlivých streamovacích služeb je sice hezký, ale nejde o to srovnávat to co na streamovacích službách je, když budeš srovnávat stejnej master tak to budou rozdíly nanejvíš malý, tady jde o to co na streamovacích službách není. Ano, některý alba tam jsou v kvalitních až nejlepších vydáních, ale obrovský množství alb ne a to je to, to je ten hlavní problém streamovacích služeb, že je tam spousta alb jen v těch zukově mizerných Loudenes Warových verzích, i když na některým z nosičů přitom ta daná alba ve zvukově kvalitních verzích existujou.

Tady pro příklad (už jsem to sem do fóra před nějakou dobou dával), tohle je Hi-Res (2013) verze alba Tejas od ZZ Top a i přesto, že má DR vysoký:
https://dr.loudness-war.info/album/view/42541
tak zní takhle otřesně:
https://www.youtube.com/watch?v=AVWCdMJ ... ZTop-Topic
Starý CD ale zní diametrálně odlišně:
https://www.youtube.com/watch?v=5N3KXLT ... hernRocker
......to je prostě hnus jak to zprznili (hlavně bicí a hlas zpěváka, na těch je to slyšet nejvíc). Přitom DR má to starý CD téměř stejný, jen o maličko vyšší:
https://dr.loudness-war.info/album/view/154202

A třeba starej známej případ alba Death Magnetic od Metallicy:
https://dr.loudness-war.info/album/view/104343
https://youtu.be/WSgehBeA1Tc?t=1525
To když v roce 2008 vydali, tak už i běžný posluchači slyšeli, jak strašně je ta nahrávka dorasovaná a tak to album po pár letech vydali v "opravenej" verzi (to se takhle normálně neděje, tohle album je v tomhle velmi zřídkavá výjimka):
https://dr.loudness-war.info/album/view/112438
https://youtu.be/3MH_-C3SHJs?t=1525
Bohužel ale i tahle "opravená" verze nehraje dobře, jen o něco míň blbě.
Přitom kdyby vydali verzi tohohle alba, která je ve videohře Guitar Hero III, tak jaká by to byla paráda, tahle verze hraje mnohem líp než obě předchozí dohromady:
https://dr.loudness-war.info/album/view/111080
https://youtu.be/liOIDJ5rk80?t=1525

A teď mi sem napiš, co kde slyšíš a co kde neslyšíš. A to je to všechno jen pouhej youtube.

Tady nejde o to že někdo nepotřebuje Ferrari a tačí mu škodovka, tady jde o to, když už máš alespoň to slušný auto, tankovat do motoru benzín a ne jednou benzín a podruhý benzín půl na půl naředěnej vodou (bráno s nadsázkou samozřejmě). O tomhle mluvím, o srovnání zvukový kvality jednotlivých vydání alb a o tom, že na streamovacích službách jsou ta kvalitní vydání alb jen v některých případech a naopak v mnoha případech tam ta kvalitní vydání alb nejsou. Nemluvím o srovnání stejnýho masteru z různých streamovacích služeb nebo ztrátový vs bezztrátový.

[introvert]

Krom toho, že hudba na nosičích je “drahá” (oproti streamované hudbě), je tu ještě jedna věc, která onen finanční rozdíl dramaticky umocňuje. I nejlepší skupiny a zpěváci nejsou (až na řídké výjimky) schopni vyplnit prostor nosiče po obsahové stránce kvalitními nahrávkami. Většinou jsou na nosiči dva až tři kvalitní kusy, a zbytek je “hudební vata”. U streamované hudby není problém se tomuto “výplňovému materiálu” vyhnout, zatímco ti, co si kupují fyzické nosiče, ho musí zaplatit v každém případě.

[Yiakubou]

Jen tak mimochodem, k prehrani SACD neni vzdy nutne mit SACD prehravac s vlastnim internim DACem. Ja moc SACD nemam, takze to rozhodne neni nejaka obecna pravda. Ale ja osobne mam snad jen jedno SACD, kde je DSD vrstva s lepsim masteringem, nez CD vrstva. U vsech ostatnich SACD je CD a DSD vrstva totozna. K prehrani takovych nosicu staci CD player, nebo si proste udelat rip te CD vrstvy a lokalne streamovat. Kdyz bych chtel novy player, asi bych SACD uz neresil. Ale to je dane tim, co posloucham a jake mam, nebo bych chtel mit nosice.

Introvert: Ja tedy vim o spouste alb, kde zadna hudebni vata neni a jsou skvela od zacatku do konce. Asi taky zalezi jak kdo posloucha. Ja posloucham cela alba. Ty si mozna vytvaris playlisty z mixu tracku z ruznych alb. To je kazdeho vec a oboji je uplne v pohode. A samozrejme ona uzivatelska pohodlnost kdykoliv okamzite preskocit a prepnout na cokoliv jineho, co tam je, to je velka a zasadni vyhoda streamingu.

[introvert]

Yiakubou: celá alba jsem poslouchal v dobách, kdy jsem si kupoval fyzické nosiče. Když už jsem za to dal ty peníze, bylo by hloupé si neposlechnout celé album. Zejména u vinylů. Tam nelze jen tak skákat na další skladbu. Ale stejně, poslech celé desky byl jen na začátku, a jak plynul čas, tak jsem dospěl k názoru, že mě prostě některé skladby na albu nezajímají. No a u CD již nebyl problém skočit na skladbu další. S příchodem streamované hudby a playlistů, nabízených samotnými poskytovateli streamované hudby, se situace ještě více vyhrotila. Viz třeba Spotify - každý týden mi pošlou dva playlisty - Discover Weekly, a Release Radar. Dohromady tak padesát skladeb. Všechny musím projít, a ty skladby, co se mi líbí, si dávám do playlistů. Odpad je obrovský, zhruba 80-90%. Neumím si představit, že bych si tímto způsobem kupoval fyzické nosiče - to by byly peníze vyházené z okna. Naopak, pokud se některá skupina nebo interpret v playlistech vyskytují mnohokrát, jde o informaci, že bych jim měl věnovat více pozornosti. Je však spousta skupin a interpretů, kteří se proslavili jednou, dvěma výbornými skladbami. Byla by chyba si takové skladby nedat do playlistu, není ovšem důvod kvůli tomu poslouchat (nebo dokonce kupovat) celou desku, na které se skladba vyskytuje.

[tobynešlo]

Svého času mi statistiky ze Spotify ukazovaly, že poslouchám cca 4 - 5 hodin denně. Přes víkend více, jindy méně. Tidal to nemá. Mají tam asi 100 mil skladeb, z toho jednotky miliónů v hi-res. Jejich chyba není, že něco autoři nahráli nebo nabídli ke streamingu v kvalitě nižší než vyžaduje Kamasu. Jejich hi-res si nepřehraju do konce života, Kamasu si své hi-res přehraje za dva měsíce a pak zase dokola? Nebo poslouchá rádio? Srovnávat na těch službách je třeba právě to co tam je. Ne co tam není. To bychom mohli o veškeré nahrané hudbě napsat, že to není jako studiový master, proto nemá cenu poslouchat nic. A chodit jen na koncerty...

-- 15. 8. 2023 14:38 --

Yiakubou: ... Odpad je obrovský, zhruba 80-90%. Neumím si představit, že bych si tímto způsobem kupoval fyzické nosiče - to by byly peníze vyházené z okna. ...

Přesně tak. Dnešní neustále sílící proud hudby přináší obrovské množství materiálu, kde 90% si nezaslouží nákup vůbec, natož jako fyzický nosič. Kdybychom toto dilema přenesli do 70. let 20. století, bylo by to jako tvrdit, že si nebudu pouštět Led Zeppelin šumící kopii z pásku, protože na VKV rádiu je přece Olympic (občas).

[Radek.Hulan]

No, mít jen SACD, unudím se, a vlastně budu člověk, co nemá rád hudbu Poslouchat hudbu z pár (stovek) nosičů, tak jsem fakt dost omezen, a pouslouchám to pro technickou kvalitu, ne hudbu samotnou.

Když má člověk opravdu *rád* hudbu, je fajn i to Spotify. Osobně používám Tidal v max kvalitě, protože zní lépe, ale do mechanických nosičů bych nikdy zpět nešel, protože takové omezení se nesnese s tím, že miluju hudbu Streamovací platformy jsou úžasné v tom, že člověk poslouchá a objeví i to, na co by jinak neměl šanci přijít. A je to zábava.

[TigiGold]

Co ti ale brání připojit SACD přehrávač jedním kabelem přímo do zesilovače a druhým do tohoh svýho superkvalitního DAC a hrát CD a Hi-Resy dál tak jak jsi zvyklej do teď přes ten svůj dosavadní DAC a DAC v SACD přehrávači používat jen pro SACD? Jeden kabel navíc, hotovo, problém vyřešen.

Bránit tomu může např. nutnost pořídit si kvalitní samostatný předzesilovač, resp. sluchátkový zesilovač, pokud člověk využívá DAC zároveň i jako předzesilovač a headamp a vede z něj signál přímo do koncového stupně, popř. do sluchátek. Nejde jen o dodatečné náklady, ale i o prodloužení délky celého řetězce (potřeba většího prostoru, dalších kabelů, související větší riziko potenciálního rušení, zkreslení aj.), čemuž se obecně snažím vyhýbat.

Jinak jednoznačně preferuju fyzické nosiče, i když to přináší potřebu řešit specifické problémy, které streamování nemá (zejména vhodné skladování a udržování dobrého technického stavu disků). Důvodem nejsou jen širší možnosti získat lepší zvuk určitých alb (např. oblíbená první vydání některých CD v 80. letech), ale i realizace sběratelské vášně, která je u mnoha lidí s poslechem hudby nerozlučně spjata. Není nad to se jen tak prohrabovat cédéčky v obchodě (pravda, dnes už takové specializované obchody téměř vymizely), zajít si na burzu a pokecat tam s pankáči či metalisty nebo si třeba jen tak náhodně vytáhnout ze sbírky nějaké CD a zkusit si vzpomenout, kdy jsem jej koupil a co jsem tehdy prožíval. Zkrátka ten pocit fyzična je zde pro mě, podobně jako u knih, dost důležitý a těžko nahraditelný. Pokud jde o poslouchání celých alb nebo jen jednotlivých skladeb, tak člověk má samozřejmě sklon k vyzobávání oblíbených kusů (už jen proto, že čas je vzácný). Ale u kvalitní hudby se vyplatí pustit album od A do Z, někdy se stává, že na méně známé a upozaděné skladby získáme nový náhled. Jsou určitá díla, která plně vyniknou pouze při poslechu vcelku, třeba kvůli autorem úmyslně provedeným kontrastům mezi jednotlivými částmi, resp. větami (např. 24 preludií od Chopina).