No, brzo, tak v osm, nebo v půl devátý…tak teď se zarazil…cože, takhle brzo ?
Nejel, tak jsme s Kocem jeli sami.
Tuhle neděli jsme znovu vyrazili na návštěvu do malého městečka, na hifistické setkání s dlouholetým členem AVmanie Slayersem.Na tom minulém, jsme se seznámili s jeho aparátem a úžasně akusticky upravenou místností.Taky proběhnul test stíněných síťových kabelů.
Takže jsme se zase těšili na bezvadnýho chlápka, novej, silnější zesilovač a Kocmeister se samozřejmě hodně těšil na oběd v místní hospůdce.Cesta do lázeňského městečka proběhla celkem vklidu, v autě jsme posvačili domácí klobásky z udírny mýho kamaráda Míly.
Jejich přínos v oblasti hifi byl nepopiratelnej
![:-]](./images/smilies/07.gif ":-]")
Slayers nás přivítal před domem a jen jsme vešli dovnitř, uslyšeli jsme hrající heavy metal.
Výborně…povídá Koc…už slyšim pořádný mlácení…
Ale nejdřív jsme dali kafe, probrali zážitky za dobu co jsme se viděli naposled a zkoukli Slayovu novou televizi.Tak to je pecka, ta placka je velká jak kuchyňskej stůl…
A pak jsme se pustili do poslechu muziky.
První poznatek, s předešlym zesilovačem to hrálo fakt dobře, ale při hlasitosti, při který je zvyklej poslouchat Slayers, to mě osobně přišlo trochu agresivní.S novým, podstatně výkonnějším zesilovačem agresivita zmizela.A hlasitost dokonce ještě narostla.
Slayers mě pobavil.Povídá, dej to na šestnácku (-16dB), minule jsme to tak poslouchali.To jo, jenže tenhle zesilovač má o sto watů víc, takže ta šestnáctka se vztahuje k JEHO maximu !!
No, byl to pořádnej nářez, ale fakt zábavnej.Poslouchali jsme všechno možný.Teda vlastně všechno možný z heavy metalu
A pak jsme šli na oběd.Snědli jsme přádnej kus masa a zapili to Jemčou.
Pak ještě romantická procházka po lázeňskym městečku…no, teda, trochu foukal severák, tak jsme raději nabrali zpáteční směr a pustili si raději zas nějakou muziku.
Vyzkoušeli jsme vliv různých stíněných síťových kabelů po připojení buď do zesilovače, nebo do DACu.Například můj prototyp, který jsem cvičně nazval Šeďour mejnstrím hybrid, nijak nenadchnul, ani neurazil.Sice nabízí výrazný zvukový posun oproti obyčejnému PC kabelu, ale mezi kvalitními kabely svým vlivem nijak nevyniká.
Překvapila hlavně Kocmeisterova Supra.Na některých nahrávkách neuvěřitelným způsobem odstranila agresivitu v ženském hlase, na jiných zase způsobila ztrátu razance metalového zvuku.
Za mě…Supra zvuk uhlazuje.Ale v dobrém smyslu slova.
No a pak přišla ta největší pecka pro dnešní den
Kocmeister šáhnul do svojí tašky a…
…vytáhnul předzesilovač Dispre J-Fet.
Zapojili jsme ho do vstupu Slayersova zesilovače tak, že se z něho stal koncák, nastavili přiměřenou poslechovou hlasitost (takže hodně vysokou) a pak se jen divili.
Tak výrazné zlepšení zvuku asi nikdo z nás nečekal.
Vysoké tóny se zjemnily, basy získaly na čitelnosti.Prostorovost nahrávky ještě více vystoupila.Impedanční přizpůsobení DAC – PRE – PWR AMP se ukázalo jako zvukově zásadnější, než veškeré laborování se síťovými kabely, nebo stabilní napájení hodin USB transportu.
Největší problém nastal Slayersovi.To zvukové zlepšení bylo tak markantní, že určitě musel začít přemýšlet o nějakém předzesilovači.Pro DIYera by byla volba jasná…Dispre.Jenže pro obyčejného člověka nastává neřešitelný problém, kde ho v dnešní době vzít.Koupit se to běžně nedá, z druhé ruky je to v tomhle případě dost velké riziko.Standardní provedení je nepoužitelné pro svojí příšernou ergonomii a primitivní vybavení.
Z těch zvukově slušných a plně vybavených předzesilovačů nás napadnul snad jen BVaudio.
Nakonec, když už se setmělo a Slayersovi se vrátila domů rodina, tak jsme se s Kocem sebrali, poděkovali za pohoštění a vyrazili domů.V Praze jsme byli za chvíli, protože Koc jezdí jako šílenec.
A na Břevnově na mě čekalo moje totálně vymrzlý auto.
viac takychto prispevkov 
jsem rád,že už nás s Odarem nemáte za blázny,když jsme tady před půlrokem mluvili o síťových kabelech a jejich vlivu na zvuk.. 