Dobrej fór AVManie na můj účet? Jistě!
![:-\](./images/smilies/14.gif ":-\")
V momentě, kdy jsem potřeboval nové špunty jsem narazil na výrobce KZ a jejich sortiment mi připadal zajímavý. Výběr na základě recenzí z českého internetu ale hlavně na základě tohoto článku padl na ZS6.
Výsledek je takový, že jsem si dovolil ho sem přidat, ať jsem třeba já ten poslední, kdo se zakoupením KZ ZS6 spálil.
Na čem se testovalo:
Transport – USB modul s TE7022
DAC - ZERO DAC (upravené)
A dále i na SONY NWZ-S638 a výstup bezejmenné zvukovky
Co se poslouchalo:
Laboratorium Pieśni (krátce i Omnia, Tautumeitas, Sutari, Vanessa-Mae; U2; Faith no More; Mňága & Žďorp; The Cranberries; R.E.M.; Lana Del Rey)
Parametry KZ6:
Měnič: elektrodynamický průměru 10 a 6 mm a dva tlakové
Frekvenční rozsah: 7 Hz - 40.000 Hz
Účinnost: 123 dB SPL/V (105 dB/mW)
Impedance: 15 ohmů
Hmotnost: 25 g (plus kabel)
Cena: 1 099.-
Parametry ZSN PRO X:
Měnič: elektrodynamický průměru 10 mm a jeden tlakový
Frekvenční rozsah: 7 Hz - 40.000 Hz
Účinnost: 128 dB SPL/V (112 dB/mW)
Impedance: 25 ohmů
Hmotnost: 27 g (plus kabel)
Cena: 639.-
Konstrukce:
Jedná se o špuntová sluchátka v provedení s kabelem za ucho a velkým tělem typickým pro cystom IEM. Kabel je poměrně dlouhý, jeho provedení je jak kdy: někdy dodávají plochý, který je silně nepraktický, někdy dodávají zkoucenec ze tří tenkých vodičů (ten je IMHO nejlepší) a někdy je to klasická dvojlinka. Rozdvojení je celkem nízko a sluchátka mají u jednoho sluchátka mikrofon s tlačítkem.
Konektor je zahnutý (90°), na první pohled hodně dobře provedený. Celkové mechanické zpracování je nadstandardní. Ke sluchátkům je dodáváno 6 párů nástavců. Kabel je odpojitelný, konektor drží docela dobře a mezi ZS6 a ZSN jsou kabely částečně zaměnitelné – kabel ze ZS6 ze použít v ZSN PRO X. Kabel není díky vedení nad uchem skoro mikrofonický (nepřenáší ruchy).
Pohodlí je naprosto dobré, sluchátko není alespoň pro mě nijak rušivě velké a vedení kabelu pohodlí jen zvyšuje.
Zvuk ZS6:
Tady se odehrál špatný vtip na můj účet ze strany AVanie. Jistý Jaromír Puk napsal recenzi o které si nemohu myslet nic jiného, že než že je to vtip nebo recenze na zakázku.
Po rozbalení sluchátek a prvním poslechu přišlo velké zklamání, následně naštvání a pak i bolehlav. Okamžitě jsem začal hledat na head-fi a zjistil jsem, že spoustu lidí to slyší podobně.
Zvuk tohoto modelu by asi nemělo moc velký smysl detailně popisovat, protože je tak specifický, že může sednout opravdu málokomu ale přecijen se do toho pustím.
Zvuku naprosto dominují dvě složky: nízké basy až středobasy ale hlavně pak vyšší středy.
Bas je z pohledu kvalitativního nezajímavý. Nedochází sice k přílišnému slévání a jednotlivé basové linky jde sledovat, je ho ale moc, takže dost překrývá zbytek spektra. Navíc trochu trpí jakousi měkkostí a všechny basy mají lehkou tendenci znít podobně.
Středy jsou vcelku detailní, sluchátka mají celkově charakteristiku tvaru nakloněného (temného) V a tak jsou středy poměrně v pozadí. Zásadním propadákem je však to, že vyšší středy obsahují dvě široké špičky přes 10 dB vysoké o frekvencích 2,5 a 3,5 kHz.
Toho by si žádný recenzent neměl nevšimnout!
Samozřejmě je hudba, která na to není tak náchylná a existují i jedinci, kterým to tak nevadí, ale zkrátka to tam je. Naprosto nesnesitelný je tak poslech čehokoliv od Laboratorium Pieśni (což je pro mě skoro veškerý repertoár), protože jejich archaický zpěv zasahuje do této oblasti a poslech je dobrý na bolení hlavy. Obecně lze říci, že nesnesitelný je mnohý ženský zpěv, nebo jakýkoliv výše posazený zpěv (např. Michael Jackson). Zpěv Cranberries, Lany Del Rey a podobných zpěvaček je ale OK. Mimo to tyto špičky způsobují nepřirozené zkreslení mnohých perkusí.
Výšky jsou dost zastřené. Pod 10 kHz není přítomno obvyklé velké zesílení, což hodnotím pozitivně. Do 15 kHz hrají celkem slušně, ale dál je rychlý propad. Opomenu-li frekvenční charakteristiku, tak výšky jsou podány kvalitně s ohledem na cenu.
Prostor je poměrně široký, separace nástrojů je velmi slušná. Izolace od okolí je celkem malá.
Citlivost je vzhledem k jiným špuntům menší ale ne nijak dramaticky malá.
Sluchátka ale vyžadují kvalitní zdroj signálu! Se ZERO DAC není problém, SONY NWZ-S638 trošku horší ale nic zásadního. Naopak výstup Xperie X Compact a anonymní zvukovy je propadák. Při větší výstupní impedanci se silně projevuje nešvar popsaný výše a basy ztrácejí pevnost, rozlívají se a znějí fakt hrozně.
Zvuk ZSN PRO X:
Po nakrknutí viz výše jsem si našel frekvenční charakteristiky modelů dostupných v ČR a koupil jsem ZSN PRO X s tím, že měření je měření a ne jen dojmy recenzentů.
Ledacos mají společné, takže budu popisovat spíš rozdíly.
Zvuk je tady do lehkého V bez náklonu do temna jako je tomu u ZS6.
Basu je o něco méně než u ZS6, kvalitativně je lepší – netrpí tendencí znít podobně ani se špatným zdrojem signálu, nicméně celková kvalita je o něco menší.
Středy jsou podobné jako u ZS6 ale jsou méně v pozadí. Špička kolem 2,5 kHz je stále přítomna, ale nevyčnívá tolik ze spektra. Druhá špička se posunula až k 5 kHz, je menší, nevyčnívá tolik ze spektra ale i tak pásmo 2 až 5 kHz zaslouží lehce ubrat na ekvalizéru.
Výšky jsou výrazně méně zastřené. Do 18 kHz hrají celkem slušně, ale dál je rychlý propad. Kolem 12 a 14 kHz jsou celkem úzké hlasité špičky způsobující lehké zkreslení činel, zvonků a podobných nástrojů. Výšky jsou podány kvalitně s ohledem na cenu.
Prostor je víc v hlavě ale je široký, separace nástrojů je o něco horší než u ZS6. Izolace od okolí je podobná. Citlivost je vysoká a náročnost na zdroj velmi nízká.
Modifikace ZS6:
Není až takový problém dohledat různé snahy o modifikace s ohledem na to, jak sluchátka hrají. Na head-fi uživatel Slater prezentuje několik modifikací, které jsou celkem populární: nacpat pěnu do tlakových měničů, zalepit lepidlem tlakové měniče nebo použít jiné nástavce. Modifikace jsou ale bohužel typicky hifistické: vymyslet absurditu, uvěřit jí a přesvědčit o své lži i ostatní. Modifikace bezhlavě staví na tom, že příčinou veškerého zla jsou tlakové měniče.
Samozřejmě jsem ze srandy některé zkusil a ta údajně nejlépe fungující se zalepením jednoho tlakového měniče (nemluvě o zhovadilosti takového úpravy) moc nefunguje – ubere sice trochu na vyšších středech ale totéž ubere i na celých výškách, které už tak chybí.
Po frekvenční analýze jednotlivých měničů zjistíte následující.
Jeden tlakový měnič hraje řekněme od cca 4 kHz výše celkem rovně (klikatí se ale míří rovně), druhý je tišší a má jen výraznou špičku kolem 3,5 kHz. Pokud už byste chtěli zalepit výstup z jednoho měniče, tak smysl má zalepit ten druhý, ovšem přijdete o část výšek nemluvě o tom, jak jednoduše zjistit který je který.
Malý dynamický měnič je tam v podstatě na okrasu a ten velký dělá většinu práce do 4 kHz. Velký dynamický měnič je navíc nevhodně (příliš) zatlumen, takže jsou zvýrazněny basy, potlačeny středy a zvýrazněny vyšší středy.
Změnou tlumení (= vyhodit tlumicí membránu za měničem a nahradit netkaným tlumičem dle zvukových preferenci) a úpravou výhybky (= nahradit kondenzátor za 2 uF a odpojit malý dynamický měnič) získáte následující: vyšší středy v oblasti od 2 do 4 kHz ponížíte o cca 10 dB a výšky od 5 do 10 kHz povýšíte o cca 3 dB.
Závěr
Bez vzetí úvah o modifikaci bych KZ ZS6 doporučil jen lidem s plechovými bubínky a preferencí na hudbu s menším obsahem vyšších středů (a že takové je celkem dost).
Po modifikaci mám i já dilema. ZS6 jsou technicky mimo basů o něco lepší a příjemnější. Na druhou stranu vyžadujíc kvalitní zdroj a jejich nedostatek v podobě basů nejde nijak odstranit. ZSN PRO X hrají o něco rovněji, jsou nenáročná na zdroj, jsou levnější a jejich jediný nedostatek se dá snadno odstranit ekvalizérem na vyšších středech.
Pokud ale nejste citliví na toto pásmo a zároveň neposloucháte např. zmíněné Laboratorium Pieśni, tak ekvalizér potřebovat ani nebudete a KZ ZSN PRO X si oblíbíte jako slušně provedená levná sluchátka.
