Před několika dny se mi dostal do rukou na experimenty nový výrobek americké firmy NuForce, spadající do portfolia jejich highendové divize, nabízející v podobném duchu konstruované přístroje (CD, zesilovače etc.). Vyznačují se nekompromisní konstrukcí splňující kritéria náročnějších posluchačů a trochu specifickým designem, o tom však dále.
DAC-9 je prezentován jako referenční převodník s širokou škálou možností propojení, včetně přímého napojení na počítač prostřednictvím USB - samozřejmostí je zpracování 24bit. signálu a maximální vzorkovací frekvence 192 kHz (via USB max. 96 kHz), takže si na své přijdou především milovníci HD nahrávek, jejichž nabídka se v poslední době nebývale rozšiřuje (např. díky kopiím SACD produkovaných prostřednictvím PS3 určených pro vlastní potřebu...) Vlastní kvalitní sluchátkový zesilovač a může tak vlastně sloužit i jako jednoduchý předzesilovač.
K samotnému přístroji...
První vizuální kontakt s NuForcem byl poněkud rozpačitý. Pro milovníky světovládající designové ohryzkové školy se jeho specifický výraz, snad trochu připomínající radiobudík z vietnamské tržnice, nebude zdát odpovídající hightech třídě, nicméně na druhé seznámení je zřejmé, že nejde o nějaké laciné řešení. Je to svébytná řada produktů (mimochodem vhodně do sebe zapadajících), jaké se občas v audiofilním světě snaží prolomit stroze funkcionálně či jinak šablonovitou linii přístupu k vnější podobě (na 47 Laboratory to ovšem zatím nemá...)
O to snad větší bylo napětí, jak se převodník představí ve své hlavní úloze - a to jako článek jako zdroj hudebních zážitků. Předběhnu a prozradím výsledek - naprosto překvapil. Poslech probíhal s preapem M&L N-28 / koncem Forte Audio 3 / repro JBL 250ti, z počítače pak šel signál prostřednictvím 2tech Hiface usb - tzn. bylo možno teoreticky využít maximálních hodnot udávaných výrobcem.
Jako rozcvičku jsem se pokusil prohnat zmiňovaným řetězcem některé z dobře mně zažitých flák(c)ů v tradičním CD rozlišení. Jen několik minut poslechu otevřelo palčivou otázku - je tu něco jinak... všechno hrálo velmi čistě, výrazně jak by se dalo na přístroj s takovouto cenovkou očekávat, ale bylo tady ještě něco navíc.
Oči či spíše uši se mi otevřely na lety naposlouchaných nahrávkách (Depeche Mode, Avishai Cohen, Morton Feldman, I. Bittová) - otevřel se velmi delikátní prostor celé nahrávky, který téměr hraničil s "fyzickou" reprezentací polohy jednotlivých nástrojů (bohužel i pro chyby a nedostatky nahrávky). Překvapující byly i reprodukce tolik obtížných nahrávek vážné hudby, s nimiž si velmi dobře poradil především v klavírních partech (G. Ligetti - Musica ricercata).
Nirvana však přirozeně nastoupila s naplněním foobaru soubory s vysokým rozlišením - jako první zatěžkávací zkouškou byla osvědčená jazzová interpretace Bachovských témat Loussierovským triem - s jistotou lze tvrdit, že s džezem si NuForce rozumí nadmíru dobře - čitelnost a průzračnost jednotlivých nástrojových partů, úžasná dynamika a živost nahrávky se opět rozprostřela do vynikající prostorovosti, podobný dojem jsem měl s dalších podobně zaměřených poslechových vzorků (K. Selgem, M. Davis, D. Krall). Černé album od Metallicy bylo pojato jako zástupce tvrdší, dynamické produkce - nezklamalo, podobně jako Lateralus Tool. Te pravý šok však přišel při spuštění Šostakovičovy 15. symfonie z produkce Linn records - ten dojem se téměř podobal návštěvě koncertní síně - zvukové lahůdky a vychytávky, jimiž Šostakovič prošpikovává svou hudbu, na vás vyskakovaly v různých místech, kolorovaly mohutný dojem z celé produkce. Samozřejmě, že lví podíl na takovémto poslechu nese i výtečná nahrávka, nicméně v kombinaci s tímto přistrojem dochází k bezprecedentní synergii.
Při porovnání s jinými převodníky, které jsem měl možnost slyšet v poeldní době, si však člověk uvědomí ještě jednu podstatnou vlastnost - čistý přednes, velmi delikátní rozlišení a jiné přednosti moderních převodníků zde nejsou v zásadě nějak násilnými či výrazně rušivými - jedním slovem - nenudí či neunavují.
Co říci závěrem - jde rozhodně o excelentní produkt na poli moderně koncipovaných referenčních přístrojů. Jeho cena je na úrovni jiných - pravda již známých či zaběhlých značek (Benchmark, Lavry) a bude potřebovat "ostré lokty", aby se prosadil, nicméně NuForce možná míří na poněkud jinou cílovou skupinu, která vedle nesporných zvukových kvalit (jejichž rozlišení se na této úrovni hledá již velmi obtížně a je nepochybně na úrovni osobních preferencí), má zájem o specificky pojatý designový prvek - pokud je navíc podpořen i dalšími komponentami stejné stáje. Ambice k úspěchu rozhodně má...
Pro mne osobně šlo poprvé o výrazný zvukový posun vůči dosluhujícímu převodníku z 90. let, jenž vyvolal a především podpořil myšlenku o jeho zastoupení. Třeba se v brzké době výrobce umoudří nebo jej v předvánoční období posednou charitativní nálady
