Minulý týden mi byla zapůjčena Abyss AB-1266 Phi TC. Tak jsem si řekl, že toho využiju a přeci jen na ně tu recenzi napíšu. Ale po pár dnech testování musím uzavřít, že to prostě nejde, neboť ryze negativním recenzím nevěnuju pozornost. Čím víc mám tato sluchátka naposlouchaná, tím víc si uvědomuju, jak moc špatná jsou. Za sto šedesát tisíc... totální nonsens. Jejich hodnotu bych viděl tak na desetině ceny. Ještě je budu mít přinejmenším pár dní doma, ale už s nimi nebudu ztrácet čas. To se mi doposud u žádných 100k+ sluchátek nestalo. Nicméně jsem se rozhodl tuto další zkušenost alespoň trochu zužitkovat a založit nové vlákno.
Když už tu máme žebříček sluchátek, který je brán vesměs pozitivně, kdy je většina pozornosti soustředěna k prvním příčkám, jež náleží těm nejlepším sluchátkům, proč se také více, respektive pouze nezaměřit na ten opačný konec.
Ze všech (rádoby) highendových sluchátek, která jsem kdy slyšel, mám čtyři velké favority aspirující na vládce samotného pekla. Ale pokud bych se měl pokusit i toto kvarteto nějak odstupňovat, pořadí by bylo následující:
1. Grado GS1000e
2. Sennheiser HD 820
3. Sennheiser HD 700
4. Abyss AB-1266 Phi TC
GS1000e jsou snad ta nejjedovatější sluchátka, jaká jsem kdy slyšel. Žádný subbas a nechutně přepálené vyšší středy a nižší výšky. Případná ekvalizace je natolik invazivní, že dochází ke slyšitelnému zkreslení, a místy ke clippingu, který nelze zcela zhojit záporným gainem. A jako bonus nabídnou předpotopní design i konstrukci. No nekupte to.
Opačný extrém potom představují HD 820. Takový „bass boost“ jsem neslyšel snad ani u sluchátek Beats, a to je co říct. Absolutně netransparentní sluchátka.
První věc, která se mi vybaví ve spojení s HD 700, je neskutečně lživá recenze od pana Březiny. Čistokrevné (zaplacené) bláboly. Doporučuju přečíst. U většiny toho, co tam nalhal, stačí provést negaci, a dostanete pravý charakter těchto sluchátek. Za mě snad nejzbytečnější sluchátka od Sennheiseru. Vedle modelů HD 600/650 nemají po technické stránce zvuku co nabídnout. K tomu mizerná temná tonalita. Bez výšek. A za dvojnásobnou cenu výše uvedených sourozenců…
A krásné čtvrté místo pro 1266ky. Jediná pozitivní věc, kterou o nich mohu konstatovat, je, že mají skutečně prvotřídní rozlišení. Ale ten zbytek… tonalita inspirovaná fakt šílenou horskou dráhou, u mnoha akustických nástrojů otřesný umělý syntetický témbr, téměř absentující dozvuky tónů, u makrodynamických špiček (místy) pocit imploze hudebních nástrojů, a v neposlední řadě hudební scéna bez přirozené separace nástrojů, jež je výsledkem výše zmíněných problémů s akurátní reprodukcí délky tónu. K tomu bych ještě zvlášť zmínil podání viol v symfonickém orchestru, které nemá nic společného s tím, jak zní tento hudební nástroj. Místo toho dostanete něco, co se podobá tomu, jako by se extrémně rychle sypal písek po nějaké nakloněné kovové plošině. Nic podobného jsem doposud u jiných sluchátek neslyšel. Holt za jedinečnost se platí, ale za 160k si to můžete dopřávat každý den!
A jaká (rádoby) highendová sluchátka řadíte vy k těm vůbec nejhorším?