Jelikož mám tuto mašinku doma už nějaký pátek je asi čas se podělit o nějaké ty dojmy. Kupoval jsem víceméně naslepo jenom na základě pár recenzí a dobré zkušenosti s s firmou P. Meiera.
Nebudu se zaobírat zbytečně technickými detaily, výrobce je uvádí na webu, pro fajnšmekry se dají se najít i fotky vnitřku, sám tomu zas nerozumím tolik abych to komentoval.

Na předním panelu najdeme hlavní vypínač, přepínače pro výběr zdroje, nadstavení DACu, CROSSFEED filtru a přepínač "TONAL BALANCE".
Vzadu máme celkem čtyři digitální vstupy, USB, optiku a dvakrát koaxiál, dva páry RCA CINCH výstupů, jedny pevné a druhé zesílené, regulovatelné potenciometrem, na které je možno napojit koncové zesilovače.
Toliko k popisu zevnějšku stejně všechny zajímá akorát jako to hraje.

Nastavení DACu je trochu magie protože různé kombinace digitálního filtru a oversamplingu dávají rozdílné výsledky, naštěstí jich je jenom 9, takže není problém najít tu pravou, vše je výborně popsané v manuálu včetně tří ověřených kombinací. V podstatě je možno mít zvuk buď až skoro nepřirozeně ostrý, analitický nebo trochu poddekovat do "analogova", celkový dojem ze zvuku STAGEDACu mám ale že je velice rychlý a precizní takže tu pravou deku z něj podle mě nedostanete se žádným nadstavením. Pokud by ale někoho jeho preciznost iritovala dá se to přenastavením oversamplingu a filtru do značné míry zredukovat. Osobně používám druhý nejostřejší preset a nemám s tím problém.

Při maximálním nastavení se mi ale zdá že se v hudbě objeví až nepřirozená ostrost která unavuje.
Červenou LEDku která indikuje zapnutí přeskočíme a přejdeme rovnou k CF filtru.
Tohle je specialita kterou Dr. Jan Meier řadu let vyvíjel pro zlepšení prostorového dojmu ze sluchátkového poslechu. Dlouho jsem mu nemohl přijít na chuť protože jsem pořád hledal konkrétní změny ve zvuku které by se daly nějak popsat, nakonec jsem prostě zavřel oči, nepřemýšlel, jenom poslouchal a zjistil že rozdíl je asi takový jako když si vyndáte hudebníky z hlavy a postavíte si je před sebe, skutečný prostor nahrávek zůstává zachován ale pokud máte se sluchátky pocit že jste někde uprostřed na jevišti mezi hudebníky s CROSSFEEDem o nic nepřijdete jenom se přesunete do velmi pohodlného místa někde v první řadě.

Další možnost je úprava prostorového vjemu při poslechu přes repro, tohle ale bohužel nemohu otestovat jelikož jsem evidentně "sluchátkovej".
Přepínač TONAL BALANCE se možná tváří jako tolik provařený "bassboost", nic takového za ním ale není, nižší frekvence opravdu mírně posílí ale nezkušený posluchač by si pravděpodobně myslel že je tenhle přepínač rozbitý, změna je opravdu minimální, obzvlášť na prvním stupni ze dvou který momentálně používám abych K701 dodal malý kousek "šťávy". Opravdu nic dramatického to ale není ani na druhém stupni.
Aby toho nebylo málo přídám nějaké dojmy z poslechu konkrétních skladeb.
Eagles - Hotel Califormia moje srdcovka, textem mi silně připomíná firmu ve které pracuji, to bych ale hodně odbočil.

Asi mám jen bujnou představivost.
Hned v intru zazní opravdu impozatně hluboká a prokreslená basa která dává znát že tohle bude ta pravá jízda, do toho krásná melodie clean kytary a malá ochutnávka opravdu čistoučkých vejšek.

Po dvou opravdu razantních úderech bubnu, který zní opravdu jako buben(!) přenáší zpěvákův hlas posluchače kamsi na "...dark desert highway"(!!!) dojem z prostoru je opravdu fantastický, všechny kytarové party bicí baskytara i zpěvákův hlas jdou perfekně sledovat, skladba vrcholí opravdu nadstandartním sólem na overdriven kytaru a ani zbytek kapely nezůstává pozadu.
Guns N' Roses - November Rain
Opět velmi hluboká a prokreslená basa, čitelná clean kytara, bicí mají svůj vlastní prostor, stejně tak Axeluv vokál, vejšky opět naprosto bez problému, orchestrální motivy spolu s melancholickým textem vytváří opravdu epickou atmosféru, nejednou u mě nezůstalo jedno oko suché.
![;-] ;]](./images/smilies/08.gif)
Slashovo doprovod a sóla na overdriven kytaru jsou kapitola sama o sobě, impozantní.
Pink Floyd - Learning To Fly
Tohle je taková pohodička která ale v pár momentech graduje do opravdu mimořádné atmosféry, tady nelze vytknout v podstatě nic, všechny nástroje jsou oddělené a zároveň skvěle naaranžované ve velkém celistvém prostoru, u vokálů v pozádí je téměř možno až rozeznat jednotlivé zpěvačky, hluboká prokreslená basa, krásné výšky, typická Gilmourova kytara a hlas.
Asi nemá cenu zastírat že hudba je pro mě opravdu mimořádný zážitek, obzvlášť s pořízením AKG K701, sluchátkového zesilovače a STAGEDACu jako zdroje se pro mě poslech posunul do jinak nepředstavitelné roviny, kdysi jsem hudbu konzumoval ve velkém, dnes si ji šetřím aby pro mě poslech zůstal co nejdéle něco mimořádného.
Stojí tedy STAGEDAC za oněch 595€? Podle mě rozhodně, z digitálního zdroje dostane opravdu špičkový zvuk s možností úpravy charakteru a prostorového dojmu při poslechu sluchátek i repro, čístý dizajn, dva páry výstupů a čtyři digitální vstupy. Pro mě to je momentálně konečné řešení zdroje, do budoucna zvažuji maximálně upgrade zesilovače vzhledem k tomu že diskrétní konstrukce údajně stále vedou před jinak na svou cenu podle mě výborným integrovaným BVaudiem.