Cesta z velkoměsta
„Tak v kolik si vstával“, zeptal jsem se Franty.V sobotu, nechutně brzo ráno jsem ho vyzvedával v Anglický ulici u obchodu s komiksy.“V pět čtyřicet“ povídá Franta.Ty kokos…tak to je cena za to, že chceme na náš hifistickej vejlet, vyrazit co nejdřív.
Přejeli jsme strahovskej kopec, projeli kolem monstrózního komoušskýho stadionu a za chvilku jsme byli na Břevnově, kde už nás čekal Bubák s Kocmeisterem u centrály firmy Kabelguru.Z mýho obstarožního vozu jsme se s Frantou přesunuli do Bubákovi ostrý Hondy, dostali jsme pokyny, že v autě se nejí a už jsme frčeli.V prvních zatáčkách jsme pochopili, že tahle jízda rozhodně nebude nudná.
Na dálnici jsme rychlostní limit překročili pouze o osmdesát kilometrů v hodině, na běžný silnici už to bylo o něco víc.Bubák je naprosto bravurní řidič, takže cestu nám občasně znepříjemňovali jen oktávkáři, kteří si chvíli naivně mysleli, že se snad za námi udrží, jinak cesta probíhala plynule.
IMG_20130629_170355_0.jpg
V Jičíně jsme na chvíli zastavili u místního nákupního centra, koupili jsme si vodu, víno pro manželku našeho hostitele a vyčurali se na voňavých toaletách (tak tohle teda fakt v Praze nemáme !) a vyrazili jsme dál, k cíli naší cesty.
Ostře vpravo, pár zatáček, rovinka.Projeli jsme úzkou vesničkou, z třicítky na stotřicet je dílem okamžiku a už je na dohled alej stromů.Lázně Bělohrad…cíl naší cesty.
„Za tím dlouhým domem zahni vpravo“ hlásím Bubákovi „támhle za tím cyklistou“.Gumy zakvičely v téměř pravoúhlé zatáčce, cyklista málem spadnul, jak se ohlížel co se děje.Nějaký řidič v autě naproti zastavil, stáhnul okýnko a začal Bubákovi domlouvat, že takhle se nejezdí…
„Ty bláho, asi už jsme na malym městě“ poznamenal někdo v autě.
A byli jsme u Slayerse !
Uvnitř domu byla slyšet hlasitá hudba, Slayers nás vítal na prahu.Dali jsme si kafe a probrali co se změnilo za tu dobu, co jsme se viděli naposled.“Tak chlapi, a jdeme na to ! „
Slayersovu akusticky upravenou místnost uvnitř v domě, už jsem popisoval minule, ale krátce ještě jednou.Sen mnoha hifistů…samostatná místnost s akustickejma úpravama, který nejenže opravdu fungujou, ale i dobře vypadaj.Na stěnách difuzéry, absorbéry, kmitající panely.Vpředu novej hifi stolek z nerezu, na něm komponenty.Reprosoustavy, tlustý reprokabely, hroty.Takhle přesně to má všechno vypadat, a velice dobře to funguje.
Franta Bína zasedl do křesla jako první a dal se do poslechu, aby si udělal představu o zvuku Slayersovi sestavy.Pak se postupně v poslechovým křesle střídali všichni.Poslouchali se různý žánry, ale jednu chvíli silně převažoval Slayersův a Kocmeisterův hudební žánr nejoblíbenější - Heavy Metal.Ti dva si fakt libujou v co nejtvrdším nářezu, pokud možno nejvyšší hlasitostí, co to jde…
Zvuk Slayersovi sestavy je perfektní a nedá se mu nic vytknout.Zkusili jsme samozřejmě i dolaďování výměnou kabelů, i když propojovací kabely Vincent jsou poměrně těžkej soupeř.Po připojení cinchovýho kabelu Kabelguru Ultra, přitvrdily basy, posunul se výrazně prostor do hloubky a změnilo se podání vysokých tónů.Několikrát jsem kabely přehodil, aby si utvořili názor všichni posluchači.
Takhle jsme ostatně postupoval u každého testu.Po kabelech Ultra jsme vyzkoušeli kabely Tomcat. To jsou ty tenký s postříbřeným vodičem uvnitř.Vzhledem k mojí mírné osobní zaujatosti, se nebudu k výsledkům poslechového porovnání vyjadřovat.Jen musím konstatovat, že podle mě byly rozdíly ve zvuku jednotlivých modelů, spíš nastavený preferencemi jednotlivých posluchačů.Interconect od Vincentu je velice dobrý kabel, ale vzhledem k jeho relativně vysoký ceně, dostával docela na zadek…
Další kabel, kterej jsme testovali, byl USB kabel s odděleným napájecím přívodem.Vypadá jako ypsilon.Dva konektory „A“ a jeden konektor „B“.Tady bych chtěl poukázat na to, že i přes sofistikovaný řešení transportu od firmy Casea, byl přínos tohohle USB kabelu slyšet.
IMG_20130629_113136_0.jpg
Tenhle výsledek poslechovýho testu, potěšil především management fi.Kabelguru, poněvadž se ukázalo,že jejich snaha není zbytečná.Opět se, ale potvrdilo pravidlo, že zlepšení ve zvuku je rozpoznatelné, především na opravdu dobře hrajícím aparátu. Diskutovat o těhle věcech na fóru, bez osobní poslechové zkušenosti, je trochu bezpředmětné.Od klávesnice vyjdou vždy jen dva výsledky…buď věřím autorovi článku, nebo si myslím, že je to nesmysl.Ale jak je to doopravdy, ve virtuálním světě nezjistím…
Další test, který proběhl, byl test reproduktorových kabelů.Vincent proti plochému Kabelguru Venom.Oba kabely zapojeny biwiring, přehazovali jsme je několikrát, abychom si utvořili názor všichni.Opět se lišily hlavně preference jednotlivých posluchačů.Plochý kabel nabízel tvrdší podání basů, větší bylo i množství basů, které zasahovali hlouběji.Ve vyšších pásmech se názory posluchačů rozcházeli, Venom byl hodnocen jako monitorovější, Vincent jako barevnější.
Protože jsme už všichni měli hlad, přesunuli jsme se na zahradu pod pergolu a pustili se do kuřecích steaků, který připravil náš hostitel.Probrali jsme téma empétři přehrávačů, sluchátek, aut, ženských…
IMG_20130629_121744_0.jpg
Já osobně jsem se cejtil výborně.Maso, pívo, chlapský řeči, bezva parta .
Když jsme si trochu okysličili mozky, vrátili jsme se do Slayersovi poslechovky a provedli jsme test dvou zařízení, který se od sebe lišej desetinásobným rozdílem v ceně.Na jedný straně testu stál malej a levnej Objective DAC, na druhý straně DAC Vincent s transportem Casea.Poslouchaly se úplně stejný skladby, který se nahráli do dvou notesů a spustili se zároveň.Jednoduše se přepínalo mezi dvěma vstupy zesilovače, takže hodnocení zvuku probíhalo naprosto plynule, bez prodlevy.
No řeknu vám, ten maličkej Odac je fakt povedenej.Je až neuvěřitelný jak malej rozdíl ve zvuku, tam byl.Ale byl tam a DAC Vincent s Casea transportem je samozřejmě zvukově lepší.Jak trefně poznamenal sám Slayers „bylo by smutný, kdyby lepší nebyl…“
No a poslední test na konec.Vincent DAC jsme se zesilovačem propojili XLR kabely Kabelguru Ultra a opět se posluchači střídali v hodnocení zvuku.První dojem, že „hraje to víc nahlas“ jsme si vyvrátili plynulým přepínáním vstupů.Nehrálo to víc nahlas, jen se ukázala výraznější čistota pozadí.A to slovo výraznější, bych podtrhl.
Rozhodně se ukázalo, že u tohoto typu přístrojů má zaprvé, smysl symetrické propojení a zadruhé má smysl, použít velmi kvalitní kabel, jakým XLR Ultra rozhodně je.
……
No, a tady naše červnová hifistická roadmovie pomalu končí.Protože se Slayersovi domů vrátila rodina, tak my jsme se odebrali k domovu.Rozloučili jsme se s naším báječným hostitelem, jeho půvabnou manželkou a velmi ostrým psíkem Agátou.Rozloučili jsme se i s lázeňským městečkem L.Bělohrad a jeho obyvateli, mírně vystrašenými pískáním gum Bubákovy ostré verze Hondy a vyrazili ku Praze.Cestou jsme sprášili několik Oktávkářů se sportovními ambicemi a po porušení snad všech pravidel silničního provozu jsme na Břevnově vyzvedli moje béemwé.
A protože jsme slušně vychovaní hoši, zakončili jsme den v naší oblíbené hospodě pod Slavínem.Večeře, budwajzr bír, točená červená limonáda (je skvělá) a šlo se domů.
Doma: Ultimativní audio miniPC, DAC + zesilovač HEGEL, třípásma LSM (geniálně navrhl Kocour)
Sluchátka: AKG K812, AKG K701,Beyer 770, 990, planární SDR wood.DAC + zes. TEAC
Na ven: FiiO X5, Trinity Delta II, Oriveti Primacy, FiiO X1, Sony MH1, atd.
. Mě by docela zajímal ten reprokabel "Venom" a stejně tak ten RCA "Ultra". Parádní hi-fi rack. Domorobo, nebo kupovaný ?
neplánuje Slayers někdy v dohledné době Den otevřených dvěří? Ta špelůnka s pokladama vypadá velmi lákavě, musí to hrát jak čert!
