Byl jsem se podívat ve
Futuru v prodejně Okay, kde jsem narazil na nechvalně známé sloupovky
Jamo S606. Čekal jsem že budou horší, basy byly dá se říct ok, žádného výrazného dunění/hučení jsem si nevšiml, ale zvuk byl takovej ostřejší a spíš styl bum cink, dost tomu chyběly středy. Ještě tam měli vyšší model
C 405 a u těch byly výšky o trošičku lepší a hudba byla vyrovnanější - i středy už na tom byly líp. Basy byly přibližně stejné, možná jich bylo o trošku víc, to už nevím. Pak tam ještě měli superlevný
třípásmový sloupovky JVC a nějaký
sub od Jama, nejspíš SUB 200. Hlavně ty sloupovky hrály otřesně, sub byl takový trošku huhlavý, ale o dost lepší než třeba sub v PC repro Logitech Z5500. Prodavač/prodavačka byli ochotní a příjemní.
Recenze na Avmanii (četl jsem ji až dnes):
Jamo S 606 HCS 5: test setu reproduktorůPak jsem zašel do
prodejny basys/Pioneer. Prodavač tam byl sice jiný než minule, ale taky úplně v pohodě. Zapojil mi
Mordaunt Short 902 a na to jak mají malý středobas a kolik stojí (7000 Kč), tak jsem docela čučel, jak pěkně hrály. S oběma bednama od Jama se to nedalo vůbec srovnávat. Čistý, prokreslený a výrazný zvuk, jemné nebo možná i neutrální výšky, jenom na středech jsem si u jedný (první) písničky všiml trošku
syntetického nádechu u zpěvu, u dalších písniček v pořádku, basů bylo taky dost a v pohodě zvládaly i vyšší hlasitosti.
Dnes jsem si zašel do
Pro DVD na Kotlářské a dojem z majitele hifistudia nic moc. Do poslechovky se vstupuje přes malou půjčovnu DVD - když jsem přišel do půjčovny tak bylo v poslechovce zhasnuto a majitel poslechovky se při příchodu z kanceláře tvářil, jak kdyby váhal, jestli má vůbec v té poslechovce rozsvítit
a jak kdyby mu bylo celkem jedno, jestli něco prodá nebo ne. Sice jsme zhruba pokecali o bednách, které by se hodily k mé Yamaze, a o dřívější poruchovosti CD přehrávačů značky Harman Kardon HK 9x0 atd (podle ohlasů na fórech a v kometářích v obchodech) - teď už je to prý v pohodě, ale chtěl jsem po něm pustit aspoň Wharfedale 9.1, ale v tom mi nevyhověl a tvrdil mi, že má za chvíli něco na práci a že se mám domluvit a donést si svoje CD a že mi konkrétní bedny, u kterých bych měl zájem o poslech, nachystá, přitom k Wharfedale by podle mě stačilo jenom připojit reprokabel. Poslechovka je poměrně malá, řekl bych tak 3,5m x 3,5m max. 4m.
Pak jsem byl v
Jasyku a skoro 2 hodiny jsem tam poslouchal BW-čka a pak AQ-čka a v obou případech byl charakter zvuku jednotlivých beden různých modelových řad od stejné značky dost podobnej. BW-čka byly takový sušší, všechno tam znělo tak "kratce", jak kdyby tu bednu navrhoval nějakej Ostravak (nic proti Ostravákům nemám...) - třeba jsem poslouchal Pink Floydy - Dark Side of the Moon a prostě mi ten zvuk neseděl - z domu jsem zvyklej na zvonivější klavír a tady ten klavír zněl slabě bez energie, kroky zněly spíš jak cupitání a cinkání peněz na začátku písničky Money znělo taky nereálně suše/jemně. Napojené to bylo na zesilovač Denon PMA 1500.
Z BW jsem slyšel:
CM5: spíš takové bum cink, zvuk bez středů, ale prodejce (pan Hanák) říkal, že nebyly rozehrané...
684: víc basů, zvuk byl plnější (bez ohledu na množství basů), na basech trošku nepřesný - hučivý nádech
685: z těch 3 se mně zvuk líbil nejvíc, klavír zněl celkem plně (blíž k realitě), ale na AQ, které jsem si poslechl potom a které mám doma, to nemělo. Pěkné rytmické basy, myslím že jsem se u nich přistihl, jak si podupávám do rytmu, ale pořád tomu něco chybělo k dokonalosti - hlavně co se týče výšek, pořád byly takové krátké a tenké, ale rozhodně lepší, než u CM5
Ještě odkazy na recenze na AVmanii, které jsem si četl až po návštěvě hifistudií/obchodů.
Bowers & Wilkins 683 a 684: test sloupových reprosoustavBowers & Wilkins 685 a 686: test regálových reprosoustavPak jsem šel poslouchat AQčka (
http://www.aq.cz/index.php?status=subka ... rosoustavy) a tam to byl ten starej dobrej výraznej zvuk, co znám ze svých beden AQ Kentaur 612 - všechno znělo krásně plně, řada Labrador zněla samozřejmě nejlíp,
Kentaury (konkrétně 613) měly míň prokreslený výšky a celkově zněly hůř, jakoby škrčivě (ale harm. zkreslení to nebylo) a
řada Toba mně přišla paradoxně čistší (bez škrčivého nádechu na výškách) ale výškám dost chybělo prokreslení - "barva"/detaily, podle kterých poznáte, co hraje za nástroj. Když to hodně přeženu, tak výšky měly syčivý nádech (ne šum). Rozhodně byl větší kvalitativní skok mezi Kentaury a Labradory než mezi Kentaury a Tobou. Repro bylo napojené na dig. zesilovač Onkyo.
Prvně jsem poslouchal regálovky, zaujaly mě tyto:
AQ Labrador 21: čistej, výraznej zvuk s detailníma výškama
AQ L 29: oproti L 21 zvuk posazený níž, víc basů, míň datailů a výšek
AQ L 229: podobný, možná stejný zvuk jako L 29 (stojí stejně takže jsem nějaké rozdíly podrobněji nezkoumal...), jenom bylo míň basů - při o hodně menší ozvučnici (bedny jsou určené vyloženě jako zadní surround) se ani není čemu divit
AQ L 279: Oproti L 29 nic moc zvuk, kvalitativně možná spíš jako řada Kentaur
Sloupovky:
AQ L 26: krásný, plný, detailní zvuk s bohatými středy
AQ L 24: Oproti L26 všeho trošičku míň, basy mile překvapily. Na to, o kolik jsou oproti L 26 levnější, tak hrály skvěle, pokud bych to měl hodnotit v procentech a AQ L 26 bylo 100%, tak L24 bylo tak 85-90% -> hodně dobrý poměr výkon/cena.
AQ L 28: ač se mně vzledově líbily víc (symetrická konstrukce d'Apollito) než L 24, tak oproti L24 mně přišlo vykreslení prostoru trošku sevřenější, středů bylo ještě míň než u L24, hudba byla posazená o trošku níž a zněla citelně pomaleji/tóny/nízké frekvence byly táhlejší, takže asi nic moc na rychlou elektroniku, kde je důležitej rytmus
oproti L24 o pár procent míň (tak kolem nebo lehce nad 80%)
AQ L 23 zněly spíš jak regálovky, jenom basy byly tak něco mezi těma dražšíma sloupovkama a regálovkama AQ L 29.
AQ Kentaur 654 jsem moc neposlouchal, ale zněly o dost líp než AQ K 613, měli o dost blíž ke zvuku vyšší řady Labrador a potvrdilo se mi dřívější srovnání AQ K 611 a K 653, kde byl rozdíl v kvalitě ještě výraznější. I když mají AQ K 653 a 654 poměrně velký basáky, tak basy jsou spíš decentní.
Protože bych si chtěl koupit sestavu buď 4 regálovek nebo dopředu sloupovky a regálovky, tak jsem porovnával mezi sebou sloupovky a regálovky a nejvíc mi seděla kombinace AQ L24 s AQ L 21 - tyto dvě reprosoustavy byly charakterově (a hlavně množstvím výšek) posazené cca stejně vysoko, při přepínání mezi nima prakticky ubyly jenom basy a možná trošičku středy, výšek bylo přibližně stejně. L 29 byly oproti nim posazené níž a měly míň detailů, basů bylo možná o trošku víc.
Pokud bych měl celkově porovnat zvuk regálovek a sloupovek, tak regálovky zněly oproti sloupovkám, jak kdyby ve zvuku něco chybělo, hlavně basy (kromě AQ L 29) - jak se říká basa tvrdí muziku
Takže by to aspoň v té poslechovce chtělo subwoofer - i když v doma by to (oproti větší místnosti v hifistudiu) basovalo víc, což potvrdil i pan Hanák. Ještě říkal, že na hudbu jsou lepší spíš uzavřené typy subwooferů.
A pokud bych porovnal basy BW a AQ, tak BW basovaly celkově víc než AQ a u BW 685 mi zvuk narozdíl od regálovek AQ připadal dá se říct plný, basovaly možná víc než některé sloupovky AQ Labrador.
AQ Labrador set 11: test reprosoustav (2x AQ L 26, 2x L 229, L 176, L 422)AQ Labrador 24: test sloupových reprosoustav